Menu
e-shop
Evropská komise výsledky zveřejnila v rámci kampaně podporované Generálním ředitelstvím Evropské komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (Directorate-General for Internal Market, Industry, Entrepreneurship and SMEs, DG GROW). Tato zpráva je důležitá nejen kvůli ochraně spotřebitele, ale hlavně proto, že přesné složení textilií patří k základním předpokladům pro třídění, opětovné využití a recyklaci. Bez spolehlivého označování se zvyšuje riziko, že materiál skončí ve špatném toku odpadu, znehodnotí recyklační šarže nebo zkomplikuje využití vláken v dalším výrobním cyklu.
Kontrola zahrnula 132 kusů oblečení z vlny, bavlny a směsí vláken. Inspektoři prověřili 44 svršků, 36 kusů dětského oblečení, 15 kusů aktivního oblečení, 12 kusů nočního prádla, 5 šál a 20 dalších druhů oděvů. Z hlediska původu nákupu šlo o 104 položek z kamenných obchodů a 28 položek z internetu, přičemž online nákupy zahrnovaly i vlastní webové stránky prodejců. Testování provedla akreditovaná laboratoř v Itálii.
Výsledky ukázaly tři hlavní typy nesouladu. V první skupině byly na etiketě uvedeny správné druhy vláken, ale neodpovídal deklarovaný podíl jednotlivých složek. Ve druhé skupině se na štítku objevila jiná vlákna, než jaká výrobek skutečně obsahoval. Ve třetí skupině laboratoř odhalila, že výrobci vlákna nesprávně deklarovali nebo špatně pojmenovali. Komise upozornila, že takové neshody škodí ekonomicky, oslabují důvěru spotřebitelů a narušují spravedlivou hospodářskou soutěž. Recyklační technologie potřebují přesnou identifikaci vláken a chybné údaje mohou vést k neefektivnímu zpracování nebo k degradaci materiálu.
Míra špatného označování se výrazně lišila podle kategorií. Nejhůře dopadly šály, kde nesoulad dosáhl 80 %, následovaly svršky s 54 % a dětské oblečení s 25 %. U aktivního oblečení činila míra selhání 13 %, u nočního prádla 16 % a u ostatních kusů 40 %. Z hlediska materiálového složení dopadly nejhůře vzorky označené jako směs přírodních a umělých vláken, u nichž testy odhalily 64 % špatně označených kusů. Následovaly vzorky označené jako směs přírodních vláken s 46 % a výrobky deklarované jako 100 % jediné přírodní vlákno s 15 % nesouladu.
Recyklace textilu přitom stojí na třech předpokladech: na přesném sběru, na správném třídění a na důvěryhodné informaci o složení materiálu. Pokud etiketa uvádí jinou skladbu, než jakou výrobek skutečně má, mohou se do jednoho toku dostat materiály s rozdílnými vlastnostmi a zhoršit kvalitu výsledného recyklátu. Automatizované třídění podle složení vláken se v Evropě sice rozvíjí, zatím však zdaleka nejde o běžný standard dostupný ve všech třídicích provozech. V případě směsových textilií, které už dnes patří k nejobtížněji zpracovatelným odpadům, má každá nepřesnost na vstupu násobný dopad.
Kontroly navíc ukázaly rozdíl mezi prodejem online a v kamenných obchodech. Míra selhání dosáhla 46 % u online nákupů a 36 % u zboží z fyzických prodejen. Komise zároveň uvedla, že zejména u výrobků dovezených ze zemí mimo Evropskou unii a Evropské sdružení volného obchodu často chyběly základní informace o výrobci. To v praxi komplikuje vymáhání pravidel i případné stahování výrobků z trhu. Pro dohled nad textilem a pro následné odpadové toky jde o podstatnou překážku, protože bez jasné identifikace výrobce se hůře dohledává původ nevyhovujícího zboží a obtížněji se prosazuje odpovědnost za správné označování.
Úřady v zapojených státech už přijaly konkrétní nápravná opatření. U 18 výrobků nařídily zastavení prodeje. U dvou výrobků museli výrobci přijmout nápravná opatření a u dalších dvou museli změnit označení. U tří výrobků úřady sdělily hospodářským subjektům, že mají doplnit vhodná varování. Od začátku března 2026 se opatření týkají 24 výrobků. Celkem 41 výrobků bylo zaznamenáno v Informačním a komunikačním systému pro dozor nad trhem ICSMS, platformě EU, v níž orgány dozoru sdílejí informace o nevyhovujících výrobcích, výsledcích testů a přijatých opatřeních, aby mohly koordinovat prosazování pravidel. Komise ve svém vyjádření zdůraznila, že vysoká míra selhání potvrzuje rozšířenost nesprávného označování a současně ukazuje na potřebu dalšího testování i na nutnost připomínat průmyslu jeho povinnosti v oblasti označování. Spotřebitelům doporučila obezřetnost zejména při nákupu extrémně levného oblečení nebo nabídek, které vypadají příliš výhodně. Zároveň má podle komise význam dávat přednost výrobkům, jejichž štítek obsahuje jméno výrobce, adresu nebo internetové stránky, protože právě tyto údaje zvyšují odpovědnost a sledovatelnost.
„Spotřebitelé a podniky potřebují vědět, že štítky na oděvech, které kupují, poskytují pravdivý obraz o materiálovém složení těchto oděvů. Kampaně dozoru nad trhem pomáhají zajistit, aby spotřebitelé dostali to, za co platí, a chrání podniky před nekalou konkurencí,“ dodala Vanessa Capurso, referentka pro oblast politiky v DG GROW.
-red-
