Produkce oblečení v posledních několika letech výrazně vzrostla, každoročně se vyrobí přes miliardu tun textilií. "Současný stav je neudržitelný a neekologický. Za účelem výroby oděvu se získává velké množství neobnovitelné energie. Módní průmysl si to uvědomuje, a proto přijal závazek snížit do roku 2030 emise uhlíku o 30 procent. Vlastní závazky i požadavky trhu zvyšují tlak na všechny v textilním řetězci, aby měřili, chápali, vykazovali a zlepšovali svůj dopad na změnu klimatu," řekla.
Více než 120 módních značek v roce 2018 podepsalo Chartu OSN pro módní průmysl v oblasti klimatu, která demonstruje záměr přispět ke snížení globálního oteplování a zlepšení životního prostředí. Impulzem byl tlak ze strany aktivistů, vědců, ale i zákazníků. Umocnil jej trend tzv. rychlé módy, kdy lidé levně nakupují oblečení a textil, které nosí jen krátce nebo vůbec, a to pak končí na skládkách či ve spalovnách.
| Přečtěte si také: Blíží se povinný sběr textilu, spolehlivá data však stále chybí |
Po podepsání Charty podle Rástočné-Illové naplňování závazku ovlivnila koronavirová pandemie, v posledních dvou letech ale vnímá mezi firmami výraznou snahu. "V uplynulém roce vzrostl počet vydaných certifikátů o 34 procent. A jsou to velmi náročné certifikáty. Hodnotíme globální výrobu firmy, používání chemických látek, nakládání s odpadem nebo odpadní vodou," dodala. Zodpovědné jsou podle ní především evropské firmy, kde odběratelé tento přístup požadují. Věří proto, že se tomuto trendu nakonec nevyhnou žádní výrobci textilu, pokud nebudou chtít přijít o své zákazníky.*
-čtk-
