
Podle zveřejněného reportu chybí dostatečné posouzení dopadů bioplynového sektoru na životní prostředí i společnost, což otevírá prostor pro nežádoucí vedlejší efekty. Mezi hlavní rizika patří úniky metanu z bioplynových stanic, zhoršení kvality ovzduší a vody, větší intenzita chovu zvířat kvůli využívání kejdy jako suroviny a také riziko dlouhodobé závislosti na fosilních palivech. Tento stav podporují veřejné dotace v celkovém objemu přesahujícím 37 miliard eur, a to navzdory absenci potřebného environmentálního posouzení. Soukromé investice pak do roku 2030 dosahují dalších 28 miliard eur.
Největšími příjemci těchto investic jsou země s rozsáhlým průmyslovým živočišným zemědělstvím, jako je Španělsko, Dánsko a Velká Británie, kde dochází k vážné kontaminaci půdy a vody. Evropská unie kvalifikuje kejdu jako odpad bez emisí, čímž podle asociace přehlíží emise metanu vznikající při trávení a změnách využití půdy. Studie uvádí, že v Německu uniká ročně kolem 300 tisíc tun metanu, což odpovídá přibližně 24 milionům tun CO₂. Regulační opatření na úniky metanu jsou nedostatečná a nekonzistentní, ačkoliv některé země mají vlastní předpisy. Konzorcium proto vyzývá evropské politiky, aby okamžitě provedli environmentální dopadovou studii a do jejího dokončení pozastavili veškeré financování.*
-wal-