
Studie spojuje spalování plastového odpadu s absencí služeb. Například v jiné studii Světové banky, která ukázala na podobné výsledky, uvedlo 13 % domácností v severozápadní Nigérii, že využívá odpady jako palivo. Přičemž 70 % venkovských domácností nemá stabilní a silné připojení k elektřině a čelí mnohdy i čtyřhodinovým výpadkům. To vede řadu z nich k závislosti na dřevě a biomase, jehož zásoby v deštivém období klesají o 50 %. Plast se tak stává nejstabilnější a nejlevnější variantou.
Spalování plastového odpadu uvolňuje dioxiny v koncentracích až stonásobně převyšujících bezpečné limity WHO. Uvolňují se také těžké kovy jako olovo a rtuť spolu s karcinogeny, což zvyšuje rizika srdečních onemocnění o 30 % a plicních problémů u dětí o 40 %, zejména ve špatně větraných domech. Ženy a děti tráví u ohňů průměrně 4 hodiny denně, takže čelí největšímu riziku. Plastový odpad se tak stal „palivem chudých“, protože bohatší země exportují 70 % svých plastových odpadů právě do těchto regionů.
Bez intervencí se praxe spalování odpadu rozšíří spolu s postupující urbanizací do roku 2050 na 68 % populace Globálního Jihu, uvádějí autoři studie.*
-red-