Městská svozová a odpadová společnost SAKO Brno svezla z veřejných stanovišť od začátku roku do kompostárny celkem 1435 tun biologicky rozložitelného odpadu. V meziročním srovnání jde o zhruba desetinový nárůst. Společnost však zároveň trápí míra znečištění nádob tzv. nežádoucími příměsi. V hnědých popelnicích se objevuje mimo jiné plast, papír, sklo a dokonce i stavební suť.
Velká část bioodpadu je znečištěná
Nejvíce tun svezli brněnští popeláři v říjnu (171 tun), nejméně plnili Brňané biopopelnice v únoru (98 tun). „Skoro deset procent sebraného materiálu se nám vůbec nepodaří do Centrální kompostárny Brno svézt,“ uvedl Pavel Urubek, předseda představenstva SAKO Brno. Pokud je obsah hnědých popelnic během svozu nadměrně znečištěn, není možné jej v Centrální kompostárně zpracovat na kompost. Míra znečištění podle Pavla Urubka podléhá sezónním výkyvům. Během zimy nepřekračuje 8 %, v létě a na podzim je naopak vyšší, okolo 10 %. Z měsíčních statistik vychází nejlépe s 6,6% znečištěním leden, naopak nejhůře září (10,1 %).
Silně znečištěný bioodpad míří místo do Centrální kompostárny do brněnského zařízení na energetické využívání odpadu, kde se smíchá s ostatním komunálním odpadem a je ve spalovenských kotlích využit při výrobě tepelné či elektrické energie. „Což je ovšem škoda, protože kvalitního kompostu nebude nikdy dost a o co hůře bioodpad, obsahující spousty vlhkosti hoří, o to lépe by se býval přeměnil v kompostárně na kvalitní humus,“ dodal Pavel Urubek.
Nejčastějším prohřeškem stále zůstává vkládání bioodpadu v igelitových, nebo papírových sáčcích a vyhazování kuchyňských zbytků živočišného původu. Společnost SAKO Brno proto upozorňuje, že kromě kostí, masa a oleje nepatří do hnědých popelnic například skořápky od vajec. Zejména na podzim, ale také z jara se svozová společnost potýká také s dalším nešvarem a sice přeplňováním hnědých nádob zahradním odpadem, typicky shrabanou trávou a suchými větvemi. „Rád bych připomenul, že hnědé popelnice jsou určeny výhradně pro sběr kuchyňských zbytků rostlinného původu. Objemný odpad ze zahrad patří na sběrný dvůr, případně do domácích kompostérů, což je úplně nejlepší varianta. Kompostování doma je nejlevnější, nejekologičtější a nejpřirozenější způsob nakládání s bioodpadem,“ doplnil Urubek.
Zájem o třídění bioodpadu roste
Ne všichni však mají však pro domácí kompostování podmínky. Proto funguje městský systém veřejných stanovišť s hnědými popelnicemi, do kterých mohou občané svůj kuchyňský bioodpad odložit. Na svoz biologicky rozložitelného odpadu v Brně je vyčleněna jedna posádka, která postupně sváží celé město. Za bioodpadem vyráží v pracovní dny od 6.00 hod. Denně najede okolo 100 kilometrů, týdně průměrně 450 kilometrů. Zájem občanů o třídění bioodpadu neustále roste, a tak se každým rokem o něco zvyšují i počty nádob na bioodpad. Z počátečních 800 na současných 1650.
Hnědé popelnice jsou určeny pro sběr kuchyňského bioodpadu, zejména zbytky potravin rostlinného původu, slupek a odřezků, jádřinců, kávové sedliny či sypaného čaje. V žádném případě by se tam neměly objevit živočišné zbytky, jako například maso, tuky, kůže a kosti, dále mléčné výrobky, oleje ze smažení, obaly, noviny, pleny, kapesníky, cigarety, psí exkrementy a uhynulá zvířata. Z kapacitních důvodů není vhodné plnit je posekanou trávou, větvemi, listím a dalším odpadem ze zahrádek.*
-zr-