
V roce 1990 tvořilo uhlí více než třetinu veškeré výroby elektřiny v EU. V roce 2000 celkový podíl uhlí klesl na 30,4 %, a tento trend pokračoval s mírnými oživeními v letech 2011-2012 a 2021-2022, až dosáhl nejnižšího podílu v roce 2025.
V roce 1990 bylo černé a hnědé uhlí druhým a třetím největším zdrojem výroby elektřiny, s 19,8 % a 15,3 % hrubé produkce. Naopak v roce 2025 bylo černé a hnědé uhlí sedmým a šestým zdrojem výroby elektřiny, hned za jaderným teplem, zemním plynem a obnovitelnými palivy. Oba typy uhlí byly v roce 1994 překonány jadernou energií, zemním plynem v roce 2019, vodní energií a větrnou energií v roce 2023 a solární energií v roce 2024.
Pokles spotřeby uhlí pro výrobu elektřiny je spojen s rekordně nízkým tempem produkce a spotřeby uhlí. V roce 2025 spotřeba černého a hnědého uhlí v EU dosáhla nových historických minim, a to 107 milionů tun a 184 milionů tun. Kromě toho některé země EU v posledních letech postupně vyřazují uhlí buď úplně, nebo z výroby elektřiny a tepla. V roce 2021 Portugalsko přestalo používat černé uhlí při výrobě elektřiny. Slovensko ukončilo těžbu hnědého uhlí v prosinci 2023, a rok 2024 byl tak prvním celým rokem bez jeho produkce. Aktuálně zůstává osm unijních zemí jako producentů hnědého uhlí.
-red-