Znečištění plasty zasahuje i chráněné oceánské oblasti Brazílie

Nový výzkum potvrdil, že ani nejpřísněji chráněné mořské oblasti (MPA) v Brazílii nejsou imunní vůči kontaminaci mikroplasty. Společná studie brazilských a australských vědců odhalila přítomnost plastových částic v mlžích – organismech, které slouží jako indikátory zdraví ekosystému – ve všech deseti zónách s přísným zákazem odběru v zemi. Tyto oblasti, kde je zakázán cestovní ruch i ekonomické aktivity, měly být nedotčené, přesto se do nich mikroplasty dostávají prostřednictvím větru a vodních proudů i z velmi vzdálených zdrojů. Na společné studii se podílely Federální univerzita Rio Grande v Brazílii, Federální univerzita São Paulo v Brazílii a Australský institut mořských věd.

Jako biologická rezervace bez přístupu člověka vykázal Atol das Rocas nejnižší úroveň kontaminace – avšak i zde nebyla úplná absence plastů. Naopak souostroví Alcatrazes zaznamenalo nejvyšší koncentraci, dosahující 0,90 částic na gram tkáně měkkýšů. Přestože tyto hodnoty jsou stále přibližně 50–60krát nižší než úrovně kontaminace v brazilských průmyslových pobřežních oblastech, výsledky jasně ukazují, že chráněný status neznamená izolaci od globálního znečištění.

Průmyslový původ plastových částic a jeho důsledky

Chemická analýza plastových částic odhalila širší kontext problému. Téměř 60 % identifikovaných plastů pocházelo z konkrétních průmyslových zdrojů. Nejčastěji se jednalo o alkydové polymery, které se používají zejména v mořských barvách a lacích na lodích a rybářských plavidlech. Mezi další běžné znečišťující látky patřil PET z obalových materiálů, PTFE z nátěrů a celulóza, pravděpodobně spojená se syntetickými textiliemi a městským odtokem.

Tato zjištění by měla být varováním pro odvětví spojená s námořní dopravou, pobřežním průmyslem i výrobou syntetických textilií. I firmy působící daleko od chráněných oblastí mohou nepřímo přispívat k jejich znečištění prostřednictvím nesledovaných emisí plastového odpadu. Tradiční metody kontroly znečištění, zaměřené na lokální zdroje, selhávají, protože oceánské a atmosférické proudy přenášejí kontaminanty na velké vzdálenosti.

Výzvy a příležitosti v době globálního boje proti plastům

V době, kdy OSN pokračuje v přípravě Globální smlouvy o plastech, je jasné, že účinná regulace musí překročit hranice států, sektory i jednotlivé ekosystémy. Podniky by měly začít vnímat emise plastů jako dlouhodobý závazek, nikoliv pouze jako lokální problém s dodržováním předpisů. Proaktivní přístup k nakládání s odpady, zejména v námořních operacích a likvidaci syntetických materiálů, se tak stává nejen ekologickou nutností, ale i ekonomickou strategií.*

-red-