Menu
e-shop
Myšlenka projektu vznikla před více než dvěma lety propojením výzkumných témat dvou doktorandů. Kateřina Patloková z Ústavu zelinářství a květinářství Zahradnické fakulty MENDELU se zabývá optimalizací výživy rostlin v hydroponických systémech a využitím biostimulantů. Lukáš Harabiš z Oddělení rybářství a hydrobiologie Agronomické fakulty MENDELU zkoumá možnosti zpracování rybího kalu, který vzniká jako vedlejší produkt intenzivních chovů ryb.
„Rybí kal obsahuje organicky vázané živiny i přirozenou mikrobiální složku a byla by škoda vnímat jej pouze jako odpad. Začali jsme proto hledat způsob, jak jej řízeným procesem přeměnit na kapalný přípravek využitelný při pěstování rostlin,“ vysvětlují autoři projektu.
Výzkum zapadá do snahy vracet živiny z akvakultury zpět do produkčního cyklu. Pěstování zeleniny a bylin ve sklenících a hydroponických provozech je zpravidla závislé na minerálních hnojivech, přičemž některé zdroje živin jsou omezené. Týká se to například fosforu, jehož získávání je založeno na těžbě neobnovitelných fosfátových surovin. Využití živin obsažených v rybím odpadu proto může snížit jejich ztráty a současně vytvořit surovinu s přidanou hodnotou.
Výzkumné práce probíhají především na Oddělení rybářství a hydrobiologie Agronomické fakulty MENDELU, které disponuje recirkulačními systémy pro chov ryb. Tým nejprve hledal vhodný způsob, jak kal z těchto systémů stabilně zpracovat. Zvolený postup využívá přístup kyslíku a činnost mikroorganismů, které organickou hmotu řízeně rozkládají. Výsledkem je kapalný přípravek určený k dalšímu ověřování při pěstování rostlin.
Vedle nastavení technologického postupu bylo nutné zjistit, zda výsledný přípravek skutečně ovlivňuje růst rostlin. První rozsáhlejší testování proběhlo na bazalce pěstované hydroponicky. Část běžné minerální výživy byla nahrazena přípravkem z rybího kalu. Rostliny dosáhly srovnatelného výnosu jako při standardní minerální výživě, současně však vytvořily o 40,3 % větší kořenový systém než rostliny v minerální kontrolní variantě.
Také dřívější pokusy ukázaly, že samotný mineralizovaný rybí odpad nelze jednoduše považovat za plnou náhradu standardního živného roztoku. Při jeho samostatném použití byla čerstvá nadzemní biomasa bazalky o 19,5 % nižší než u standardní hydroponické výživy. Směs mineralizátu a běžného živného roztoku v poměru 1 : 1 však poskytla srovnatelnou nadzemní biomasu a rostliny vytvořily o 13,8 % vyšší kořenovou biomasu. Tyto výsledky podporují předpoklad, že hlavní přínos produktu nemusí spočívat pouze v dodání živin, ale také ve stimulaci kořenového systému.
Následné rozbory se proto zaměřily na mikrobiální složení a přítomnost biologicky aktivních látek. V mineralizátu byl potvrzen zvýšený výskyt bakterií rodů Azospirillum a Bacillus, mezi nimiž se vyskytují druhy známé schopností podporovat růst rostlin. Větší kořenový systém může rostlinám usnadnit příjem vody a živin a pomoci jim lépe reagovat na nepříznivé podmínky. Konkrétní účinek však závisí na plodině, koncentraci přípravku, způsobu aplikace a podmínkách pěstování.
Na hydroponický experiment navázala série dalších růstových testů. V hrnkovém pokusu s bazalkou dosáhly rostliny při nejvyšší zkoušené koncentraci přípravku v průměru o 27 % vyšší hmotnosti nadzemní biomasy než kontrolní rostliny zalévané pouze vodou. Statisticky významný účinek byl zjištěn také u sterilizované varianty. Podle Lukáše Harabiše to naznačuje, že se na působení přípravku nepodílejí pouze živé mikroorganismy, ale rovněž biologicky aktivní látky přirozeně přítomné ve výsledném produktu.
Další pokusy zahrnovaly širokou škálu rostlin – listovou, kořenovou, cibulovou i plodovou zeleninu, drobné ovoce a okrasné druhy. Na základě výsledků tým navrhl pro jednotlivé skupiny plodin způsob aplikace a dávkování, které mají být v budoucnu uvedeny na etiketě přípravku. FISHIT je zamýšlen pro rostliny pěstované ve volné půdě i v nádobách. Počítá se s aplikací zálivkou nebo postřikem, s využitím při zakořeňování řízků a také jako doplňku hydroponických systémů.
Vývojáři uvádějí, že přípravek je stoprocentně přírodního původu a je koncipován také pro použití v ekologickém zemědělství. Projekt je však stále ve fázi vývoje a provozního ověřování. Dosavadní výsledky pocházejí z růstových pokusů a před zahájením širší výroby bude nutné potvrdit zejména opakovatelnost zpracování, stabilitu jednotlivých šarží a spolehlivost účinku v různých pěstitelských podmínkách. V tuto chvíli tedy nejde o běžně prodávaný výrobek, ale o výsledek výzkumu připravovaný pro praktické využití.
S postupem projektu začali autoři řešit také komerční využití výsledků výzkumu a vytvořili značku FISHIT, jejíž název odkazuje na rybí původ vstupní suroviny. Výzkumný tým nyní spolupracuje s rybí farmou společnosti Tilapia s. r. o. Díky tomu může technologii ověřovat mimo univerzitní laboratoře a zaměřit se na praktické otázky budoucí výroby. V provozních podmínkách bude sledovat především opakovatelnost procesu a stabilitu jednotlivých výrobních šarží.
Důležitým krokem byla rovněž účast v soutěži MENDELU Boost, která podporuje rozvoj studentských podnikatelských projektů a přenos výsledků výzkumu do praxe. FISHIT v roce 2026 obsadil třetí místo a získal také zvláštní ocenění Sustainability Award. Tým tak obdržel celkem 40 000 korun, které chce využít mimo jiné k dokončení finální podoby přípravku a grafického zpracování etikety.
Vedle dalšího vývoje produktu se doktorandi věnují ochraně značky, budoucímu obchodnímu modelu, cenotvorbě, distribuci a marketingu. „FISHIT už dávno není jen pracovní název pokusu napsaný fixou na barelu. Je to funkční přípravek podložený univerzitním výzkumem a nyní řešíme, jak ho dostat z laboratoře až k pěstitelům,“ doplnila Kateřina Patloková.*
-zr-
