Evropská unie bude muset do roku 2050 investovat 500 miliard eur (přes 12 bilionů Kč) do nové generace jaderných elektráren, aby dosáhla plánovaného snížení emisí a uspokojila rostoucí poptávku po elektřině. V rozhovoru s francouzským listem Le Journal du Dimanche to řekl eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Upozornil také, že existující jaderné elektrárny si do roku 2030 vyžádají investice v objemu 50 miliard eur.

Investice do jaderné energetiky a do obnovitelných zdrojů energie budou podle Bretona klíčové pro splnění cíle EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Evropská komise (EK) nedávno navrhla zařadit jádro mezi takzvané zelené investice, což dlouhodobě požadovala mimo jiné Česká republika. Breton tento návrh označil za klíčový pro přilákání potřebného kapitálu.

Proti návrhu se však postavily některé členské země EU, například Rakousko a Německo. Rakousko, které má dlouhodobě odmítavý postoj k jaderné energii, dokonce pohrozilo právními kroky v případě, že bude návrh přijat v současné podobě. Očekává se, že návrh podpoří například Francie, která jádro dlouhodobě podporuje a která v první polovině letošního roku předsedá Evropské radě.

-čtk-*

Podle údajů Světového jaderného sdružení (WNA) bylo k loňskému říjnu ve světě 445 provozuschopných jaderných reaktorů ve 32 zemích s celkovým výkonem 2553 terawatthodin (TWh), jež dodávají přes deset procent světové produkce elektřiny. Nejvíce jaderných reaktorů je podle WNA i dalších zdrojů v USA (93), za nimi je pak Francie (56), Čína (55), Rusko (36) a Japonsko (33). Ze světadílů vede Evropa (177 reaktorů), následují Severní Amerika (112) a východní Asie (112).

Největší podíl jádra na výrobě elektřiny má Francie (asi 75 %), následují Slovensko a Maďarsko (obě země více než 50 %). V České republice podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) na jaderné elektrárny loni připadalo 37 % vyrobené elektřiny.

Ve výstavbě je v současnosti 50 jaderných bloků, nejvíce v Asii, hlavně v Číně. Nedávno zahájil ve Finsku provoz jaderný reaktor Olkiluoto 3. Byl to první nový reaktor ve Finsku po 40 letech a první spuštěný reaktor v Evropě po 15 letech – v roce 2007 byl uveden do provozu jeden z bloků jaderné elektrárny Černavoda v Rumunsku.

Litevský prezident Gitanas Nauséda uvedl, že s ohledem na návrh EU by Litva mohla v budoucnu zvážit výstavbu malých jaderných reaktorů. Litva do roku 2009 provozovala v Ignalině jadernou elektrárnu ze sovětské éry, kterou však musela na žádost EU zavřít. Z následných plánů na výstavbu nové elektrárny u města Visaginas nakonec sešlo. Sousední pobaltská republika Estonsko už několik let usiluje o výstavbu jedné nebo více malých jaderných elektráren s reaktorem o výkonu do 300 megawattů.

Velký rozvoj zaznamenávala jaderná energetika do konce 70. let, pak začal počet nových projektů atomových elektráren klesat. Svou váhu měly také obavy z jaderné havárie, podobné těm, ke kterým došlo například v březnu 1979 v elektrárně Three Mile Island v Pensylvánii v USA a především 26. dubna 1986 v ukrajinském Černobylu. Zatím poslední velká havárie jaderné elektrárny se stala 11. března 2011 v japonské Fukušimě, kterou zasáhlo zemětřesení a následná vlna cunami.

Evropská unie přistoupila v reakci na havárii ve Fukušimě na zátěžové testy evropských jaderných elektráren. Testy zkoumaly, jak jsou elektrárny připraveny vypořádat se s extrémními případy, jako jsou ničivá zemětřesení či záplavy. Výsledky zveřejněné v říjnu 2012 ukázaly, že úroveň bezpečnosti je obecně vysoká.

