
Vyřazené telefony, notebooky, servery, kabely, spotřebiče a další elektronické produkty ukrývají v zemích EU přibližně 1 milion tun kritických surovin ročně. Tyto kovy a minerály jsou nezbytné pro rozvoj a fungování zelených technologií, digitální infrastruktury a moderních obranných systémů. V roce 2022 Evropa vyprodukovala 10,7 milionu tun odpadu z elektrických a elektronických zařízení (WEEE). V tomto odpadu bylo identifikováno 29 druhů kritických surovin v celkovém množství kolem 1 milionu tun.
Pouze 54 % tohoto odpadu prošlo zpracováním v souladu s pravidly Evropské unie, což umožnilo získat asi 400 000 tun cenných materiálů jako měď, hliník, křemík či wolfram. Zbytek odpadu skončil mimo tyto kontrolované kanály, což vedlo k výrazným ztrátám kritických surovin a způsobilo škody jak na životním prostředí, tak i na ekonomice. Nedostatečná recyklace způsobuje mimo jiné ztrátu vzácných prvků, jako jsou zeminy v magnetech nebo fluorescenční prášky. Kromě toho se část e-odpadu dostává na skládky, do spaloven nebo je exportována bez řádné evidence, což dál komplikuje efektivní zpětné získávání těchto materiálů.
Podle prognózy do roku 2050 množství elektroodpadu v zemích EU27+4 vzroste na 12,5 až 19 milionů tun ročně, přičemž množství kritických surovin v odpadu se zvýší ze současného 1 milionu tun na 1,2 až 1,9 milionu tun. Tento vývoj přináší nejen výzvy, ale i příležitosti pro rozvoj recyklace a snižování závislosti na dovozu surovin.
Klíčové kroky pro maximalizaci návratu kritických surovin zahrnují rozšíření sběrných programů, které zpřístupní možnost vracet elektrozařízení širší veřejnosti prostřednictvím pohodlných míst sběru u prodejců i v obcích. Dále se doporučuje navrhovat výrobky tak, aby jejich rozebrání a třídění bylo co nejjednodušší, což umožní efektivněji získat jednotlivé cenné komponenty.
Důležitá je i prioritizace částí bohatých na kritické prvky, například pevné disky a motory obsahující vzácné zeminy, desky s plošnými spoji s platinovými kovy nebo kabeláže bohaté na měď. K rozvoji recyklace je potřeba zvýšit kapacity v Evropě investicemi do moderních technologických procesů jako jsou mechanické, hydrometalurgické a pyrometalurgické postupy, které umí přesněji oddělit a získat kritické suroviny s menšími ztrátami.
Nakonec je nezbytné sladit a posílit politická a ekonomická opatření, například nastavovat požadavky na ekodesign, podporovat snadnou opravitelnost a dlouhou životnost výrobků a zavádět finanční nástroje, které motivují k odpovědnému sběru a recyklaci. Tyto strategie pomohou Evropě efektivně zpracovávat elektronický odpad jako cenný zdroj, sníží tlak na životní prostředí a zároveň zajistí stabilní přístup k nezbytným kovům a minerálům pro budoucí technologický rozvoj.*
-wal-