Menu
e-shop
Svoz rostlinného bioodpadu začal letos v Praze 1. března, o měsíc dříve než obvykle. Město tím zareagovalo na žádosti majitelů rodinných domů a zahrádek, kteří s ohledem na teplejší počasí posledních let zahajují péči o zeleň dříve a končí později. Popeláři proto uzavřou hlavní část bioodpadové sezóny tentokrát až zhruba v půli prosince. Pro bytové domy a sídlištní zástavby se nic nemění, tady pokračuje režim celoročního svozu.
Pražané si svoz rostlinného bioodpadu oblíbili. Loni od ledna do srpna popeláři svezli zhruba 11 000 tun bioodpadu a za celý rok pak 16 656 tun. „Od roku 2020, kdy se v ulicích metropole začaly objevovat první typicky hnědé popelnice, stoupl jejich počet na neuvěřitelných 46 760 a jsem si jistý, že další budou postupně přibývat,“ říká generální ředitel Pražských služeb Patrik Roman. V loňském roce do nich občané odložili 16 656 tun bioodpadu, z čehož vzniklo přibližně 6 000 tun hotového kompostu, který se městu podařilo vrátit zpátky do přírody.
Obyvatelé hlavního města třídí rostlinné zbytky bez sáčků, díky čemuž je v kompostu jen zanedbatelné množství plastů. Možnost separace bioodpadu navíc pomáhá lidem ušetřit na poplatcích za svoz směsného odpadu.
Do bioodpadu patří jen neznečištěné zbytky rostlinného původu. Například listí, tráva, plevel, větvičky, rostliny, ovoce nebo zelenina. „Naopak pečivo, vejce, kosti, mléčné výrobky, maso ani obaly a sáčky tu nemají co dělat,“ připomíná mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický. Hnědá popelnice se řídí jinými pravidly než soukromý kompostér a má to své důvody. Použitou podestýlku po domácích mazlíčcích považují kompostárny za znečištěný bioodpad a odmítají ho kvůli riziku kontaminace patogeny a parazity. Stejně jako třeba výrobky z biologicky rozložitelných či kompostovatelných materiálů, ani s nimi si zatím neporadí.*
-red-
