Menu
e-shop
Nakládání se zdravotnickým odpadem zahrnuje jeho oddělené soustřeďování, sběr, přepravu a podle vlastností také úpravu, využití nebo odstranění. Zásadní je zabránit tomu, aby se nebezpečný odpad dostal mezi běžné materiály.
Ve zdravotnických zařízeních vznikají například nekontaminované obaly a kancelářský odpad, ostré předměty, nepoužitelná léčiva, chemické a anatomické odpady. Infekční odpad obsahuje nebo může obsahovat choroboplodné mikroorganismy a představuje riziko přenosu onemocnění. Patří sem například některé materiály kontaminované krví či jinými tělními tekutinami. Na pracovištích využívajících radionuklidy vzniká také radioaktivní odpad.
Smíchání nebezpečného odpadu s běžným může zvýšit množství materiálu, s nímž je nutné nakládat jako s nebezpečným, a tím i náklady na jeho zpracování. Současně může zvýšit riziko poranění nebo kontaktu s infekčními a nebezpečnými látkami.
V České republice vyžaduje vyhláška č. 273/2021 Sb. oddělené soustřeďování odpadu ze zdravotní péče od okamžiku jeho vzniku. Samostatně se soustřeďují alespoň ostré předměty, nepoužitelná léčiva, odpady určené ke spálení, odpady určené k dekontaminaci a komunální odpad.
Jehly, skalpely a další ostré předměty se ukládají bezprostředně po použití do označených nádob určených pro ostrý odpad. Ty musí být odolné proti propíchnutí a splňovat příslušné technické požadavky.
Před předáním nebo zpracováním musí zařízení odpad bezpečně soustřeďovat. Vyhrazené prostory a používané obaly musí omezovat riziko úniku, poranění, kontaminace okolí a přístupu nepovolaných osob.
Dobu soustřeďování si zařízení nemůže určit libovolně. Musí respektovat právní limity a promítnout je do provozních postupů. Podle vyhlášky č. 306/2012 Sb. lze v České republice nebezpečný infekční a anatomický odpad před konečným zpracováním soustřeďovat nejdéle tři dny ve vyhrazeném uzavřeném prostoru, nebo po dobu jednoho měsíce v mrazicím či chlazeném prostoru při teplotě nejvýše 8 °C.
Nebezpečný odpad vznikající u lůžek pacientů se z místnosti odnáší bezprostředně, z pracoviště průběžně, nejméně jednou za 24 hodin.
Pro bezpečný provoz je důležitá pravidelná kontrola obalů, čistitelnost prostor a vybavení i připravené postupy pro únik odpadu, úklid, dezinfekci a mimořádné události. Místa pro soustřeďování odpadu mají být oddělena od potravin a čistého materiálu a zabezpečena proti škůdcům.
Nádoby se používají podle návodu výrobce, nesmějí se přeplňovat a před přepravou musí být bezpečně uzavřeny. Obaly je nutné chránit před poškozením.
Přesun odpadu uvnitř zařízení má probíhat podle stanovených postupů a harmonogramu, který respektuje právní požadavky na četnost jeho odstraňování z pracoviště. Pracovníci musí být proškoleni a vybaveni odpovídajícími osobními ochrannými prostředky. Vozíky a další přepravní vybavení musí odpovídat vlastnostem odpadu a umožňovat bezpečné čištění, případně dezinfekci.
Přepravní trasy je vhodné volit tak, aby se omezil kontakt s pacienty, návštěvníky, potravinami a čistým materiálem. Po celou dobu musí zůstat zachováno oddělení jednotlivých druhů odpadu.
Při předání odpadu je nutné ověřit, zda jej příjemce může převzít a zda je cílové zařízení oprávněno nakládat s příslušným druhem odpadu. Samotné oprávnění k přepravě nenahrazuje oprávnění k jeho zpracování. Předání a přepravu musí doprovázet požadovaná evidence a dokumentace; podle vlastností odpadu se uplatní také pravidla pro přepravu nebezpečných věcí.
Bezpečnost nezávisí jen na četnosti svozu. Rozhoduje také stav obalů, způsob manipulace a návaznost jednotlivých kroků.
Zdravotnický odpad nelze zpracovávat jako jediný materiálový proud. Volba postupu závisí na jeho vlastnostech, rizicích a požadavcích právních předpisů.
Pro vhodné druhy infekčního odpadu může být řešením parní dekontaminace v autoklávu. Světová zdravotnická organizace doporučuje zvážit bezpečné alternativy ke spalování tam, kde lze zajistit jejich řádný provoz, údržbu a následné nakládání s upraveným odpadem. Autokláv však není univerzálním řešením pro léčiva, chemický, anatomický ani radioaktivní odpad.
Vysoce infekční odpad musí být v České republice bezprostředně po vzniku dekontaminován v odpovídajícím technologickém zařízení. Účinnost dekontaminace musí být ověřována.
Ostré předměty vyžadují ochranu před poraněním a zpracování odpovídající případné infekční či chemické kontaminaci. Samotná dekontaminace jejich ostrost neodstraní.
Infekční odpad vyžaduje postup odpovídající biologickému riziku, například účinnou dekontaminaci nebo odstranění v příslušném zařízení.
Nepoužitelná léčiva, včetně prošlých přípravků, se soustřeďují odděleně a předávají k odpovídajícímu odstranění. Zvláštní pozornost vyžadují cytostatika a materiály jimi kontaminované.
Chemický odpad se posuzuje podle konkrétního složení a nebezpečných vlastností.
Anatomický odpad a části lidského těla vyžadují postup odpovídající jejich povaze a příslušným právním pravidlům.
Radioaktivní odpad podléhá v České republice zvláštnímu režimu podle atomového zákona a souvisejících předpisů.
Úpravou proces nekončí. Je nutné posoudit vlastnosti vzniklého materiálu a zajistit jeho další využití nebo odstranění. Odstranění infekčnosti samo o sobě nevylučuje jiné nebezpečné vlastnosti.
Povinnosti zdravotnických zařízení se mezi zeměmi liší. V České republice je upravují zejména zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, a vyhláška č. 306/2012 Sb., která stanoví hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení.
Zařízení musí mít zpracované pokyny pro nakládání s odpady, zajistit jejich správné zařazení, balení, označení a předávání a vést požadovanou evidenci. Součástí systému je také školení zaměstnanců v zákonem stanovených intervalech. Interní postupy je nutné aktualizovat podle změn předpisů a provozu.
Funkční systém potřebuje jasně rozdělené odpovědnosti, vhodné nádoby a značení, zajištěné předávání odpadu i postupy pro nehody a mimořádné události. Pravidelné interní kontroly nebo audity mohou pomoci odhalit chyby při třídění a manipulaci.
Zařízení by měla sledovat také možnosti předcházení vzniku odpadu. Přispět k němu mohou lépe plánované nákupy, důsledná evidence zásob, recyklace vhodných nekontaminovaných materiálů a používání výrobků určených k opakovanému použití tam, kde to dovolují hygienické a provozní podmínky.
Účinnost systému lze hodnotit podle množství odpadu, chyb při třídění, pracovních incidentů, výsledků kontrol a případně účinnosti dekontaminace. Správně nastavené postupy tak pomáhají chránit zdraví lidí i životní prostředí a omezovat zbytečné náklady.
-wal-
