Menu
e-shop
Váhově nejvýznamnější kategorií zůstává nábytek a vybavení domácnosti. V letech 2022 až 2024 tvořila tato kategorie 58 až 65 % hmotnosti předaných věcí. V roce 2025 její podíl klesl na 39 %. Současně posílily domácí potřeby a materiály, každý na 14 %, což report vysvětluje změnou složení reportující základny, zejména tím, že dvě nábytkové banky v roce 2025 data nedodaly. Report tím ukazuje i metodický problém: čísla nejsou jen výsledkem činnosti sektoru, ale i toho, kdo v daném roce reportuje.
Nejlépe sledovaným environmentálním ukazatelem zůstává hmotnost věcí, které neskončily jako odpad. Report sám ale přiznává, že pro výpočet environmentálního přínosu reuse stále chybí univerzálně platná metodika, která by spojila odvrácenou produktovou uhlíkovou stopu s emisemi vzniklými provozem reuse platforem. Jako inspirační příklad uvádí nizozemskou síť Kringloop, která v roce 2024 prostřednictvím aktualizovaného nástroje Ecoras vyčíslila úsporu 339 milionů kg CO2.
V českém kontextu report zatím pracuje především s objemem „neodpadu“, protože přesnější výpočet by vyžadoval sdílené LCA koeficienty, jednotnou metodiku a data o materiálovém složení znovu využívaných věcí. To je důležitá informace i pro další vývoj oboru: nejde o to, že by přínosy nebyly, ale o to, že sektor nemá datovou infrastrukturu, která by je uměla přesně spočítat. Report proto nepředstírá přesnost, kterou nemá, a právě tím je odborně cenný.
„Je to základní trojnožka cirkulární efektivity. Předchází se vzniku odpadu díky vrácení do oběhu. Druhý pozitivní dopad je sociál-ní, protože sektor dokáže podpořit osoby se specifickými potřebami, ať už tím, že je zaměstnává, nebo tím, že umožní levně či dokonce zdarma vybavit domácnost,“ řekla Jitka Hofmanová z Reuse federace.
Členské nábytkové banky podpořily v letech 2022–2025 celkem 16 333 osob v bytové nouzi nebo v sociálně nepříznivé situaci. Jako nejvýkonnější příklad zpráva uvádí Nábytkovou banku Libereckého kraje, která jako jediná reportovala všechny čtyři roky a zvýšila počet podpořených osob z 1586 v roce 2022 na 2252 v roce 2025.
Zaměstnávání tvoří druhý pilíř sociálního přínosu. Report uvádí, že reuse provozy vytvářejí pracovní příležitosti pro osoby se specifickými potřebami, a sleduje i počet pracovních míst napříč členskými provozy. Ne všechny provozy tato místa nabízejí, ale pro část z nich jde o strukturální součást fungování, nikoli o náhodný doplněk. Právě tady reuse překračuje rámec běžného nakládání s předměty a vstupuje do oblasti sociální politiky.
Třetí vrstvu tvoří dobrovolnictví. Za sledované období vykázaly členské organizace celkem 48 328 dobrovolnicky odpracovaných hodin, jejichž hodnota po přepočtu na mediánovou hrubou mzdu činí přes 11,9 milionu korun. Počet dobrovolníků se v jednotlivých letech mění: v roce 2022 reportovaly tři organizace a uvedly 605 dobrovolníků, v roce 2023 devět organizací a 641 dobrovolníků, v roce 2024 dvanáct organizací a 231 dobrovolníků, v roce 2025 sedmnáct organizací a 204 dobrovolníků. Report vysvětluje, že nejde o úpadek dobrovolnictví, ale o změnu struktury reportujících organizací, protože v prvních letech dominovaly swapové akce, kde se počty lidí počítají ve stovkách na jednu akci.
