Ve světě funguje přes 440 jaderných reaktorů, nejvíce je jich v Evropě

Podle údajů Světového jaderného sdružení (WNA) bylo k loňskému říjnu ve světě 445 provozuschopných jaderných reaktorů ve 32 zemích s celkovým výkonem 2553 terawatthodin (TWh), jež dodávají přes deset procent světové produkce elektřiny. Nejvíce jaderných reaktorů je podle WNA i dalších zdrojů v USA (93), za nimi je pak Francie (56), Čína (55), Rusko (36) a Japonsko (33). Ze světadílů vede Evropa (177 reaktorů), následují Severní Amerika (112) a východní Asie (112).

Největší podíl jádra na výrobě elektřiny má Francie (asi 75 %), následují Slovensko a Maďarsko (obě země více než 50 %). V České republice podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) na jaderné elektrárny loni připadalo 37 % vyrobené elektřiny.

Ve výstavbě je v současnosti 50 jaderných bloků, nejvíce v Asii, hlavně v Číně. Nedávno zahájil ve Finsku provoz jaderný reaktor Olkiluoto 3. Byl to první nový reaktor ve Finsku po 40 letech a první spuštěný reaktor v Evropě po 15 letech – v roce 2007 byl uveden do provozu jeden z bloků jaderné elektrárny Černavoda v Rumunsku.

Litevský prezident Gitanas Nauséda uvedl, že s ohledem na návrh EU by Litva mohla v budoucnu zvážit výstavbu malých jaderných reaktorů. Litva do roku 2009 provozovala v Ignalině jadernou elektrárnu ze sovětské éry, kterou však musela na žádost EU zavřít. Z následných plánů na výstavbu nové elektrárny u města Visaginas nakonec sešlo. Sousední pobaltská republika Estonsko už několik let usiluje o výstavbu jedné nebo více malých jaderných elektráren s reaktorem o výkonu do 300 megawattů.

Velký rozvoj zaznamenávala jaderná energetika do konce 70. let, pak začal počet nových projektů atomových elektráren klesat. Svou váhu měly také obavy z jaderné havárie, podobné těm, ke kterým došlo například v březnu 1979 v elektrárně Three Mile Island v Pensylvánii v USA a především 26. dubna 1986 v ukrajinském Černobylu. Zatím poslední velká havárie jaderné elektrárny se stala 11. března 2011 v japonské Fukušimě, kterou zasáhlo zemětřesení a následná vlna cunami.

Evropská unie přistoupila v reakci na havárii ve Fukušimě na zátěžové testy evropských jaderných elektráren. Testy zkoumaly, jak jsou elektrárny připraveny vypořádat se s extrémními případy, jako jsou ničivá zemětřesení či záplavy. Výsledky zveřejněné v říjnu 2012 ukázaly, že úroveň bezpečnosti je obecně vysoká.

Některé země po havárii ve Fukušimě přistoupily k postupnému utlumení provozu svých jaderných elektráren. Německo k poslednímu dni loňského roku ukončilo provoz jaderných elektráren Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gundremmingen C v Bavorsku. Tři další zbývající jaderné elektrárny země odstaví do konce letošního roku, čímž Německo definitivně zastaví výrobu energie z jádra. V nadcházejících letech chce přejít výhradně na obnovitelné a ekologické zdroje energie. Po odklonu od jádra chce Německo skončit s produkcí energie spalováním uhlí. Nová vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, kterou tvoří vedle sociálních demokratů (SPD) ještě Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP), by chtěla uzavřít uhelné elektrárny ideálně do roku 2030. Rovněž do roku 2030 chce německá vládní koalice dosáhnout produkce energie z 80 % z obnovitelných zdrojů. Dalším milníkem v Německu má být rok 2045, kdy by měla být země klimaticky neutrální.

K odpojování svých reaktorů bez určení termínu přistoupilo také Švýcarsko, kde byla první jaderná elektrárna odpojena v roce 2019. Rozhodnutí zavřít elektrárnu, která pokrývala zhruba pět procent spotřeby energie, padlo v roce 2013. Důvodem nebyla politika, ale výše investic. Švýcarsku zbývají tři jaderné elektrárny: Gösgen, Leibstadt a Beznau. Poslední jmenovaná má dva reaktory a jejich definitivní odstavení zatím není na programu.

Své plány přehodnotila například Belgie, kde měly elektrárny původně ukončit provoz v roce 2015. Belgie však v roce 2018 jejich provoz prodloužila až do roku 2025. Také Nizozemsko se chystá postavit dva nové bloky jaderné elektrárny. Nastupující vláda chce také udržet jedinou stávající jadernou elektrárnu v zemi v provozu déle, než se plánovalo.

Francouzská vláda se původně zavázala snížit do roku 2025 podíl jádra na produkci elektřiny ve Francii ze 75 na 50 %. Nynější energetická krize v Evropě však postoj francouzské vlády změnila a prezident Emmanuel Macron v listopadu oznámil, že Francie znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů, aby si tak zajistila energetickou nezávislost, dosáhla svých klimatických cílů a udržela ceny elektřiny pod kontrolou.

V roce 2023 by měla zahájit provoz britská elektrárna Hinkley, jejíž výstavba se zřejmě opozdí. Životnost bude 60 let a celkové náklady na výstavbu se odhadují na 24,5 miliardy liber (zhruba 726 miliard Kč). Na celkové výrobě elektřiny v Británii bude mít podíl kolem sedmi procent. Jaderná energie je důležitou součástí britské vládní průmyslové strategie a součástí plánů vlády na uhlíkově neutrální ekonomiku. V současnosti tam francouzská EDF s čínským partnerem CGN Power staví jadernou elektrárnu Hinkley Point C a také připravuje výstavbu nového bloku Sizewell.

-čtk-*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down