Menu
e-shop
Od 12. srpna 2026 platí zákaz uvádět na trh obaly určené pro styk s potravinami, které obsahují per- a polyfluorované alkylové látky (PFAS) v koncentracích rovnajících se nebo vyšších než limitní hodnoty stanovené v nařízení. Toto omezení se týká především bariérových úprav, obalů odolných proti mastnotě a dalších aplikací, kde se PFAS dříve používaly jako repelentní nebo ochranná vrstva.
Potravinářská komora ČR už dříve uvedla, že většina firem takové obaly nepoužívá, a nová povinnost pro ně proto představuje především administrativní a finanční zátěž spojenou s prokazováním splnění stanovených limitů. Komora zároveň poukázala na omezenou kapacitu laboratoří schopných příslušné analýzy provádět. Podle jejích údajů je v celé EU pouze šest takových pracovišť a analýzy mohou vyjít na stovky eur.
Nařízení zároveň stanoví základní požadavek, že všechny obaly uváděné na trh musí být recyklovatelné. Konkrétní metodika hodnocení recyklovatelnosti a zařazování obalů do výkonnostních tříd A, B a C se však začne uplatňovat až později. Od 1. ledna 2030, nebo 24 měsíců po vstupu příslušných aktů v přenesené pravomoci v platnost, podle toho, co nastane později, budou muset obaly dosahovat alespoň třídy C. Ta představuje nejnižší přípustnou úroveň recyklovatelnosti; obal s výkonností recyklovatelnosti pod 70 % již požadavkům nevyhoví. Od 1. ledna 2038 se požadavky dále zpřísní a obaly budou muset dosahovat alespoň třídy B.
Nařízení PPWR dále zavádí požadavky na minimalizaci obalů, které mají zabránit zbytečnému používání materiálu a snižovat objem obalového odpadu. Od roku 2030 se uplatní přísnější požadavky, podle nichž výrobci a dovozci nebudou smět uvádět na trh obaly s prvky, jejichž jediným účelem je zvětšit zdánlivý objem výrobku, například s nepravým dnem, dvojitými stěnami nebo zbytečnými vrstvami.
U skupinových, přepravních a e-commerce obalů bude v budoucnu povolen maximálně padesátiprocentní podíl prázdného prostoru. Tato povinnost se začne uplatňovat od 1. ledna 2030 nebo tři roky po nabytí účinnosti prováděcího aktu stanovujícího metodiku výpočtu, podle toho, co nastane později. Za prázdný prostor se bude považovat nejen volný vzduch v krabici, ale také prostor vyplněný například vzduchovými polštářky, dřevitou vlnou, papírovými proužky, bublinkovou fólií, pěnovými materiály nebo polystyrenovými částicemi.
Nařízení také zavádí harmonizované označení obalů informující o jejich materiálovém složení, které má spotřebitelům usnadnit správné třídění. Používat se začne nejdříve od 12. srpna 2028, přičemž přesný termín bude záviset na přijetí příslušných prováděcích aktů Evropskou komisí.
Od letošního srpna se již uplatňují povinnosti týkající se identifikace výrobce, posuzování shody a poskytování informací potřebných pro technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě v rozsahu požadavků, které se na daný obal již vztahují. Další povinnosti, například podrobná kritéria designu pro recyklaci nebo některá pravidla minimalizace obalů, začnou platit až v pozdějších termínech.
Opakovaně použitelné obaly budou muset v budoucnu nést také harmonizované označení, které usnadní jejich rozpoznání a správné zacházení v rámci systému opakovaného použití. Tato povinnost se však neuplatňuje již od srpna 2026, ale až v pozdější fázi implementace nařízení.
Nařízení PPWR stanoví povinnosti pro jednotlivé hospodářské subjekty v dodavatelském řetězci, tedy mimo jiné pro výrobce, dovozce, distributory a další podniky, které obaly používají při uvádění výrobků na trh. Rozsah povinností se liší podle toho, zda společnost obal vyrábí, dováží, distribuuje, plní nebo používá při prodeji zboží zákazníkovi.
U podniků působících ve více členských státech může být posouzení složitější také kvůli rozdílům v národních systémech rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR – Extended Producer Responsibility) a v registračních povinnostech. Mluvčí Alzy Eliška Čeřovská sdělila, že už se na novou legislativu začíná e-shop připravovat. „Z našeho pohledu bude nejnáročnější správné vyhodnocení jednotlivých rolí u konkrétních obalů a v jednotlivých státech, kde Alza působí. Vzhledem k šíři našich služeb může Alza v různých situacích vystupovat jako výrobce, dovozce či distributor,“ dodala.
