Česká vláda hodlá v roce českého předsednictví Evropské unie více než dosud budovat vztahy se zeměmi mimo Visegrádskou skupinu, na niž se orientoval předchozí kabinet. Českým novinářům to v Bruselu řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Na prvním jednání v sídle Evropské komise debatoval mimo jiné o přípravách předsednictví, které začne v červenci. Mezi nové české partnery by podle Beka měla patřit například Francie, která EU vede v současnosti. Česko podle ministra musí být také připraveno sehrát roli prostředníka ve sporu o vládu práva, který vedou unijní instituce s Polskem a Maďarskem, přičemž by nemělo slevit ze zásadních principů.

"Myslím, že tahle orientace je srozumitelná ve chvíli, kdy diskutujeme o energetickém mixu," řekl Bek s odkazem na podporu investic do jádra, za níž Francie i Česko silně lobbovaly. Unijní země v současnosti chystají připomínky k návrhu Evropské komise, aby bylo jádro za určitých podmínek označeno jako udržitelný zdroj, což má přilákat investory. Právě takzvaná taxonomie patřila vedle klimatických návrhů a příprav českého předsednictví k tématům, o nichž Bek v komisi debatoval. Sešel se mimo jiné s českou místopředsedkyní komise Věrou Jourovou či maďarským eurokomisařem Olivérem Várhelyim.

Česko se podle Beka vedle Francie, kterou vláda přímo zmínila ve svém programovém prohlášení, má zaměřit i na užší spolupráci s Německem či dalšími státy mimo Visegrádskou skupinu, do níž patří kromě Česka i Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Bez ohledu na priority předsednictví, na nichž se vláda zatím neshodla, se Česko bude muset od července vyrovnat s rolí prostředníka ve stále vyhrocenější debatě o principech právního státu, kterou vede EU s Budapeští a Varšavou.

"Musíme dokázat věrohodně spojit svoji hodnotovou orientaci s rolí moderátora té evropské debaty, což nebude jednoduché, ale já věřím tomu, že se nám ta cesta podaří najít," prohlásil Bek. Dodal, že by vláda neměla slevit ze svých postojů, které měli její členové ještě loni v opozici. Tehdy řada z nich kritizovala postoj kabinetu Andreje Babiše jako příliš vstřícný k problémům s vládou práva v Polsku či Maďarsku.

"Pokud si dobře vzpomínám na postoje z opozičních dob, tak z některých principů nemůžeme slevit," připomněl ministr například hlasování Senátu, který přivítal přijetí pravidel podmiňujících čerpání z unijního rozpočtu dodržováním principů právního státu. Spor o jejich uplatňování by se mohl protáhnout až do českého předsednictví. Vláda Petra Fialy se však zatím k tomuto tématu jednoznačně nepostavila a podle Beka ji čeká velká debata.

-čtk-*

Advokát Soudního dvora Evropské unie zveřejní své stanovisko k české žalobě na pokračování těžby v polském hnědouhelném dole Turów 3. února. Oznámil to mluvčí nejvyššího unijního soudu. Samotný verdikt se očekává v první polovině příštího roku.

Česko se na soud obrátilo letos v únoru poté, co loni polské úřady schválily prodloužení těžby v dole do roku 2026. Podle české vlády se tak stalo bez dostatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí, což je i názor Evropské komise. Varšava veškeré námitky Prahy i Bruselu odmítá.

Soud vyslechl argumenty české i polské strany před třemi týdny, generální advokát však tehdy nesdělil termín zveřejnění svého stanoviska, jak v některých případech činí. Mluvčí soudu oznámil, že se obě strany názor dozvědí téměř tři měsíce po slyšení, což je delší doba, než účastníci sporu vzhledem k obvyklým termínům očekávali.

Stanovisko advokáta není pro soud závazné, ve většině případů k němu však přihlíží.

Soud již v květnu nařídil Polsku ukončit práce v dole Turów až do vydání konečného rozsudku. Protože Varšava se odmítla podřídit a práce v dole dál běží, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,6 milionu korun) denně, k jejichž zaplacení jej v polovině listopadu vyzvala Evropská komise. I pokud Varšava soud prohraje, skončí pro něj dnem vydání verdiktu zákaz provozu dolu a pokuta se přestane načítat.

Obě strany se pokoušejí vyřešit spor prostřednictvím mezivládní dohody, po níž by Česko žalobu stáhlo. České Ministerstvo životního prostředí však před dvěma týdny uvedlo, že nový návrh Polska je pro ČR nepřijatelný.

-čtk-

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo tabulku, v níž porovnává, jaké jsou v členských zemích Evropské unie poplatky za skládkování.
Tabulka rovněž uvádí zákazy skládkování současné i plánované, nebo předpokládaná zvýšení poplatku za skládkování. Ministerstvo upozorňuje, že jde o orientační informace z různých zdrojů. Data se týkají pevného/tuhého komunálního odpadu (MSW) a měla by přispět k objektivizaci současné diskuse o nově navrhovaných poplatcích za skládkování odpadů.*

Platby za skládkování a zákazy

Evropská komise dnes schválila operační program České republiky Životní prostředí s rozpočtem více než 3,1 miliardy eur, 2,6 miliardy eur budou poskytnuty z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti.

