Opoziční Strana zelených a Žít Brno s ukončením projektu nesouhlasí, protože ekonomický přínos nejen pro firmu, ale i obyvatele města je podle Drápalové nesporný a životnímu prostředí spalovna nijak neškodí.
Brněnské zařízení pro energetické využívání odpadu provozuje dva kotle s roční kapacitou 240 000 tun, třetí kotel by kapacitu zvýšil na 352 000 tun. "V Brně se vyprodukuje ročně 90 000 až 100 000 tun využitelného odpadu, dalších 100 000 tun můžeme využít z jižní Moravy," řekl Kerndl. Z odpadu SAKO vyrábí jak teplo, tak elektřinu, navíc inkasuje i za každou tunu přijatého odpadu. Roční výroba tepla by se zvýšila z 1,1 gigajoule tepla na 1,5, elektřiny by bylo možné vyrobit místo 45 000 MWh třikrát více než dosud, uváděl před rokem tehdejší předseda představenstva Filip Leder (KDU-ČSL).
Původně byly náklady na stavbu odhadnuté na 2,3 miliardy korun, do tendru se však přihlásil pouze Metrostav se zhruba dvojnásobnou cenou, která reflektuje zdražování. Město má však zároveň schválenou dotaci 2,85 miliardy korun od Ministerstva životního prostředí, o kterou v případě zastavení projektu přijde.
Přitom pozitivní ekonomické dopady na Brňany by byly podle Drápalové jednoznačné. Teplo je díky částečné výrobě z odpadu levnější, než kdyby se vyrábělo pouze z plynu. "Stavba třetího kotle by je mohla ještě zlevnit a zvýšila by energetickou bezpečnost a nezávislost Brna na plynu," řekla Drápalová, která byla v minulosti řadu let předsedkyní či členkou představenstva SAKO.
Potenciální ukončení projektu přichází náhle sedm let od zahájení příprav. V pondělí radní projednávali analýzu, kterou si nechali zpracovat, a devět z 11 se vyslovilo pro ukončení projektu. Opoziční zastupitelé však analýzu k dispozici nedostali a byli jen pozváni na pondělní prezentaci a v úterý mají hlasovat. Drápalová zmínila, že vedení města analýzu projednávalo také se zástupci koncernu městských firem v utajeném režimu.
Kerndl z analýzy zmínil také další teoretická rizika, a to zda bude do budoucna dostatek odpadu pro spalovnu s ohledem na zpřísňující se předpisy EU ohledně recyklace a využití odpadu. Drápalová kontrovala tím, že v republice jsou pouhá další tři stejná zařízení a ve výhledu je stavba jen dvou až tří dalších. "Jelikož po roce 2030 už nebude možné skládkování, bude stále přebytek odpadu, který bude třeba zlikvidovat," řekla. Dalším argumentem z analýzy je dosud nejisté zatížení spalování odpadu emisními povolenkami, ale i tak podle Drápalové bude vyráběné teplo stále levnější než z plynu a pro firmu ziskové.
Podle dopravní studie, která vzala v potaz zvýšený počet svozových vozidel, by se dostaly křižovatky v okolí spalovny na hranu kapacity, řekl Kerndl. A argumentoval i dopadem dopravy a vypouštěním spalin na životní prostředí. SAKO však má k dispozici funkční vlečku ze slatinského nádraží. A spaliny už podle odborníků na ovzduší nejsou problémem na rozdíl od lokálních domácích topenišť. "Spalovny musejí splňovat daleko přísnější normy než například uhelné elektrárny," uvedla Drápalová.
Podle Drápalové lze zatím jen spekulovat, kdo a jaký má skutečný zájem na tom, aby spalovna neměla třetí kotel, který podle ní přináší městu i jeho obyvatelům řadu benefitů. Stejně tak to prezentoval před rokem i Leder.
-čtk-
Foto: SAKO Brno