Ekonomický přínos má tři roviny: vývoj zákaznické základny, úspory obcí na likvidaci odpadu a hodnota dobrovolnické práce. Počet vykázaných zákazníků se za sledované období výrazně zvýšil, i když mezi roky 2023 a 2024 podle reportu došlo k mírnému poklesu. Výrazný nárůst v roce 2025 souvisí s přijetím nové organizace Nadace Veronica, která v Brně provozuje charitativní obchody. V roce 2023 se navíc výrazně projevil zájem u OZO Ostrava.
Přímé úspory pro obce report přepočítává podle krajů na základě dat EKO-KOM o nákladech na odpadové hospodářství. V tabulce uvádí například Moravskoslezský kraj s úsporou 2 772 530,95 Kč, Liberecký kraj s 2 484 162,49 Kč, hlavní město Prahu s 1 710 601,98 Kč a Jihočeský kraj s 1 368 089,72 Kč za celé sledované období. U dalších krajů uvádí nižší částky, například Středočeský kraj 917 434,06 Kč, Ústecký kraj 668 657,03 Kč a Plzeňský kraj 384 171,23 Kč. Úspora za rok 2025 je přitom podle reportu přepočtena podle nákladů roku 2024, protože údaje EKO-KOM za rok 2025 nebyly v době vydání zprávy ještě k dispozici.
Report zároveň jasně říká, že toto je jen část ekonomického obrazu. Chybí mu data o celkovém obratu sektoru, struktuře financování jednotlivých typů provozů i o úsporách domácností, které v reuse pořizují věci za zlomek původní ceny. Z hlediska financování tedy nejde jen o „nedostatek peněz“, ale o chybějící systém, který by peníze dokázal dlouhodobě a předvídatelně rozdělovat.
Největší slabina, kterou report opakuje napříč kapitolami, je absence stabilního systému. Reuse v Česku nemá jasně definované národní cíle, indikátory ani strategické ukotvení, takže se jeho rozvoj nedá systematicky řídit ani vyhodnocovat. Stejně tak chybí stabilní finanční rámec; provozy jsou často závislé na krátkodobých dotacích nebo na specifickém modelu financování, který funguje jen u části z nich.
Dalším problémem je legislativní nejasnost. Report uvádí, že reuse je sice v logice zákona o odpadech nad recyklací, ale v praxi postrádá pevné systémové ukotvení a vyžadování na úrovni obcí jako původců odpadu. Chybí také jednotná metodika evidence, sběru dat a výkaznictví, takže sektor sice umí doložit konkrétní výsledky, ale neumí je ještě celé pokrýt jednotným datovým režimem. To oslabuje jeho vyjednávací pozici vůči státu, donorům i veřejnosti.
Report pojmenovává i další překážky: nerovnoměrné zapojení obcí, chybějící stabilní síť reuse provozů v ČR, nízké povědomí veřejnosti, konkurence levné a často krátkověké spotřeby i tlak tradičního odpadového hospodářství. Z těchto bodů je zřejmé, že reuse sektoru nejde jen o provozní problém, ale o konflikt mezi dvěma modely nakládání se zdroji: jedním, který vrací hodnotu do oběhu, a druhým, který ji uzavírá v odpadu.
Reuse v Česku tak již není marginální aktivita, ale měřitelná součást prevence vzniku odpadu, sociální pomoci a lokální ekonomiky. Současně ale report upozorňuje, že tento výkon vzniká v prostředí bez stabilního financování, bez jasných cílů a bez jednotné metodiky, tedy v podmínkách, které brzdí další růst. Data navíc ukazují, že vývoj jednotlivých ukazatelů ovlivňuje nejen samotná aktivita sektoru, ale také proměnlivá reportující základna.
Reuse federace vznikla v květnu 2021 s cílem sdružit provozovatele a zajistit systémovou podporu sektoru, který vrací použitelné věci zpět do oběhu. Na konci roku 2025 měla 40 členů, mezi nimi reuse centra, nábytkové banky, materiální banky, charitativní organizace i SWAP iniciativy po celé republice.
-wal-
