Společnost Bome plánuje v areálu firmy Galmet Trade ve Chvaleticích na Pardubicku vybudování zařízení na zneškodnění odpadní rtuti. Zpracovávat by ji chtěla z celé České republiky. Zatím ve Chvaleticích provozuje zkušební linku, vyplývá to ze zveřejněné dokumentace vlivů záměru na životní prostředí (EIA).

O zařízení, které má přeměnit rtuť na nerozpustný a stabilní sulfid rtuťnatý, jsme psali zde. Ten se bude převážet do zemí Evropské unie, kde bude zajištěno jeho uložení v solných dolech nebo v hlubokých podzemních skalních formacích. Podle firmy v současnosti není na evropské úrovni dostatek kapacit pro konverzi toxického prvku. Podle nařízení Evropského parlamentu o rtuti se v Evropské unii zakazuje vývoz, dovoz a výroba výrobků s přidanou rtutí nejpozději od počátku roku 2021.

"Jedná se o inovativní technologii stabilizace rtuti, která je již v areálu společnosti Galmet Trade provozována v režimu výzkumu a vývoje," uvedla společnost Bome v dokumentaci EIA.

Zařízení by mělo mít maximální kapacitu dvě tuny za den, průměrně zpracuje jednu tunu denně. Za rok se počítá s množstvím 250 tun. V jednu chvíli by mělo být v provozovně včetně skladu nanejvýš 49,5 tuny rtuti. Společnost uvedla, že celkové zásoby rtuti v České republice jsou omezené, největší množství, 130 tun, je z provozu amalgamové elektrolýzy ze Spolchemie. Předpokládá, že bude zpracována letos. Proto plánuje, že po zpracování veškeré rtuti v České republice bude technologie odprodána do zahraničí.

Firma Bome by chtěla ve Chvaleticích zahájit provoz v první polovině letošního roku. V zařízení by měli pracovat čtyři lidé na tři směny.

Společnost Galmet Trade se podle svých webových stránek zabývá recyklací materiálů a odpadů s obsahem drahých kovů, konkrétně zlata, stříbra, platiny, paládia a rhodia. Zajišťuje jejich přepracování a rafinaci do ryzího stavu, jejich výkup a prodej a prodej chemikálií s drahými kovy. Firma Bome má sídlo v Bechyni na Táborsku. Zpracovává znečištěnou rtuť, postupně se z ní stal velký výrobce a dodavatel tohoto prvku v České republice. Obě společnosti jsou personálně propojené.*

-čtk-

Obvodní soud pro Prahu 1 poslal do vazby šest z devíti obviněných v kauze skládky Celio u Litvínova na Mostecku. České televizi to řekl státní zástupce Zdeněk Matula. Kauza se týká státní zakázky na odstranění starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací skládky Nelahozeves. Nebezpečné odpady odvážené z Nelahozevsi jsou ukládány na skládku Celio, jejímž provozovatelem je společnost Purum Kraft. ČT uvedla, že do vazby soud mimo jiné poslal ředitele skládky Reného Konečného a předsedu představenstva Purum Kraft Daniela Krafta.

"Mohu potvrdit, že soud všem návrhům, tak jak jsem je podal, dnešního dne vyhověl. To znamená, shledal důvod pro trestní stíhání u všech devíti obviněných. V případě tří z nich nahradil vazbu jinými instituty a v případě šesti dalších obviněných je vzal do vazby," řekl ČT Matula. "Shledal u nich důvodnou obavu, že by mohli uprchnout z důvodu vysokého trestu, který jim hrozí a že by mohli ovlivňovat svědky. V případě jednoho, že by mohl v trestné činnosti pokračovat," dodal.

Kromě devíti lidí čelí v případu stíhání také dvě právnické osoby. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová řekla již dříve, že stíhání je vedeno pro trestné činy obecného ohrožení, podvodu, poškození a ohrožení životního prostředí a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Trestné činy podle ní souvisejí s veřejnou zakázkou ministerstva financí s názvem "Opatření vedoucí k nápravě starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací skládky Nelahozeves Kaučuk společnosti Unipetrol".

