
„Hlavní myšlenkou projektu je vyvinout nové udržitelné suroviny z obnovitelných zdrojů, které mohou v řadě aplikací nahradit materiály a ingredience vyráběné z fosilních zdrojů. Zapojení FAI UTB do projektu SALINA vnímám jako významnou příležitost pro další rozvoj našich výzkumných aktivit, a především pro vznik nových mezinárodních spoluprací.,“ říká Jiří Vojtěšek, děkan FAI UTB. Projekt se zaměřuje na celý řetězec – od výběru vhodných druhů řas a jejich pěstování až po zpracování biomasy a využití jejích složek. Ověřovány budou různé pěstitelské systémy, a to jak přímo v moři, tak v pozemních nádržích, přičemž čtyři demonstrační lokality v Irsku, v oblasti severního Atlantského moře, v Baltském moři a ve Středomoří umožní testovat navrhované postupy v rozdílných podmínkách.
Důležitou součástí projektu je princip kaskádové biorafinace, jehož cílem je co nejlépe využít jednotlivé části biomasy a minimalizovat vznik odpadu. Z mořských řas tak mohou vznikat například peptidy a polysacharidy pro funkční nápoje a sportovní výživu, alginát pro udržitelné stavební materiály nebo funkční složky pro kosmetické krémy a peelingy. Projekt také počítá s vývojem potravinářských produktů, například delikatesních snacků. Všechny vyvíjené produkty a procesy budou následně testovány z hlediska bezpečnosti, funkčnosti, souladu s evropskou legislativou i přijatelnosti pro spotřebitele.
Pro UTB představuje zapojení do projektu SALINA především příležitost rozvíjet nové výzkumné směry a prestižní mezinárodní spolupráci v oblasti udržitelných materiálů, zpracování biomasy a využití obnovitelných zdrojů. „Projekt nám umožní propojit naše odborné znalosti s výzkumnými a průmyslovými partnery z celé Evropy a zároveň zúročit naše dosavadní zkušenosti v oblasti zpracování biomasy a izolace jejích cenných složek. Naším konkrétním úkolem bude navrhnout a optimalizovat technologie pro izolaci polysacharidů a proteinů z mořských řas tak, aby bylo dosaženo jejich vysoké výtěžnosti při současném zachování požadované čistoty. Věřím, že naše zkušenosti v této oblasti významně přispějí k efektivnímu využití této biomasy a k jejímu dalšímu zpracování pro výrobu produktů s vyšší přidanou hodnotou. A trochu s nadsázkou lze říci, že je skvělé, že se můžeme věnovat výzkumu mořských řas, i když Česká republika žádné moře nemá,“ říká Jiří Pecha, hlavní řešitel projektu za UTB. Právě těmto tématům se výzkumná skupina Jiřího Pechy dlouhodobě věnuje, a projekt SALINA tak přirozeně navazuje na její dosavadní výzkumné aktivity.
SALINA zároveň klade důraz na to, aby tvrzení o udržitelnosti byla podložena konkrétními vědeckými daty. Součástí projektu proto bude detailní hodnocení životního cyklu (LCA), které bude sledovat například spotřebu energie, efektivitu využití zdrojů a uhlíkovou stopu jednotlivých procesů – od pěstování řas až po výsledný produkt. Cílem je objektivně posoudit, za jakých podmínek mohou produkty z mořských řas skutečně představovat nízkouhlíkovou a environmentálně výhodnější alternativu k tradičním fosilním surovinám.
-red-