Odpadní PVC lze bezpečně využít

Obchodní název prvního PVC - Igelit - se stal synonymem názvu pro fólie. Výrobci hledají nové přístupy, jak snížit jeho vliv na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu.

Používání PVC je mimořádně rozšířené díky poměrně levné výrobě a snadnému zpracování práškovitého nebo granulovaného produktu. Ceněnými vlastnostmi jsou nízká hmotnost (avšak proti většině ostatních plastů vyšší), pevnost, tvrdost, požární odolnost, chemická a biologická inertnost, transparentnost apod. Tomu odpovídají i hlavní aplikační sektory: stavebnictví se 60 % podílem, obalový průmysl, elektroprůmysl, lékařství a doprava. V tepelné ochraně budov má PVC zajímavou roli v aplikacích při řešení tepelných úniků okny a dveřmi, dále jako folie při izolacích střech a konečně jako profily při aplikaci ETICS.


V posledních letech však probíhají kontroverzní kampaně zaměřené na výrobu monomeru vinylchloridu a jeho polymeraci, používání rizikových aditiv (stabilizátory, změkčovadla), na rizika při využití odpadů a jejich spalování.

V důsledku těchto aktivit se projevují tendence k zákazu nebo omezení používání PVC. Stalo se tak například při projednávání novelizace Evropského nařízení 2002/95/EC o omezeních v používání nebezpečných látek (RoHS) v elektrických a elektronických zařízeních, nebo při projednávání novelizace směrnice 89/106/EHS – Nařízení o stavebních výrobcích (CPR).

DOBROVOLNÁ DOHODA

Již v roce 1995 byla podepsána Evropská PVC charty s výzvou výrobců PVC k dobrovolnému plnění limitů emisí tohoto monomeru během jeho výroby a v průběhu suspenzní polymerace. V roce 1998 byla podepsána navazující charta pro emulzní PVC. V roce 1997 zadala Evropská komise zpracování pěti studií k řešení mechanické recyklace PVC odpadů, chování PVC na skládkách, identifikaci a odstraňování nebezpečných látek při spalování PVC, ekonomice řízení PVC odpadů a chemické recyklaci PVC odpadů(12). Následně zpracovaný Green Paper o ekologii PVC byl v červenci 2000 podroben veřejné konzultaci a diskusi s aktivní účastí 30 000 občanů a institucí.

V roce 2000 pak evropský průmysl PVC vytvořil dobrovolnou iniciativu „Vinyl 2010“, která chce zlepšit environmentální vnímání tohoto produktu.

Již v roce 2001 přestali účastníci iniciativy používat kadmiové stabilizátory. Spotřeba olovnatých stabilizátorů poklesla v EU-15 v letech 2000-2009 o 86 835 tun, tj. o 68 % (plánován byl pokles o polovinu). Olovnaté stabilizátory jsou většinou nahrazovány stabilizátory na bázi vápníku.

Na rok 2010 bylo stanoveno cílové množství mechanicky recyklovaných PVC odpadů na úroveň 200 tis. tun za rok. Tohoto množství bylo téměř dosaženo již v krizovém roce 2009 (190 324 tun). Nástup recyklace byl velmi rychlý – v roce 2003 bylo mechanicky recyklováno pouze 14 255 tun odpadního PVC. Největší podíl – 186 238 tun – na uvedených aktivitách má společnost Recovinyl se sídlem v Bruselu se zastoupením v 15 zemích, včetně ČR. Společnost poskytuje finanční stimuly pro podporu recyklace tvrdého i měkčeného PVC odpadu z neregulovaných zdrojů (ty, které nejsou pokryty žádnou existující směrnicí). V ČR je šest certifikovaných firem pro tento systém, přičemž objem recyklovaného PVC se z 5858 tun v roce 2008 zvýšil na 13 685 tun vloni.

