Zdražování stavebních materiálů (snad) nahraje lepšímu využití recyklátů

Ceny materiálů už zasáhly do plánování nejedné stavby či developerského projektu. Průměrně objemové ceny stavebních materiálů vzrostly mezi loňským a letošním lednem o 15 procent. Po extrémním nárůstu cen z loňského roku sice některé stavebniny mírně zlevnily, nyní ale opět stoupají a dolů už zřejmě nějakou dobu nepůjdou. Na ekonomické následky pandemie totiž plynule navázaly dopady války na Ukrajině, které oddálily výhled větší stability cen stavebnin i energií. Na jednu stranu zdánlivě bezvýchodná situace, ale z jiného úhlu pohledu nahrává snahám o vyšší využití recyklátů ve stavbách.

Typickým příkladem výrazného zhoupnutí ceny jsou OSB desky. Například v roce 2020 stála dvou a půl metrová deska o tloušťce 15 milimetrů kolem tří stovek, loni se její částka vyšplhala na dvojnásobek a někde se prodávala dokonce kolem 800 korun. V tyto měsíce se její ceny pohybují většinou kolem pěti set korun, ale podle prodejců jde spíš o doprodej starších zásob.

I železo začalo po uklidnění situace kolem pandemie covid-19 mírně zlevňovat, ale nyní se nedá situace ani odhadovat, neboť některé velké obchodní společnosti nechtějí k cenám železa a oceli vůbec uvádět výhledy. Může za to mimo jiné i zákaz EU dovozu ruského železa a oceli a jejich produktů. Mezi další výjimky, které mírně zlevňovaly, patří také kari sítě. Jinak ale takřka všechny stavebniny v nejlepším případě cenově stagnovaly a většinou rostly.

Z analýzy společnosti RTS vyplývá, že průměrný růst takzvané objemové ceny stavebních materiálů mezi loňským a letošním lednem poskočil o 15 %. U cihel šlo dokonce o 30 %. Například loni v dubnu se hliník na burze obchodoval za 2209 dolarů za tunu. Letos v dubnu už stála tuna 3528 dolarů. Jde přitom o klíčový materiál pro stavební konstrukce.

Někde vyrostly ceny oceli a izolačních materiálů meziročně až o 100 %, v případě některých výrobků ze dřeva to bylo ještě více. Podle údajů skupiny Metrostav z loňského léta vyplývá, že stavební dřevo od září 2020 do konce května 2021 zdražilo až o 160 %. Betonářská ocelová výztuž pak téměř o 100 % a pěnový polystyren EPS o 83 %.

Ruku v ruce se zdražováním jde i menší dostupnost materiálů. „Aktuálně je kritický nedostatek hutních materiálů, především válcované oceli a betonářské výztuže. Dodavatelé zastavili příjem objednávek a cena zboží skladem vyskočila dramaticky vzhůru. Z 25 na 40 až 45 korun za kilogram, někdy i více. Minerální izolace se prodávají podle alokací, což znamená, že každý zákazník obdrží shodné množství jako v roce 2020 a 2021,“ uvedl Jan Krákora z Divize 3 společnosti Metrostav. Příjem objednávek kvůli nedostatku zboží podle něj zastavili i další dodavatelé. Například na pórobetonové tvárnice se čeká tři až čtyři měsíce, na sádrokartonové desky čtyři týdny. „Zároveň chybí stavební překližky, jejichž výroba probíhá na Ukrajině a v Rusku. Významný nárůst zaznamenaly také náklady na dopravu. Přepravních kapacit je nedostatek. Nepředvídatelné jsou ceny plynu pro výrobní závody. Prakticky všichni výrobci a dodavatelé navíc aktualizovali své obchodní podmínky tak, aby při dodávkách zboží minimalizovali svou odpovědnost,“ dodal Jan Krákora.

Náročnost situace potvrdil i výkonný ředitel skupiny Unitrex Jakub Novák: „Vývoj nelze úplně předvídat, nicméně v průměru očekáváme další zdražení stavebních materiálů o 10 % oproti současnému stavu. Vývoj bude do velké míry ovlivněn situací na Ukrajině a stále rostoucími cenami energií.“

Sankce a jejich vliv na stavebnictví
V reakci na protiruské sankce vyhlášené „Západem“ po ruské invazi na Ukrajinu zakázala Moskva 10. března až do konce letošního roku vývoz telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení. Zákaz vývozu do konce roku se týká mimo jiné automobilů, letadel a dronů. Premiér Michail Mišustin řekl, že zákaz se bude týkat vývozu zboží zahraničních společností působících v Rusku. Na seznam vláda zařadila přes 200 položek, mimo jiné vagony, kontejnery, turbíny a další zboží. Ministerstvo hospodářství uvedlo, že byl zakázán vývoz některých druhů lesnických a dřevařských produktů. Neupřesnilo však, o které se jedná.

Z opačné strany vstoupil v platnost 15. března čtvrtý unijní balík sankcí, v jehož rámci se do unie nesmí dovážet právě ruská ocel či železo. Sedmadvacítka také zakázala jakékoli transakce s některými ruskými státními podniky nebo poskytování ratingových služeb všem ruským subjektům.

Stále na vzestupu
Nutno však podotknout, že v celorepublikovém měřítku rostoucí ceny zatím stavební produkci nezastavily. Ta letos v únoru podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně vzrostla o 18,9 %. Meziměsíčně byla vyšší o 4,8 %. Stavební úřady dokonce vydaly meziročně o 12,4 % stavebních povolení více a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 20,4 %. Meziročně bylo zahájeno o 26,1 % bytů více. Dokončeno jich však bylo o 13,1 % méně.