Program bude představovat klíčový nástroj k provádění národních environmentálních strategií v České republice. Přináší soubor konkrétních opatření, jež přispějí ke zkvalitnění života občanů ČR a podpoří přechod ke konkurenceschopnější a nízkouhlíkové ekonomice účinně využívající přírodní zdroje. Investice do zvyšování kvality vody a ovzduší, protipovodňové ochrany, rozšiřování možností využití odpadů a do zachování přírodního bohatství budou mít nejen pozitivní dopad na každodenní život více než 10 milionů českých občanů, ale podpoří rovněž podnikatelské prostředí.

Ministr životního prostředí Richard Brabec k tomu říká: „Operační program Životní prostředí pro nové programové období 2014–2020 v gesci MŽP se stal hned druhým programem, který k čerpání schválila Evropská komise. Považuji to za obrovský úspěch.  MŽP již minulý týden vyhlásilo tzv. avíza výzev nového programového období na ekologické projekty v celkovém objemu téměř 8 miliard Kč. Náš program je tedy, co se týče připravenosti pro žadatele, na špici všech operačních programů. Momentálně už běží přípravy na jednání Monitorovacího výboru OPŽP, které proběhne v polovině června, tak abychom ostré výzvy mohli vyhlásit ihned po tomto jednání a příjem žádostí spustit už od 14. srpna tohoto roku.“

Operační program Životní prostředí 2014–2020 navazuje na končící OPŽP 2007–2013. Pro žadatele je v něm přichystáno téměř 2,637 miliardy eur (72 mld. Kč). V novém programovém období lze získat finanční podporu v některé z následujících oblastí:

1.        zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní,

2.        zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech,

3.        odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika,

4.        ochrana a péče o přírodu a krajinu,

5.        energetické úspory.

Více informací o novém OPŽP 2014–2020 najdete na internetových stránkách: http://www.opzp.cz/o-programu/.

Avíza výzev pro nové programové období OPŽP najdete na webu: http://www.opzp2007-2013.cz/sekce/796/avizo-vyzev-2014-2020/.

Souvislosti

Evropská komise schválila dne 26. srpna 2014 dohodu o partnerství s Českou republikou, v níž je stanovena strategie k optimálnímu využívání evropských strukturálních a investičních fondů v ČR v období 2014–2020 (IP-14-947).*

Snaha zcela zakázat používání plastových tašek v Evropské unii se projednává již delší dobu. Nyní dospěli zákonodárci ke kompromisu.

Evropský parlament a Rada se dohodly na kompromisu, kterým chtějí docílit menšího používání plastových tašek v EU. Podle informací komise vyhodí průměrný Evropan až 200 plastových tašek ročně, přičemž většinu z nich použije pouze jednorázově, což představuje vysokou zátěž pro životní prostředí. Legislativní návrh dává členským státům dvě možnosti. Buď sníží do roku 2019 počet plastových tašek na osobu a na rok na 90 a do roku 2025 na 40, nebo do roku 2018 přestanou dávat plastové tašky zdarma k nákupu. O návrhu by se mělo hlasovat na plenárním zasedání Parlamentu v dubnu.*

Evropské agentury, které mají institucím EU a vnitrostátním orgánům členských států poskytovat odborné vědecké expertízy, mají problém s nezávislostí a jejich pracovníci se často ocitají ve střetu zájmů. Evropský parlament na problém dlouhodobě upozorňuje a snaží se navrhovat změny. Uvádí to zpravodajský portál EurActiv.cz, informující o dění v Evropské unii.

Nezávislé evropské agentury, které jsou zřizovány na dobu neurčitou a sídlí po celé EU, totiž hrají klíčovou roli v posuzování rizik v oblasti bezpečnosti potravin, léků, letecké dopravy či třeba chemického průmyslu.

Neziskové organizace, média a v neposlední řadě i Evropský parlament vytrvale poukazují na problém možného střetu zájmů u vědců, kteří zasedají v jejich řídících panelech, kvůli jejich vazbám na soukromý sektor.

Jak nedávno upozornila nezisková organizace sledující vlivy firemního lobbingu na politiky EU Corporate Europe Observatory (CEO), téměř 60 % expertů působících v Evropském úřadě pro bezpečnost potravin (EFSA) má údajně vazby na potravinářský průmysl, tedy na odvětví, které má agentura regulovat. Úřad totiž mimo jiné poskytuje vědecká doporučení u nových látek používaných při výrobě potravin (aditiva, enzymy, barviva, nutrienty apod.) před schválením a následným uvedením na trh a zkoumá také účinky hnojiv na zdraví rostlin, krmiv na zdraví zvířat či snižování rizik onemocnění u zvířat. Spousta střetů zájmů je v oblasti financování výzkumu a soukromých poradenských kontraktů.

„Evropská komise sice předeslala vodítko, kterým se mohou agentury řídit v otázce střetu zájmů, pravidla však nejsou jednoznačná a každá z dvaatřiceti agentur je implementuje rozdílně a s různým efektem,“ vysvětluje český europoslanec Tomáš Zdechovský (EPP).*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down