Dalším významným projektem jsou recyklace okenních PVC rámů, který koordinuje EPPA – Evropská asociace okenních profilů z PVC. Recyklací PVC trubek a profilů se zabývá TEPPFA. V roce 2009 bylo dále zrecyklováno 1300 tun membrán a 2559 tun podlahových krytin.

Znečištěné odpady z PVC lze využít i energeticky. PVC má energetický potenciál na úrovni papíru. Moderní spalovny odpadů jsou vybaveny zařízením na zachycování nebezpečných splodin, které při spalování PVC vznikají, jako jsou např. dioxiny. Zásadně se musí zakázat volné spalování PVC nebo spalování v domácnostech. Taktéž skládkování odpadních PVC je nutno omezovat.

HLEDÁNÍ NOVÝCH PŘÍSTUPŮ

Podle údajů konzultantské firmy PE International která se specializuje na aktivity v oblasti udržitelnosti, bylo dosud zpracováno 250 LCA studií o životním cyklu PVC a výrobků z PVC.

Proces hledání nových přístupů k výrobě a aplikacím s cílem zlepšení kvality životního prostředí je velmi nákladný. Neprofesionální, často politicky motivované přístupy k ekologii v EU vedou k významnému zvyšování nákladů na další a další studie a konzultantské posudky a zdražují výrobu produktů. Ty se pak stávají nekonkurenceschopné vůči výrobkům mimo EU.

 

Ing. František Vörös
reprezentant PlasticsEurope ČR při SCHP ČR

 

CO PRO PVC NEPLATÍ

PVC není klasifikován jako nebezpečná látka dle nařízení 1272/2008 EC z 16. 12. 2008 (klasifikace, značení a balení látek).

PVC není látka perzistentní, bio-akumulativní a toxická (PBT) a nepatří tedy mezi látky vzbuzující velmi vážné obavy (SVHC).

PVC jako polymer nepodléhá nařízení REACH, avšak monomer vinylchlorid je registrován dle tohoto nařízení.

Některá aditiva užívaná pro PVC jsou pro některé aplikace (dětské hračky, potraviny) klasifikována jako nebezpečná. Jejich užití odpovídá zdravotním a environmentálním předpisům. Např. ftaláty, které jsou navrženy do přílohy XIV nařízení REACH, představují 20% podíl na spotřebě změkčovadel PVC. Alternativní řešení se postupně realizují.

Odpad z PVC není klasifikován jako nebezpečný a je možno jej bezpečně energeticky využít. Mechanicky bylo dosud zrecyklováno více než 700 000 tun odpadního PVC.

Návrh na zařazení PVC do přílohy III novelizovaného nařízení RoHS 2002/95/EC pro účely zákazu aplikací v elektrických a elektronických přístrojích je v rozporu s dříve schváleným nařízením REACH.

 

FAKTA O VÝROBĚ

Za rok se ve světě vyrobí na 32 mil. tun PVC a z hlediska spotřeby zaujímá třetí místo za polyolefiny a polypropylenem. Na spotřebě PVC se podílí největší měrou Čína s 28 %, následována Evropou s 25 %. Největším světovým výrobcem PVC je čínská firma Shin-Etsu s kapacitou 3,6 mil. tun. V Evropě vyrábí PVC 14 společností, největší je firma Solvay s kapacitou 2,1 mil. tun. Do následného zpracování je zapojeno 21 tis. společností s 530 tis. pracovníky a obratem 72 miliard eur.

 

PODÍLU VÝROBKŮ NA CELKOVÉ VÝROBĚ PVC

Profily 27 %
Trubky a fitingy 25 %
Tvrdé fólie a desky 11 %
Kabely 7 %
Láhve 7 %
Ohebné filmy a desky 6 %
Podlahové krytiny 6 %
Ostatní 11 %

Nejvíce výrobků z PVC se spotřebuje ve stavebnictví.

Komentáře ke článku 1

  • Ing. Jan Novák

    Je v ČR stanoven termín pro zákaz ukládání odpadu PVC na skládkách?
    Lze získat seznam firem které provádí recyklaci odpadů PVC?
    Děkuji za informaci

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *