Extrémní počasí odhalilo slabiny evropské infrastruktury

Vedra, sucho, lesní požáry a bouře v roce 2026 narušily v různých částech Evropy dopravu, dodávky elektřiny i zásobování vodou. Letošní vedra mohla podle odhadu banky Triodos snížit hrubý domácí produkt EU přibližně o jedno procento. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) v souvislosti s tím upozorňuje, že výpadky se mohou šířit mezi propojenými sítěmi. Pro zvýšení jejich odolnosti doporučuje šest opatření.

Nízká hladina řek omezila dopravu i výrobu elektřiny

Na Rýnu musely podle údajů EEA nákladní lodě kvůli nízké hladině vozit méně zboží. Přeprava zdražila a některé průmyslové podniky měly potíže se zásobováním. Na Dunaji zase nízké průtoky zkomplikovaly chlazení jaderných elektráren. V rumunské elektrárně Cernavodă provozovatel postupně odstavil oba bloky. V maďarské elektrárně Paks vedla kombinace nízké hladiny a vysoké teploty vody k opakovanému omezování výkonu a dočasným odstávkám.

V Portugalsku poškodila lednová bouře Kristin silnice, železniční tratě i elektrickou síť. Výpadky elektřiny narušily také provoz telekomunikačních sítí a zkomplikovaly zásah záchranných složek.

Voda propojuje dopravu, energetiku i průmysl

Letošní případy ilustrují rizika, na která upozornilo evropské hodnocení klimatických rizik (EUCRA) z roku 2024. Podle něj jsou dopravní, energetické, komunikační a vodohospodářské sítě stále více vystaveny extrémnímu počasí. Dlouhodobé sucho může současně omezit zdroje vody pro domácnosti, zemědělství, průmysl, elektrárny i říční dopravu a poškodit ekosystémy.

Podle modelu Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC) připadalo na energetiku zhruba 23 procent odhadovaných hospodářských ztrát způsobených suchem v EU a Spojeném království. To odpovídá přibližně dvěma miliardám eur ročně. Model vychází z referenčního období 1981–2010.

Šest doporučení pro odolnější infrastrukturu

• Počítat s budoucím klimatem. Zohlednit očekávané změny podnebí při návrhu, hodnocení i údržbě infrastruktury.

• Hodnotit rizika v celých sítích. Sledovat, jak na sobě jednotlivé sítě závisejí a jak se může výpadek projevit v dodavatelských řetězcích nebo za hranicemi.

• Pravidelně provádět zátěžové testy. Výsledky pomohou odhalit slabá místa a určit, kam přednostně investovat.

• Prověřovat záložní řešení. Ověřovat, zda náhradní trasy, záložní systémy, včasná varování a krizové postupy obstojí i při souběhu výpadků.

• Vyjasnit odpovědnost. Vlastníci infrastruktury, regulátoři, úřady a záchranné složky potřebují vědět, kdo za co odpovídá a na kterých dalších sítích jejich provoz závisí.

• Spojit údržbu s dlouhodobou adaptací. Bezprostřední rizika lze řešit údržbou a cílenými úpravami. Tam, kde takové zásahy nestačí, může být nutná přestavba nebo přemístění části infrastruktury.

Rámec pro řízení klimatických rizik

Evropská komise proto představila 27. října rámec EU pro odolnost vůči změně klimatu. Jeho cílem je sjednotit způsob, jakým členské státy klimatická rizika vyhodnocují a zohledňují při plánování a investicích. Komise v rámci balíčku předložila také návrh evropského právního předpisu o odolnosti vůči změně klimatu.

-red-