Menu
e-shop
Skutečné tempo růstu ovlivní především množství baterií dostupných k recyklaci, vývoj cen surovin, změny chemického složení baterií, legislativa a schopnost recyklačních společností vybudovat dostatečné zpracovatelské kapacity. Rozvoj recyklace souvisí s rostoucím počtem elektromobilů, rozšiřující se výrobou bateriových článků a strategickou snahou jednotlivých států omezit závislost na dovozu lithia, niklu, kobaltu a dalších kritických surovin. Recyklace může významnou část těchto materiálů vrátit zpět do výroby, sama však v dohledné době potřebu primární těžby plně nenahradí.
Životnost trakční baterie závisí na její konstrukci, chemickém složení, způsobu nabíjení, provozním zatížení i klimatických podmínkách. Současné baterie jsou zpravidla navrženy tak, aby vydržely podstatnou část životnosti vozidla. Jejich využitelná životnost často přesahuje deset let.
Výrobci běžně poskytují na trakční baterie záruku kolem osmi let nebo přibližně 160 000 kilometrů. Dosažení tohoto stáří ale neznamená, že musí být baterie automaticky vyměněna. Rozhodující je její skutečná zbytková kapacita a technický stav. Některé baterie mohou po vyřazení z automobilu pokračovat v provozu ve stacionárních energetických úložištích. Takzvané druhotné využití oddaluje okamžik recyklace, současně prodlužuje dobu, po kterou mohou baterie sloužit.
S rostoucím počtem elektromobilů se bude postupně zvyšovat také množství trakčních baterií, které dosáhnou konce životnosti. V současnosti však významnou část vstupního materiálu pro recyklační závody stále představuje odpad vznikající při výrobě článků a bateriových sad.
Ceny bateriových kovů v posledních letech nerostly jednotně. Lithium, nikl a kobalt po předchozím prudkém zdražení zaznamenaly výrazné cenové poklesy. Pro recyklační společnosti proto představuje riziko především cenová volatilita, která znesnadňuje dlouhodobé plánování investic.
Výnosnost recyklace rovněž závisí na chemickém složení zpracovávaných baterií. Baterie s vyšším obsahem niklu nebo kobaltu mohou obsahovat hodnotnější materiály než baterie typu LFP, jejichž hlavními aktivními prvky jsou lithium, železo a fosfor. Rostoucí podíl LFP baterií proto vytváří tlak na vývoj levnějších a účinnějších recyklačních procesů.
Asijsko-pacifický region vytvořil podle Grand View Research v roce 2025 více než 43 % příjmů světového trhu s recyklací baterií z elektromobilů. Vedoucí postavení souvisí především s rozsáhlou výrobou bateriových článků a elektromobilů v Číně, ale také s rozvojem bateriového průmyslu v Indii, Jižní Koreji a dalších zemích.
Čína disponuje rozsáhlým dodavatelským řetězcem, od zpracování surovin přes výrobu článků až po jejich opětovné vy-užití a recyklaci. Indie mezitím podporuje výstavbu nových výrobních a recyklačních kapacit s cílem posílit domácí dostupnost strategických surovin.
Severní Amerika představuje další významný trh. Jeho rozvoj podporují investice do výroby baterií, růst počtu elektromobilů a veřejná podpora domácího zpracování kritických nerostů. Významnou roli hrají také předpisy upravující bezpečné skladování, přepravu a recyklaci baterií.
Lithium-iontové baterie vytvářely podle zprávy Grand View Research v roce 2025 více než 60 % hodnoty sledovaného trhu s recyklací baterií z elektromobilů. Tento údaj představuje podíl na peněžní hodnotě trhu a neznamená, že by lithium-iontové baterie využívalo pouze 60 % elektromobilů. U moderních bateriových vozidel a plug-in hybridů jde o jednoznačně dominantní trakční technologii.