„Stavební produkce v únoru zaznamenala po delší době dvouciferný růst a rostla téměř o pětinu. K výbornému výsledku kromě jiného přispěla nízká srovnávací základna a příznivé počasí. Rychleji rostla produkce na inženýrských stavbách a tahounem byly větší firmy,“ řekl Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.

„V únoru se dokončilo 2 265 bytů a jejich počet klesl o 13,1 %. Zatímco rodinné domy byly na loňské úrovni a pokles z předchozích měsíců se zastavil, v bytových domech se bytů dokončilo velmi málo a jejich počet meziročně klesl téměř o třetinu,“ vysvětlila Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.

Dohled nad trhem se stavebními materiály bude v EU zřejmě jednotný. Pravomoci úřadů, které dozírají na trh s takzvanými harmonizovanými výrobky, by se totiž měly sjednotit podle předpisů EU. Příslušný zákon, který s tím počítá, v dubnu hladce podpořil sněmovní hospodářský výbor a doporučil ho schválit v předložené podobě. Takzvané harmonizované výrobky jsou zbožím, na které se vztahují evropské předpisy pro jejich uvádění na trh a tyto předpisy platí pro všechny státy unie. Obecně se to týká výrobků, jejichž účel užívání může být nebezpečný. Jde o širokou škálu zboží, například o osobní ochranné pomůcky, elektrické vodiče, stavební materiály, ale třeba i hračky.

Recykláty a jejich vlastnosti
Recykláty obecně, a ne jen ve stavebnictví, bojují dlouhodobě s neatraktivně vysokou cenou v poměru k výrobkům z primárních surovin. Právě stoupající ceny všech materiálů by mohly v řadě případů tyto důvody eliminovat. U některých druhů výrobků ze stavebních či demoličních odpadů však mají stavebníci oprávněné obavy o jejich technologické vlastnosti. Jde hlavně o náhražky kameniva, písku a cementu a o jejich pevnost v tlaku, otlukovost, nasákavost, tvarový index nebo mrazuvzdornost. Velmi náročná je také jejich technologická úprava a hygienický rozbor. „Značné rezervy jsou při výrobě homogenního recyklovaného kameniva, dále umělého kameniva z černouhelných hlušin, doprovodných stavebních surovin při těžbě hnědého uhlí a nerudních surovin, také při výrobě vláknobetonů a pórobetonů s plnou náhradou přírodního kameniva recykláty, aplikace druhotných surovin jako kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace apod.,” uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu ve svém materiálu Politika druhotných surovin a jejich zdrojů. Naopak při stavbě nepříliš frekventovaných staveb se však mohou osvědčit velice dobře.

Podle Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů ČR (ARSM) využití recyklátů ve stavebnictví sice stoupá, nicméně jeho tempo je poměrně pomalé. Přitom Plán odpadového hospodářství pro období 2015 až 2024 požaduje povinné používání recyklátů jako náhrady za přírodní zdroj veřejných zakázek tam, kde je to technicky možné.

Z dat asociace vyplývá, že například v období let 2007 až 2011 dosahoval poměr produkce recyklátů k produkci přírodního kameniva a štěrkopísků hodnoty kolem 4 %. V roce 2017 to už bylo 13,5 %, což je nárůst na třiapůlnásobek. Recyklovaný stavební materiál podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu tvoří pouze zhruba 15% podíl těžby přírodního kamene, která například v roce 2018 dosáhla objemu asi 14 milionů m3.

„V řadě evropských zemí je povinností využívat ve stavbách zhruba deset až 40 % recyklovaných materiálů. To se u nás zatím nedaří,” řekl už dřív předseda ARSM Miroslav Škopán. Poukázal také na skutečnost, že v naprosté většině případů směřují druhotné materiály do zásypů inženýrských sítí nebo jsou využívány jako zpevněný provizorní podklad na stavbách. „Jde tedy o formy down-cyclingu, ačkoliv by bylo žádoucí je využívat jako plnohodnotné druhotné suroviny s kvalitou srovnatelnou s výrobky z primárních surovin,” dodal s tím, že ke zvýšení kvality recyklátů napomůže selektivní demolice, kdy se pečlivě oddělují jednotlivé složky, jako například okna, rozvody nebo podlahy, a teprve potom dojde na samotnou demolici zdiva.

Šetrné budovy
Důmyslné a moderní odpadové hospodářství je přitom i výrazným faktorem při posuzování takzvaných udržitelných budov. V této souvislosti se sice nejčastěji mluví o energetické úspoře a eliminaci emisí, ale jejich důležitou součástí je i právě podíl využití recyklátů či druhotných surovin nebo naopak dopad staveb na životní prostředí po jejich demolici nebo rekonstrukci.

„Do zeleného stavebnictví tlačí firmy stále intenzivněji i financující banky. Podle některých odhadů by už do roku 2025 mohla až polovina bankovních úvěrů ve stavebnictví směřovat jen na udržitelné budovy,“ řekla už dříve výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy (CZGBC) Simona Kalvoda. Rada upozornila, že ve finančním rámci EU v letech 2021 až 2027 půjdou ve všech programech do udržitelnosti velké prostředky na investice, které bude třeba dofinancovat. „Výstavba a development se tak v dohledné době bude muset dít zeleně a firmy a jejich dodavatelé se na to musí připravit,“ dodala předsedkyně komise České bankovní aso-ciace pro udržitelné finance Hana Kovářová.

Stavební firmy by tak podle ní mohly dosáhnout na některé finanční zdroje právě díky tomu, že budou banky informovat i o těchto stavebních postupech.*

Anna Soldatova

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down