Některé země po havárii ve Fukušimě přistoupily k postupnému utlumení provozu svých jaderných elektráren. Německo k poslednímu dni loňského roku ukončilo provoz jaderných elektráren Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gundremmingen C v Bavorsku. Tři další zbývající jaderné elektrárny země odstaví do konce letošního roku, čímž Německo definitivně zastaví výrobu energie z jádra. V nadcházejících letech chce přejít výhradně na obnovitelné a ekologické zdroje energie. Po odklonu od jádra chce Německo skončit s produkcí energie spalováním uhlí. Nová vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, kterou tvoří vedle sociálních demokratů (SPD) ještě Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP), by chtěla uzavřít uhelné elektrárny ideálně do roku 2030. Rovněž do roku 2030 chce německá vládní koalice dosáhnout produkce energie z 80 % z obnovitelných zdrojů. Dalším milníkem v Německu má být rok 2045, kdy by měla být země klimaticky neutrální.

K odpojování svých reaktorů bez určení termínu přistoupilo také Švýcarsko, kde byla první jaderná elektrárna odpojena v roce 2019. Rozhodnutí zavřít elektrárnu, která pokrývala zhruba pět procent spotřeby energie, padlo v roce 2013. Důvodem nebyla politika, ale výše investic. Švýcarsku zbývají tři jaderné elektrárny: Gösgen, Leibstadt a Beznau. Poslední jmenovaná má dva reaktory a jejich definitivní odstavení zatím není na programu.

Své plány přehodnotila například Belgie, kde měly elektrárny původně ukončit provoz v roce 2015. Belgie však v roce 2018 jejich provoz prodloužila až do roku 2025. Také Nizozemsko se chystá postavit dva nové bloky jaderné elektrárny. Nastupující vláda chce také udržet jedinou stávající jadernou elektrárnu v zemi v provozu déle, než se plánovalo.

Francouzská vláda se původně zavázala snížit do roku 2025 podíl jádra na produkci elektřiny ve Francii ze 75 na 50 %. Nynější energetická krize v Evropě však postoj francouzské vlády změnila a prezident Emmanuel Macron v listopadu oznámil, že Francie znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů, aby si tak zajistila energetickou nezávislost, dosáhla svých klimatických cílů a udržela ceny elektřiny pod kontrolou.

V roce 2023 by měla zahájit provoz britská elektrárna Hinkley, jejíž výstavba se zřejmě opozdí. Životnost bude 60 let a celkové náklady na výstavbu se odhadují na 24,5 miliardy liber (zhruba 726 miliard Kč). Na celkové výrobě elektřiny v Británii bude mít podíl kolem sedmi procent. Jaderná energie je důležitou součástí britské vládní průmyslové strategie a součástí plánů vlády na uhlíkově neutrální ekonomiku. V současnosti tam francouzská EDF s čínským partnerem CGN Power staví jadernou elektrárnu Hinkley Point C a také připravuje výstavbu nového bloku Sizewell.

-čtk-*

Návrh Evropské komise (EK) zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu je podle Teplárenského sdružení České republiky za současných podmínek zcela nepoužitelným. Požadavky jsou totiž v daných termínech zcela nerealizovatelné a dalece překračují ambice plynárenského balíčku, který EK předložila v prosinci loňského roku, řekl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení Martin Hájek.

Klíčová je podle něho podmínka, že zemní plyn musí být již do roku 2026 nejméně ze 30 % nahrazen obnovitelnými nebo nízkoemisními plyny, do roku 2030 pak nejméně z 55 % a do konce roku 2035 musí být nahrazen zcela. "Tyto požadavky jsou v daných termínech zcela nerealizovatelné a dalece překračují ambice plynárenského balíčku, který EK předložila v prosinci loňského roku. V České republice je pouze jedna výrobna biometanu, a přestože se připravuje rychlý rozvoj jeho výroby, nebude v žádném případě možné uvedené požadavky splnit," uvedl Hájek s odkazem na uvedený návrh EK.

Podle Hájka návrh měl usnadnit přechod z uhlí na zemní plyn tím, že investice do využití zemního plynu, na které bude vydáno stavební povolení do konce roku 2030, prohlásí za zelené ve smyslu taxonomie udržitelných financí. "Bohužel Evropská komise připojila k návrhu komplementárního delegovaného aktu podmínky, které ho činí pro teplárenství a náhradu uhlí zemním plynem zcela nepoužitelným," dodal.