Jejich rozšíření souvisí především s vysokou hustotou energie, dobrým poměrem výkonu a hmotnosti, vysokou účinností, relativně dlouhou životností a postupným snižováním výrobních nákladů.
Jednotlivé lithium-iontové chemie se však výrazně liší. Baterie LFP jsou obecně tepelně stabilnější, zatímco chemie s vyšším obsahem niklu mohou nabídnout vyšší energetickou hustotu. U všech typů je nutné zajistit bezpečné řízení teploty a zabránit poškození, které by mohlo vést k tepelnému úniku a požáru.
V elektromobilech se používají také nízkonapěťové baterie, tradičně často olověné. Neslouží ke startování spalovacího motoru, ale napájejí palubní elektroniku, osvětlení, bezpečnostní systémy a umožňují aktivovat vysokonapěťovou trakční soustavu. V některých novějších vozidlech jsou olověné pomocné baterie nahrazovány lithium-iontovými.
Nikl-metalhydridové baterie se nadále uplatňují především v některých klasických hybridních automobilech. Nikl-kadmiové baterie naopak nepředstavují běžnou technologii současných osobních elektromobilů.
V roce 2025 připadalo podle Grand View Research přibližně 73 % hodnoty trhu na recyklaci výrobního odpadu. Patří sem vadné články, odřezky elektrod, zbytky aktivních materiálů a další odpad vznikající při výrobě článků a kompletaci bateriových sad.
Vysoký podíl výrobního odpadu souvisí s rychlým budováním nových továren na baterie. Takový materiál je navíc zpravidla čistší, má známé chemické složení a nevyžaduje složitou demontáž celého vozidla. Baterie vyřazené z elektromobilů zatím tvoří menší část recyklačních vstupů. Důvodem je relativně nízké stáří většiny světového vozového parku elektromobilů, dlouhá životnost baterií a jejich možné druhotné využití.
Podle dlouhodobých výhledů však význam vysloužilých trakčních baterií výrazně vzroste. Po roce 2035 by se měly postupně stát hlavním zdrojem materiálu pro recyklaci. Baterie ze spotřební elektroniky, například notebooků nebo mobilních telefonů, rovněž představují významný zdroj recyklovatelných materiálů. Jde však o součást širšího trhu recyklace lithium-iontových baterií, nikoliv přímo o recyklaci baterií z elektromobilů.
Osobní elektromobily se v roce 2025 podílely podle odhadu Grand View Research přibližně 80 % na hodnotě trhu členěného podle typu vozidla. Dominantní postavení vyplývá z vysokého počtu prodávaných osobních vozů a rozsáhlých investic do jejich výroby.
Podle Mezinárodní agentury pro energii se v roce 2025 celosvětově prodalo více než 20 milionů elektrických automobilů, což znamenalo meziroční růst přibližně o 20 %. Elektrické automobily představovaly kolem čtvrtiny celkového prodeje nových vozů. Do této statistiky jsou zahrnuty čistě bateriové elektromobily i plug-in hybridy.
Kromě osobních automobilů roste také počet elektrických autobusů. Největší trh představuje Čína, kde je v provozu více než 680 000 elektrických autobusů. Ty tvoří přibližně 30 % autobusového parku země.
Elektrifikaci veřejné dopravy podporují také evropské státy, Spojené státy, Indie, Japonsko a Jižní Korea. Autobusové baterie mají vysokou kapacitu a jejich budoucí vyřazování vytvoří významný zdroj materiálu pro recyklaci.
V květnu 2026 vyhlásily Evropská unie a Indie koordinovanou výzvu k předkládání projektů v oblasti recyklace baterií. Celkový objem financování dosáhl 15,2 milionu eur. Podpora je určena na vývoj účinnějších technologií získávání materiálů, digitalizaci sběru, bezpečné třídění a přepravu baterií a vybudování společné pilotní recyklační linky v Indii.
