Menu
e-shop
Za ničení se nepovažuje jen spalování nebo skládkování. Podle nařízení sem patří také vyřazení nepoužitého výrobku jako odpadu a jeho předání k recyklaci. Podniky proto musejí přednostně hledat možnosti, jak zboží udržet v oběhu – například prodejem se slevou, nabídkou na jiném trhu, darováním, opravou, renovací nebo přípravou k opětovnému použití.
Velké podniky musejí každoročně zveřejňovat údaje o neprodaných spotřebních výrobcích, které vyřadily jako odpad. Povinnost se netýká pouze oděvů a obuvi. Firmy mají uvést počet a hmotnost výrobků, důvody vyřazení, způsob dalšího nakládání i opatření, jimiž se snaží ničení předcházet.
Jednotný formulář pro zveřejňování těchto informací se začne používat od 2. března 2027. Údaje mají být dostupné na webových stránkách podniku nebo ve zprávě o udržitelnosti.
Zákaz se vztahuje na konkrétní kategorie oděvů, oděvních doplňků a obuvi vymezené v příloze nařízení. Nelze jej automaticky vztahovat na veškerý textil, například na všechny druhy bytového nebo technického textilu.
Zničení neprodaného zboží bude možné pouze ve vymezených případech. Výjimky se týkají například výrobků nebezpečných pro zdraví či bezpečnost, padělků, zboží nevyhovujícího právním předpisům nebo výrobků, které byly poškozeny či kontaminovány a nelze je přiměřeně opravit.
Samotné odmítnutí zboží jednou charitativní organizací nestačí. Podnik musí výrobky nabídnout nejméně třem vhodným subjektům sociální ekonomiky v EU, případně je po dobu nejméně osmi týdnů veřejně nabízet na svém webu. Teprve pokud o ně nebude zájem, může za splnění dalších podmínek přistoupit k jejich zničení.
Firmy musejí každé využití výjimky zdokumentovat a podklady uchovávat pět let. Při předání zboží zařízení pro nakládání s odpady musí provozovateli sdělit, na základě které výjimky bylo zničení povoleno.
Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že v Evropě jsou před prvním použitím každoročně zničena čtyři až devět procent textilních výrobků uvedených na trh. To odpovídá přibližně 264 tisícům až 594 tisícům tun textilu. Klimatický dopad může podle horní hranice odhadu dosahovat až 5,6 milionu tun emisí oxidu uhličitého ekvivalentu.
Významnou část problému tvoří vratky z internetových obchodů. Prodejcům se vrací přibližně pětina oblečení zakoupeného on-line a část zboží se již do prodeje nevrátí. Nová pravidla proto mohou zvýšit poptávku po kontrole kvality, opravách, třídění, renovacích a opětovném prodeji.
Zákaz míří především na vlastníky neprodaného zboží. Obcím ani spalovnám či skládkám nezavádí obecnou povinnost měnit systém nakládání s komunálním textilem. Odpadová zařízení však budou muset u zboží spadajícího pod zákaz pracovat s dokumentací o použité výjimce.
-wal-