Výroba vodíku z obnovitelných zdrojů je podle Hájka zatím pouze v experimentální fázi a významné objemy nelze do roku 2030 očekávat. "Využitelnost delegovaného aktu dále zásadně limituje požadavek, aby kapacita plynového zařízení nepřesahovala kapacitu původního zařízení na uhlí a aby úspora emisí skleníkových plynů dosáhla 55 procent," dodal.

Podmínka, aby se členský stát zavázal k odchodu od uhlí, je pak podle něj zcela mimo taxonomii, protože provozovatel zařízení ji nemůže nijak ovlivnit a je z pohledu snížení emisí v daném zařízení irelevantní. "Komise tímto způsobem zneužívá delegovaný akt k nátlaku na členské státy, aby datum odchodu od uhlí stanovily. V teplárenství počítáme s odchodem od uhlí do roku 2030, nejde nám o nějaké prodlužování životnosti uhlí, ale Evropská komise by neměla zneužívat delegovaný akt k prosazování požadavků, které jdou daleko nad rámec celé taxonomie," řekl Hájek.

Evropská komise dlouho očekávanou publikaci takzvané taxonomie, tedy systému podpory ekologických investic, dosud několikrát odložila. V sobotu list Financial Times, který má chystaný návrh k dispozici, napsal, že Evropská komise chce zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Návrh komise podle listu předpokládá, že investice do jádra budou směřovat nejméně příštích 20 let a do zemního plynu deset let. Komise chce dát investorům návod, do kterých technologií se vyplatí vložit peníze. O zařazení jaderné energie na seznam zelených investic dlouhodobě usiluje mimo jiné Česko.

Evropská unie se zavázala dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Členské státy se přou o to, jakými dostupnými prostředky budou moci nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí. Energie z jádra, při jejíž produkci sice nevznikají skleníkové plyny, ale není u ní vyřešeno dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva, stojí v centru těchto debat. Pro odpor Rakouska, Německa a několika dalších zemí se skupině států preferujících jadernou energetiku v čele s Francií nepodařilo prosadit do závěrů prosincového summitu v Bruselu, aby EK jádro na soupis zelených investic zařadila.

Rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová již v neděli pohrozila právními kroky proti plánům Evropské komise (EK) zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu. Německá vláda návrh klasifikovat investice do energetických projektů využívajících plyn jako takzvaně zelené přivítala, dala však najevo, že její odpor vůči stejnému přístupu k jádru trvá.

-čtk-*

Návrh Evropské komise (EK) zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi zdroje šetrné ke klimatu může podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše přinést komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství.

ČR by měla podle něj zaslat připomínky a návrhy úprav tak, aby se akt stal akceptovatelný a aby jeho podmínky byly realizovatelné. Beneš to uvedl na twitteru. Podle Hospodářské komory (HK) by vyjednané podmínky měly mimo jiné zaručit, že česká energetika v průběhu několika let neztratí konkurenceschopnost, řekl mluvčí HK Miroslav Diro. Svaz průmyslu a dopravy (SP) uvedl, že vydal k návrhu EK stanovisko, zaslal ho premiérovi Petru Fialovi (ODS) a zodpovědným ministrům.

"Pokud by byl akt přijat v tomto znění, přinesl by zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství. V oblasti jádra by přijetí návrhu znamenalo, že nový blok v Dukovanech by mohl být zároveň posledním novým jaderným zdrojem," uvedl Beneš. Problémy by se podle něj týkaly velkých i malých modulárních jaderných zdrojů. "Investice do šedesátiletého provozu stávajících bloků v Dukovanech či v Temelíně po roce 2040 je taktéž v rozporu s navrženou taxonomií," uvedl.

Evropská komise dlouho očekávanou publikaci takzvané taxonomie, tedy systému podpory ekologických investic, několikrát odložila. Návrh komise podle Financial Times předpokládá, že investice do jádra budou směřovat nejméně příštích 20 let a do zemního plynu deset let.

Plánovaný přechod teplárenství z uhlí na zemní plyn nebude podle Beneše kvůli návrhu možné realizovat a centrální zásobování teplem v ČR z velké části skončí, neboť dosažení podílu 30 % spoluspalování vodíku od roku 2026 v nových plynových zdrojích není možné.