Zakázku v roce 2016 vyhrála podle serveru Deník N společnost Aquatest, která spolu s Celiem patří do skupiny Purum Kraft. Všechny zmíněné společnosti spojuje také osoba manažera Daniela Krafta. Podle nejmenovaných zdrojů Deníku N jsou obviněné právě firmy Celio a Aquatest a také Kraft. Celio však Kraftovi podle údajů z obchodního rejstříku nepatří. V případě této firmy je jediným akcionářem Jaroslav Kříž, který je podle serveru přítelem kontroverzního podnikatele Tomáše Pitra.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) loni v létě při neohlášené kontrole našla na skládce Celio sudy s obsahem styrenových smol. Na základě toho rozhodla kvůli hrozbě bezprostředního závažného dopadu na životní prostředí o omezení skládkování. Styren je vysoce hořlavý. Firma Purum Kraft tehdy uvedla, že se jednalo o odpady z uskutečňované státní zakázky, která se týká skládky Nelahozeves Kaučuk společnosti Unipetrol. Zakázka byla podle tehdejšího vyjádření firmy v souladu s integrovaným povolením a provozními řády. Omezení v provozu skládky je podle ČIŽP v současnosti stále platné.

Na skládce Celio v minulosti opakovaně hořelo. Například v roce 2018 škoda po jednom z těchto požárů dosáhla 100 milionů korun. Problémy měla v minulosti také firma Purum, která je s Purum Kraft majetkově a personálně propojená. Společnost dostala předloni pokutu 1,3 milionu korun za porušení bezpečnosti práce, které vedlo v Hamru na Jezeře na Českolipsku k výbuchu a smrti jednoho z pracovníků. Při nečekané chemické reakci při likvidaci nebezpečných odpadů se 19. listopadu 2019 v Hamru na Jezeře zranilo osm pracovníků, jeden z nich zraněním podlehl.*

-čtk-

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zahájila trestní stíhání devíti lidí a dvou právnických osob v souvislosti se státní zakázkou na odstranění starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací skládky Nelahozeves. Řekla to vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Česká televize uvedla, že centrála dělá domovní prohlídky. Nebezpečné odpady odvážené z Nelahozevsi se ukládají na skládku Celio u Litvínova na Mostecku, provozovatelem je společnost Purum Kraft. Její mluvčí uvedla, že zatím nemá k dané věci žádné informace.

"Trestní stíhání je vedeno pro následující trestné činy obecného ohrožení, podvodu ve stadiu pokusu, poškození a ohrožení životního prostředí a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže," uvedla Bradáčová. Trestné činy podle ní souvisejí s realizací veřejné zakázky Ministerstva financí s názvem Opatření vedoucí k nápravě starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací skládky Nelahozeves Kaučuk společnosti Unipetrol.

"Věříme, že bude vše řádně prošetřeno a jsme připraveni s příslušnými úřady plně spolupracovat," řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. "Každoročně investujeme zhruba dvě miliardy korun na projekty spojené s ochranou životního prostředí a vyvíjíme maximální úsilí k minimalizaci dopadů naší výrobní činnosti. Tato kauza na nás neoprávněně vrhá špatné světlo, ačkoliv nejsme ani zadavatelem, ani realizátorem likvidace starých ekologických zátěží na skládce Nelahozeves Kaučuk," dodal Kaidl.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) loni v létě při neohlášené kontrole našla na Celiu sudy s obsahem styrenových smol. Na základě toho rozhodla o omezení skládkování. Inspekce tehdy informovala, že o omezení rozhodla kvůli hrozbě bezprostředního závažného dopadu na životní prostředí. Nebezpečnost styrenu spočívá ve vysoké hořlavosti. O omezení skládky rozhodl také krajský úřad.

Omezení v provozu skládky je stále platné, řekl mluvčí inspekce Jiří Ovečka. "V této věci proběhla ze strany inspekce intenzivní kontrolní činnost, vzhledem k současnému šetření ale nebudeme další detaily zveřejňovat. Vzhledem k úkonům Policie ČR nelze v současné chvíli věc řešit v přestupkovém řízení," dodal mluvčí inspekce.

Firma Purum Kraft, pod kterou skládka Celio patří, tehdy uvedla, že jde o odpady z uskutečňované státní zakázky, která se týká skládky Nelahozeves Kaučuk společnosti Unipetrol s tím, že zakázka je v naprostém souladu s integrovaným povolením a provozními řády. Na skládce Celio v minulosti opakovaně hořelo.

-čtk-

*

Foto: nela.cz