Od letošního srpna musí výrobci u příslušných obalů provádět posouzení shody a zajistit technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě v rozsahu aktuálně použitelných požadavků PPWR. Dokumentace má doložit vlastnosti obalu a jeho soulad s relevantními pravidly nařízení. S postupným náběhem dalších požadavků se bude rozsah údajů, které bude nutné prokazovat, rozšiřovat.
Nové nařízení se dotkne především balicích procesů, administrativy a skladování internetových obchodů. E-shopy by se měly podle jednatele digitální agentury PPC Profits Tomáše Čupra připravovat především revizí používaných obalů a výplňových materiálů, jednáním s dodavateli a úpravou balicích procesů.
Negativně hodnotí normu výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci (APEK) Jan Vetyška. „Nové nařízení přináší z našeho pohledu v první řadě další administrativní zátěž a samozřejmě i komplikace pro e-shopy. Provozovatelé se musí zorientovat v dalších povinnostech a vidíme, že to pro ně není snadné,“ poznamenal.
Marketingový manažer společnosti Upgates Michal Benatzky odhaduje, že náklady se budou pohybovat od několika tisíc korun u malých obchodníků přes desítky až stovky tisíc korun u středně velkých e-shopů až po desítky či stovky milionů korun u největších hráčů. Kromě revize používaných obalů mohou firmy potřebovat rozšířit zásoby různých velikostí obalů a vyčlenit pro ně větší skladovací prostor.
Některé podniky budou muset přesněji evidovat rozměry výrobků, upravit postupy balení nebo investovat do nových technologií, například do automatizovaných balicích linek vytvářejících obal podle rozměrů konkrétního zboží. V praxi to může znamenat častější měření zboží, přesnější plánování skladových zásob a větší důraz na to, aby obal co nejlépe odpovídal rozměrům produktu.
Největší dopad této legislativy pocítí podle Benatzkého středně velké internetové obchody, které mohou potřebovat nový software a proškolení personálu. Velké e-shopy mají více prostředků na inovace a automatizované sklady, zatímco malé obchody mohou balení ve větší míře řešit individuálně.
U středně velkých firem se změny mohou projevit citelně, protože již zpracovávají větší objem zásilek, ale zpravidla nemají takové finanční a personální rezervy jako největší hráči trhu. Nové požadavky musí sladit s běžným provozem tak, aby nezpomalily expedici ani nezhoršily zákaznickou zkušenost.
Potravinářská komora ČR upozornila, že nové evropské nařízení o obalech může vést ke zdražení potravin, protože výrobcům vzniknou další výdaje spojené s investicemi do technologií, změnami materiálů a jejich testováním.
Přechod na nové obaly přitom může finančně zatížit celý dodavatelský řetězec a podle potravinářů se část těchto výdajů může postupně promítnout do cen potravin. Komora kritizuje zejména nejasnosti spojené s postupným přijímáním prováděcích předpisů a upozorňuje na riziko, že firmy budou muset v následujících letech obaly a výrobu opakovaně upravovat.
„Výrobci vůbec netuší, co přesně mají plnit, protože nařízení je nejasné a místy nesplnitelné a prováděcí předpisy vycházejí se zpožděním a některé stále chybí. Pokud mají firmy měnit obaly, musí jít o jednorázový promyšlený krok,“ řekl ředitel pro zahraniční vztahy a fondy EU Potravinářské komory ČR Jiří Šír. „Evropské legislativě se věnuji dlouho, ale s takovou mírou zbytečné byrokracie jsem se zatím nesetkal. Po nařízení o odlesňování řadím obalovou legislativu k tomu nejbyrokratičtějšímu, co z Bruselu vzešlo,“ dodal.
V následujících letech přijdou další změny. Od roku 2030 se u vybraných druhů přepravních a prodejních obalů používaných k přepravě zavádí cíl, podle něhož má nejméně 40 % těchto obalů tvořit opakovaně použitelné balení v systému opakovaného použití. Nařízení současně stanoví výjimky pro některé druhy obalů a situace.
Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová upozornila, že ekologické cíle jsou prospěšné, musí být ale v praxi reálné a proveditelné a nesmějí být zaváděny na úkor ochranné funkce obalů. „Pokud kvůli nefunkční regulaci slevíme z funkcí obalu, vzroste plýtvání potravinami, což má na životní prostředí ve výsledku podstatně horší dopad než samotný obal,“ dodala Večeřová.
Zákazník by měl změny v dalších letech poznat hlavně v podobě přiměřeně velkých balíků, menšího množství výplní a srozumitelnějších informací o materiálovém složení a třídění obalů. Vedle úspornějších zásilek by se měl postupně setkávat také s jednotnějším označováním.
Bezprostředně po 12. srpnu 2026 však výrazné změny u většiny balení pravděpodobně nenastanou. Podle Potravinářské komory ČR se z pohledu spotřebitele zpočátku prakticky nic nezmění, protože podstatná část viditelných požadavků začne platit až v dalších letech.
Anna Walterová