"Z pozice prvního viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR i generálního ředitele Skupiny ČEZ se domnívám, že by ČR měla zaslat připomínky a návrhy úprav tak, aby se akt stal akceptovatelný, a aby jeho podmínky byly vůbec realizovatelné. ČEZ i Svaz průmyslu a dopravy jsou připraveny aktivně pomoci," uvedl Beneš.

ČR podle Dira nedisponuje jako jiné unijní země takovými přírodními podmínkami, které by umožnily spoléhat se jen na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. "Požadovat dlouhodobou energetickou soběstačnost, a přitom se spoléhat jen na obnovitelné zdroje je pro nás nesplnitelné," řekl. ČR proto podle něj potřebuje zajistit mimo jiné plynulý přechod z uhlí na plyn a širší podporu jaderné energie. Při přípravách odklonu od uhlí je podle Dira nutné také umožnit ekonomickou obnovu regionům, které jsou na uhelném průmyslu závislé, tedy Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj.

Podmínky pro zahrnutí jádra a plynu mezi čisté zdroje jsou podle SP pro českou energetiku rizikové. Obě technologie jsou jako udržitelné klasifikovány pouze dočasně. SP se domnívá, že ČR bude muset urychleně zásadně aktualizovat nejen svou energetickou koncepci (ASEK), ale i vodíkovou strategii a záměr k obnovitelným zdrojům energie (OZE).*

-čtk-

Rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová pohrozila právními kroky proti plánům Evropské komise (EK) zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu. K žalobě dnes vyzvala německou vládu také opoziční postkomunistická strana Levcice, informovala agentura DPA.

Podle návrhu komise by investice do nových jaderných elektráren měly být klasifikovány jako ekologické, pokud budou splňovat nejnovější technické normy a pokud bude předložen konkrétní plán pro likvidaci vysoce radioaktivního odpadu nejpozději po roce 2050. Kromě toho by nové elektrárny musely získat stavební povolení nejpozději do roku 2045. Také investice do nových plynových elektráren by měly mít možnost být po přechodnou dobu za přísných podmínek označeny za ekologické. Záměrem Bruselu je dát takzvanou taxonomií návod investorům, do jakých technologií se vyplatí vložit peníze.

"Pokud budou plány realizovány v této podobě, podáme žalobu," napsala na twitteru politička za Zelené. Komise v sobotu zveřejnila návrh opatření, po němž dlouhodobě volala řada zemí preferujících jadernou energii, k nimž patří i Česká republika.

Rakouská ministryně také uvedla, že EK se snaží svým návrhem v případě jádra a zemního plynu provádět takzvaný greenwashing, tedy vyvolat falešné zdání o jejich prospěšnosti pro životní prostředí. "Jaderná energie je nebezpečná a není řešením v boji proti klimatické krizi," dodala ministryně.

Stranický expert Levice pro evropské otázky Andrej Hunko uvedl, že Německo by se mělo k případné žalobě Rakouska přidat. Podle tohoto německého politika nestačí, aby jeho země v Radě EU hlasovala proti návrhu, neboť ke schválení bude zapotřebí jen kvalifikovaná většina členských států. Podle místopředsedy parlamentní frakce vládních sociálních demokratů (SPD) Matthiase Miersche by Německo mělo "vyčerpat veškeré možnosti k zabránění podpory této technologie na evropské úrovni". Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck, který stejně jako Gewesslerová pochází z řad Zelených, už dříve uvedl, že Německo pro návrhy EK hlasovat nebude. Možnost podání žaloby ale zatím nezmínil.

Rakousko patří v Evropské unii k nejhlasitějším kritikům jaderné energetiky. Na základě referenda z roku 1978 se tato alpská republika rozhodla nezprovoznit svou dokončenou elektrárnu Zwentendorf a následně se trvale zřekla výroby energie z jádra. Dlouhodobě se staví odmítavě k jaderným energetickým programům sousedních států, mezi nimi i Česka.

