Zelená dohoda pro Evropu představuje plán Evropské komise na ochranu klimatu, unijní exekutiva se v rámci této strategie snaží nasměrovat sedmadvacítku členských zemí ke splnění klimatických cílů, na kterých se lídři států dohodli loni. Do konce desetiletí by podle nich unie chtěla omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 % proti hodnotám z roku 1990, do poloviny století pak neprodukovat emise žádné, anebo je vyvážit například technologickými opatřeními.
Při svém nástupu před dvěma lety označila současná předsedkyně EK Ursula von der Leyenová boj s klimatickými změnami za existenční otázku, která si žádá okamžité řešení. Už v prosinci 2019 šéfka unijní exekutivy při představení Zelené dohody pro Evropu řekla, že komise chce při přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů. Mezi první opatření měly patřit návrh normy zavazující unii ke klimatické neutralitě v polovině století či k vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv.
-V polovině ledna 2020 - tedy necelé dva měsíce před vypuknutím pandemie koronaviru - podpořili klimatický plán Ursuly von der Leyenové poslanci Evropského parlamentu, a to jasnou většinou. Poměrem hlasů 482 ku 136 (95 europoslanců se zdrželo) tak EP schválil plán obsahující pět desítek kroků, které by do roku 2050 měly přispět k docílení klimatické neutrality. Týkat se mají řady oblastí od energetiky přes automobilový průmysl až třeba po zemědělství. Europoslanci přitom odmítli dva pozměňovací návrhy, které uznávaly roli jaderné energetiky při dosažení klimatických cílů.
-Konkrétnějších obrysů nabrala Zelená dohoda pro Evropu letos v polovině července, kdy Evropská komise představila dosud největší soubor klimatických návrhů. Unijní exekutiva chce v zájmu boje proti oteplování planety mimo jiné skoncovat s výrobou benzinových a dieselových aut, zpoplatnit emise z dopravy či vytápění budov nebo zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie. Nové náklady, které lidem či firmám opatření zřejmě přinesou, má částečně pokrýt unijní pokladna, například pomocí nového fondu.
-Komise mimo jiné navrhla, aby nové vozy v Evropské unii od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což zásadně prodraží a prakticky znemožní jejich výrobu. Omezení se ovšem mají týkat již roku 2030, dokdy by se měly emise z automobilů omezit o 55 procent proti dnešním hodnotám. Někteří výrobci již s přechodem k elektrickým autům počítají, požadují ale větší podporu infrastruktury.
-Brusel rovněž navrhl zásadní rozšíření systému emisních povolenek. Jejich prostřednictvím by se mělo nově platit i za znečišťování ovzduší v důsledku silniční či lodní dopravy a vytápění budov. Průmyslové podniky či aerolinky by zároveň měly přijít o bezplatné povolenky. Komise v této souvislosti plánuje vytvoření sociálně klimatického fondu, který by měl mimo jiné lidem pomoci kompenzovat očekávané zdražení tepla nebo pohonných hmot. Půjde do něj čtvrtina peněz získaných prodejem povolenek ze silniční dopravy a vytápění budov.
Podle plánu komise by se měl podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU do roku 2030 zvýšit na 40 % místo dosud plánovaných 32 %. Státy také mají výrazněji než dosud omezovat spotřebu energií a zaměřovat se na energetickou účinnost. Unijní exekutiva plánuje také zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné produkty jako ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.
V prosinci pak EK představila soubor dalších návrhů, například chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli.
Zatímco část průmyslové lobby má k plánu komise výhrady jako k příliš tvrdému, někteří ekologové jej na druhou stranu považují za málo ambiciózní. Podrobnosti jednotlivých návrhů budou členské státy domlouvat s Evropským parlamentem a vzhledem k očekávaným složitým jednáním by se jejich značná část mohla schvalovat během českého předsednictví EU ve druhé polovině příštího roku.
Prezident Zeman kritizoval Zelenou dohodu pro Evropu už dříve, před týdnem v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News řekl, že energetická krize je primárně způsobena touto dohodou. Vláda k tomu ale podle něj nemá politickou odvahu, dodal k tomu Zeman. Kritikem dohody je i Zemanův předchůdce na Pražském hradě Václav Klaus, který v letos v srpnu na zahájení agrosalonu Země živitelka řekl, že doufá, že se ČR nenechá poškodit "experimentem Zeleného údělu".
Ke kritikům dohody patří i zástupci velkých českých zemědělských podniků. Dlouhodobě proti ní vystupuje Agrární komora ČR, která opakovaně vyzvala Evropskou komisi k předložení dopadových studií k úmluvě. Podobný požadavek měl na podzim loňského roku také Zemědělský svaz ČR. Evropské zemědělské cíle například předpokládají, že do roku 2030 sníží každý z evropských států spotřebu přípravků na ochranu rostlin o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 %.
Začátkem listopadu se k Zelené dohodě pro Evropu postavil rezervovaně Senát, podle jehož usnesení je přijetí tak ambiciózního plánu v situaci, kdy není známo, jak se nahradí dosavadní zdroje energie, nezodpovědné. Horní komora to konstatovala v debatě o dvou unijních nařízeních o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zpřísnění norem pro emise oxidu uhličitého. Část usnesení, v níž se hovoří o nezodpovědném rozhodnutí, však prošla nejtěsnějším rozdílem hlasů. Hlasovali proti ni hlavně senátoři z klubu Starostů a nezávislých, KDU-ČSL a nezávislých a SEN 21 a Pirátů.
Nová česká vláda tvořená koalicemi Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN, která se ujala moci 17. prosince, ale ve svém programu Green Deal označila za příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodaření modernizovat ekonomiku, zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí. Při vyjednávání konkrétních opatření bude ale vláda v EU zohledňovat možné sociální dopady a specifické podmínky České republiky.*
-čtk, red-