Spolupráce probíhá v rámci Obchodní a technologické rady EU–Indie. Jejím cílem je propojit evropské a indické výzkumné instituce a firmy a urychlit zavádění technologií, které umožní získávat z baterií lithium, nikl, kobalt, grafit a další strategické materiály.
V dubnu 2026 oznámila společnost Rock-link India otevření integrovaného recyklačního zařízení. Závod je určen ke zpracování lithium-iontových baterií, průmyslového kovového odpadu a magnetů obsahujících prvky vzácných zemin. Zařízení má disponovat roční kapacitou přibližně 10 000 tun lithium-iontových baterií a měsíční kapacitou zpracování 60 tun magnetů ze vzácných zemin. V květnu 2026 podepsala společnost NavPrakriti memorandum o porozumění s Indickým technologickým institutem Kharagpur. Spolupráce má podpořit výzkum, inovace a technologický rozvoj v oblasti recyklace baterií a zpracování kritických nerostů.
Britská technologická společnost Altilium získala v roce 2026 podporu přibližně 18,5 milionu liber, tedy kolem 25 milionů dolarů, z vládního programu DRIVE35 Scale-Up Fund. Financování má pomoci rozšířit zařízení ACT3, které zpracovává baterie z elektromobilů a získává z nich materiály použitelné pro výrobu nových článků. Projekt je součástí britské snahy vytvořit domácí kapacity pro rafinaci a recyklaci bateriových surovin. Program podporují britské ministerstvo obchodu, Advanced Propulsion Centre UK a inovační agentura Innovate UK.
Trh s recyklací baterií je silně konkurenční a rychle se mění. Společnosti se snaží zajistit přístup k výrobnímu odpadu a vysloužilým bateriím, uzavírají dohody s automobilkami a výrobci článků a investují do vlastních zpracovatelských kapacit. Mezi společnosti sledované ve zprávě Grand View Research patří například Cirba Solutions, Ecobat, Call2Recycle, Exide Technologies a Gravita India.
Některé podniky se zaměřují především na sběr a logistiku, jiné na mechanické zpracování baterií nebo hydrometalurgické získávání jednotlivých kovů. Významnou konkurenční výhodou je schopnost zpracovávat různé typy článků a dodávat materiály v kvalitě využitelné při výrobě nových baterií.
Navzdory optimistickým prognózám zůstává rozvoj trhu spojen s řadou rizik. Jedním z nejvýznamnějších je kolísání cen lithia, niklu a kobaltu. Pokles cen primárních surovin může snížit hodnotu materiálu získaného recyklací a zhoršit návratnost nových zařízení.
Problematická je také logistika. Trakční baterie jsou těžké, rozměrné a při poškození mohou představovat požární riziko. Jejich bezpečná přeprava, skladování a demontáž proto vyžadují specializované vybavení a vyškolený personál. Další výzvu představuje různorodé chemické složení baterií a konstrukce jednotlivých bateriových sad. Nedostatečná standardizace může zvyšovat náklady na demontáž a komplikovat automatizaci provozu. Recyklační společnosti musí počítat také s tím, že významná část baterií bude před recyklací využita v druhotných aplikacích. Množství materiálu dostupného ke zpracování tak může být v příštích letech nižší, než předpokládají některé růstové prognózy.
V Evropě by recyklované materiály mohly podle dlouhodobých odhadů do roku 2050 pokrývat přibližně 30 % regionální poptávky po lithiu a niklu. Růst trhu s recyklací však nebude záviset pouze na počtu prodaných elektromobilů. Rozhodující budou také dostupnost vysloužilých baterií, schopnost efektivně zpracovávat nové chemické typy, ceny surovin a kvalita legislativního prostředí. Prognózované tempo růstu kolem 45 % ročně ukazuje značný potenciál oboru, současně však představuje scénář, jehož naplnění bude podmíněno rozsáhlými investicemi a stabilní poptávkou po recyklovaných materiálech.*
Anna Walterová