Německo se rozhodlo opustit jadernou energetiku po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011. K poslednímu dni loňského roku odstavilo trojici svých jaderných elektráren, zbývající tři vyřadí z provozu do konce tohoto roku.*

-čtk-

Návrh Evropské komise (EK) zařadit jádro a zemní plyn mezi čisté zdroje energie je dobrý signál, je to jeden z klíčů k energetické soběstačnosti, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Za zásadní zprávu návrh EK, o kterém informoval list Financial Times, označil ministr průmyslu a obchodu v předchozí vládě Karel Havlíček (ANO). Česko k zařazení jádra a zemního plynu mezi zelené investice dlouhodobě vyzývalo.

"Zařazení jádra mezi čisté zdroje energie je jedním z klíčů k energetické soběstačnosti České republiky. Potřebují to naše domácnosti a potřebuje to i náš průmysl," uvedl Fiala. Jde podle něj o jednu z klíčových priorit nové vlády. "Navržený materiál je dobrý signál. Uděláme vše pro to, abychom pro Českou republiku tuto agendu dotáhli do úspěšného konce," dodal premiér.

Podle Havlíčka "velkému vítězství Česka" předcházela náročná jednání zahájená v roce 2019. "Ke stvrzení návrhu chybí ještě souhlas většiny členských států EU a Evropského parlamentu. Pro Česko je to zásadní zpráva," napsal na twitteru.

Lepší příslib si Fialova vláda nemohla na Nový rok přát, komentoval informaci hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda. Pokud budou investice do energetiky založené na jádru a plynu považovány za udržitelné, banky by neměly mít problém s jejich financováním a pojišťovny s pojišťováním, podotkl. "Bez toho je například investice do jaderné energetiky extrémně riziková, což představuje fatální problém pro hospodářství typu českého, jež se bez jádra ve svém energetickém mixu do budoucna obejde jen těžko," dodal.

Evropská komise dlouho očekávanou publikaci takzvané taxonomie, tedy systému podpory ekologických investic, dosud několikrát odložila. Návrh komise podle Financial Times předpokládá, že investice do jádra budou směřovat nejméně příštích 20 let a do zemního plynu deset let.*

-čtk-

Přední čeští dodavatelé pro jadernou energetiku, společnosti I&C Energo a.s., Sigma Group a.s., ŠKODA JS a.s. a ZAT a.s., podepsali v Paříži memoranda o budoucí spolupráci s koncernem Electricité de France S.A. (EDF), kterou většinově vlastní francouzský stát. EDF je jedním ze tří potenciálních uchazečů o výstavbu nových jaderných bloků v České republice. Ve hře jsou dále jihokorejská KNHP a kanadsko-americký Westinghouse. ŠKODA JS se dříve také neúspěšně ucházela o dostavbu jaderného bloku v konsorciu s ruskými společnostmi.

„Obzvláště v dnešní době, kdy trh s elektrickou energií vykazuje dlouhodobější nestabilitu a možné výkyvy v dodávkách a cenách elektrické energie, je více než potřebné urychleně přistoupit k výstavbě plánovaných jaderných elektráren, což se bezprostředně týká i České republiky,“ řekl Milan Šimonovský, předseda výboru Aliance české energetiky, která zastupuje český jaderný sektor na mezinárodní úrovni.

České společnosti mají spolupráci s EDF již vyzkoušenou. Například ŠKODA JS v současné době pro francouzský koncern vyrábí už třetí a čtvrtý komplet vnitřních částí reaktoru. Příbramský ZAT, výrobce řídicích systémů pro energetiku a průmysl, zase do konce roku 2024 vyrobí a zkompletuje 58 skříní řídicího systému pro 20 bloků jaderných elektráren ve Francii provozovaných společností EDF. Také I&C Energo má za sebou například instalaci rekombinátorů vodíku na JE Dukovany v rámci „postfukušimských“ opatření nebo spolupráci na JE Loviisa ve Finsku v projektu záměny systému kontroly a řízení.

Výstavba nových jaderných bloků se řeší přes deset let

Původně měly vyrůst v Temelíně. V srpnu 2009 zahájila polostátní společnost ČEZ výběrové řízení na dodavatele, na jaře 2014 byl ale tendr zrušen, ČEZ tehdy uvedl, že bez státních garancí je stavba nemožná. Nabídky podaly americká firma Westinghouse, rusko-české Konsorcium MIR.1200 (Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress) a francouzská Areva, kterou však ČEZ pro nesplnění podmínek z tendru vyřadil.

Poté, co v červnu 2015 vláda schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, se pozornost přesunula na přípravu výstavby jednoho bloku v Dukovanech a jednoho v Temelíně (s možností rozšíření na dva). Loni v červenci vláda schválila model financování bloku v Dukovanech. Stát se podle něj má na stavbě podílet ze 70 %. Zbytek měl zaplatit ČEZ. Letos na jaře ale padlo rozhodnutí, že nový blok bude plně financovat stát.

Letos pak parlamentem prošel zákon, podle kterého stát nebude pro stavbu bloku v Dukovanech moci využít nabídky firem z Ruska nebo z Číny. ČEZ v červnu zahájil bezpečnostní posouzení tří zájemců o stavbu nového dukovanského bloku. Ruská ani čínská společnost ho neobdržela. Ve hře tak zůstaly právě francouzská firma EDF, jihokorejská KNHP a kanadsko-americký Westinghouse.

Evropa se jádra nevzdá

Aktuálně pracuje na rozvoji jaderné energetiky řada evropských zemí. Například Finsko buduje svůj třetí reaktor v jaderné elektrárně Olkiluoto a také chystá výstavbu jaderné elektrárny Hanhikivi, která se nachází na stejnojmenném poloostrově v obci Pyhäjoki.

Francouzská EDF nyní staví nový jaderný blok Flamanville 3. Francie, která je po Spojených státech druhým největším výrobcem elektřiny z jádra, přitom hodlá snížit podíl jaderné energie na výrobě elektřiny v zemi ze 75 na 50 % do roku 2025. V listopadu ale prezident Emmanuel Macron oznámil, že země zahájí výstavbu dalších jaderných reaktorů.

Ruský koncern Rosatom má postavit další dva bloky maďarské jaderné elektrárny Paks, jediné svého druhu v zemi, jejíž stávající čtyři bloky pokrývají asi polovinu energetické potřeby Maďarska.

Slovensko buduje dva nové bloky jaderné elektrárny Mochovce. Výstavba třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích začala už v roce 1987 ale kvůli nedostatku peněz byly práce v 90. letech pozastaveny. Obnoveny byly v roce 2008 poté, co majoritní podíl ve společnosti Slovenské elektrárne (SE) získal italský koncern Enel.

Ve Velké Británii staví francouzská EDF s čínským partnerem CGN Power jadernou elektrárnu Hinkley Point C a také připravuje výstavbu nového bloku Sizewell.*

-sol-

 

Senát se ve shodě se sněmovnou postavil za využívání a rozvoj jaderné energetiky jako podmínky pro splnění klimatických závazků EU. Podpořil tak postoj vlády. Horní komora rovněž ve svém stanovisku označila plyn za přechodný zdroj energie. EU by to podle horní komory měla uznat ještě do konce letošního roku.

Senát také s ohledem na unijní opatření proti růstu cen energií vyzval Evropskou komisi, aby zastavila obchodování s emisními povolenkami. Horní komora rovněž podpořila žádost vlády ohledně dočasného osvobození od daně z přidané hodnoty u dodávek elektřiny a plynu, které má pomoci řešit výkyvy cen energií na trhu. Evropskou komisí navrhovaná opatření ale nenabízejí žádné nové nástroje, které by členské státy EU mohly okamžitě využít při řešení okamžité krize.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) už v úterý ve sněmovně označil její usnesení za vlamování se do otevřených dveří. "Usnesení, které navrhujete, je splněno," uvedl. Příslušný evropský dokument by měl být podle Babiše vydán 22. prosince.

"Jaderná energetika musí být plnohodnotně uznána jako součást řešení při dekarbonizaci ekonomiky. Nelze ji posuzovat jen jako přechodovou kategorii, ale jako nástroj, který nízkouhlíkovou transformací hospodaření umožňuje a činí ji dlouhodobě ekonomicky a sociálně udržitelnou," píše se v usnesení Senátu.

Rozhodnutí Evropské unie o jádru jako ekologicky čistém zdroji energie majícím nárok na podporu z unijních fondů a o plynu jako přechodném zdroji by podle poslanců vytvořilo příznivější prostředí pro úspěšné vyjednávání legislativního balíčku Fit for 55. Jde o soubor opatření ke snížení emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990.

Stanovisko obou parlamentních komor je ve shodě s postojem Babišovy vlády. Kabinet argumentuje tím, že bez jádra nebude v případě Česka možné splnit klimatické cíle, neboť možnosti využití alternativních zdrojů jsou v zemi omezené.

O označení jádra za ekologicky čistý zdroj mající nárok na podporu z unijních fondů se vede mezi členskými státy spor. Záměr podporuje více než desítka zemí včetně například Francie, nelíbí se naopak Německu, Rakousku a několika dalším státům. Rakousko se chce v případě unijní podpory jádra obrátit na soud. Činitelé Evropské komise v posledních týdnech naznačovali, že jaderná energie by se mohla v zelené kategorii objevit. Rozhodnutí by mohlo padnout do Vánoc.*

-čtk-

Česko je schopné splnit své klimatické závazky vzhledem k zeměpisným podmínkám jen při dalším využívání a rozvoji jaderné energetiky, uvedla dnes Sněmovna na návrh nastupující vládní většiny pětice stran. Plyn by měl být podle schváleného usnesení přechodným zdrojem energie. Sněmovna v něm vyzvala Evropskou unii, aby označila plyn jako přechodný zdroj a jadernou energetiku jako "umožňující" zdroj ještě do konce letošního roku. Stejné usnesení by měl schválit podle nastupujícího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na středeční schůzi Senát.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) označil usnesení za vlamování se do otevřených dveří. "Usnesení, které navrhujete, je splněno," uvedl. Příslušný evropský dokument by měl být podle Babiše vydán 22. prosince.

Pro návrh usnesení hlasovali i poslanci ANO. Nepodpořili jej zákonodárci SPD kvůli pasáži, v níž se konstatuje, že se Česko přihlásilo ke klimatickým závazkům Pařížské dohody a Zelené dohody pro Evropu.

"Jaderná energetika musí být plnohodnotně uznána jako součást řešení při dekarbonizaci ekonomiky. Nelze ji posuzovat jen jako 'přechodovou' kategorii, ale jako nástroj, který nízkouhlíkovou transformaci hospodaření 'umožňuje' a činí ji dlouhodobě a sociálně udržitelnou," stojí v usnesení Sněmovny. Dolní komora v těm také konstatovala, že Česko hodlá využívat zemní plyn jako přechodný zdroj.

Rozhodnutí Evropské unie o jádru jako ekologicky čistém zdroji energie majícím nárok na podporu z unijních fondů a o plynu jako přechodném zdroji by podle poslanců vytvořilo příznivější prostředí pro úspěšné vyjednávání legislativního balíčku Fit for 55. Jde o soubor opatření ke snížení emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990.

Stanovisko dolní komory souzní s postojem Babišovy dosluhující vlády ANO a ČSSD. Kabinet argumentuje tím, že bez jádra nebude v případě Česka možné splnit klimatické cíle, neboť možnosti využití alternativních zdrojů jsou v zemi omezené. Postoj Sněmovny má Babiš podle poslanců přednést na čtvrtečním jednání Evropské rady. Premiér v demisi uvedl, že téma na programu zasedání není.

O označení jádra za ekologicky čistý zdroj mající nárok na podporu z unijních fondů se vede mezi členskými státy spor. Záměr podporuje více než desítka zemí včetně například Francie, nelíbí se naopak Německu, Rakousku a několika dalším státům. Rakousko se chce v případě unijní podpory jádra obrátit na soud. Činitelé Evropské komise v posledních týdnech naznačovali, že jaderná energie by se mohla v zelené kategorii objevit. Rozhodnutí by mohlo padnout do Vánoc.*

-čtk-

Evropská komise by měla do konce letošního roku zveřejnit, zda a případně jak dlouho budou jaderné elektrárny v Evropě považovány za ekologický zdroj elektřiny a udržitelnou investici, která si zaslouží podporu. Členské země jsou v názoru rozděleny, ale početně mírně převažují státy, které jádro podporují.

Oficiální společné prohlášení ve prospěch jaderné energetiky vydaly Francie, Česká republika, Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Jejich stanovisko podporují i Nizozemsko a Švédsko. Příznivci jádra ztratili silného spojence poté, co EU opustila Velká Británie.

Proti jaderným elektrárnám se společně vyslovily Německo, Rakousko, Dánsko, Lucembursko a Portugalsko. Tato skupina, kterou podporují ještě Itálie a Španělsko, je sice menší, ale také představuje velkou ekonomickou a zejména politickou sílu.

Francie, která je nejsilnějším evropským zastáncem jádra, argumentuje především tím, že podpora jaderné energetiky není ideologická, ale ekonomická otázka. Pokud bere Evropa vážně své proklamované cíle při ochraně životního prostředí a zpomalení klimatické změny, musí mít konzistentní zdroj energie, který není závislý na slunci, rychlosti větru a technických možnostech skladování elektřiny, a jaderná energie je v tomto směru nejlepší a v podstatě jedinou možností. Jiné země, které chtějí jádro dál využívat a rozvíjet, je považují především za záruku spolehlivosti dodávek elektřiny a své energetické bezpečnosti. K těm kromě například ČR patří Polsko, jehož energetice dominuje uhlí. Varšavská vláda přesto plánuje snížit do roku 2030 podíl uhlí a lignitu na výrobě elektřiny z dnešních 80 % na 60 % a těžbu ukončit v roce 2049. Tvrdí zároveň, že jiná možnost, než velkou část fosilních zdrojů nahradit jádrem, pro Polsko neexistuje.

Ekonomicky i politicky nejsilnější odpůrce jaderné energetiky v Evropě je Německo. Odcházející vláda Angely Merkelové učinila z likvidace jaderných elektráren pilíř své politiky energiewende a nastupující vláda Olafa Scholze se v ní chystá pokračovat. V zemi ale sílí hlasy požadující přehodnocení. Nedávný průzkum veřejného mínění tvrdí, že více než polovina Němců a Němek je spíš pro další, nebo alespoň přechodné využívání jaderných elektráren. Argumentují už nyní pociťovanými dopady energiewende na cenu energií a zpochybňují i spoléhání politiků na zemní plyn, který jednak produkuje skleníkové plyny, i když v menší míře než uhlí, a jeho dodávky jsou kromě toho ve zhoršující se mezinárodní politické situaci nejisté.

Nejhlasitějším odpůrcem jaderné energetiky v Evropské unii jsou Rakušané a jejich vláda, která dokonce avizuje, že se obrátí na soud, pokud EU jádro přijme. Hlavním argumentem je tvrzení, že jaderná energie nemůže být řešením klimatické krize, protože je příliš riskantní, pomalá a drahá.

K podpoře jaderné energetiky se podle očekávání připojila Mezinárodní agentura pro atomovou energii, jejíž ředitel Rafael Grossi vyzývá k opuštění ideologického pohledu a tvrdí, že jádro dnes produkuje více než čtvrtinu čisté energie na světě a za poslední půlstoletí zabránily atomové elektrárny uvolnění více než 70 Gt skleníkových plynů do atmosféry.

Podle Réseau de Transport d'Electricité, provozovatele sítě ve Francii, kde dnes téměř tři čtvrtiny vyrobené elektřiny pokrývá jádro, povede další provoz stávajících a nových reaktorů z dlouhodobého hlediska, tedy do roku 2050, k nižším nákladům, než scénář založený na 100 % obnovitelných zdrojích energie. Jaderná energie navíc nemusí být podle zastánců pouze výrobcem elektřiny k primární spotřebě, ale mohla by přinést výhody i v dalších sektorech. Studie britské společnosti Aurora Energy Research předpokládá stejné zacházení se všemi energetickými technologiemi, které si konkurují pouze cenou. Zahrnuje proto nejen veškeré náklady jaderné energetiky, ale také všechny její možné aplikace. Tvrdí například, že kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů při výrobě vodíku by přinesla do roku 2050 snížení výdajů Spojeného království o 6 až 9 %, což představuje 40 až 60 miliard GBP.*

-hs-

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down