NÁVRH NOVÉHO SYSTÉMU Nadměrně rozšířené nápojové jednocestné obaly jsou jevem, způsobujícím podle analýzy životního cyklu obalů několikanásobně větší zatížení životního prostředí než vratné skleněné lahve. Ve vyspělém zahraničí řeší tento problém zvláštní předpisy. Řešení jsou v celé škále - od...
NÁVRH NOVÉHO SYSTÉMU
Nadměrně rozšířené nápojové jednocestné obaly jsou jevem, způsobujícím podle analýzy životního cyklu obalů několikanásobně větší zatížení životního prostředí než vratné skleněné lahve. Ve vyspělém zahraničí řeší tento problém zvláštní předpisy.
Řešení jsou v celé škále - od úplného zákazu jejich použití, přes povinnost dosažení kvót pro opakované plnění, povinné zálohování pro recyklaci, až po uvalení zvláštních poplatků na tyto obaly. Ve všech případech je cílem těchto opatření omezit vznik obalového odpadu.
STAV U NÁS
Zatímco v zahraničí jsou řešeny společně nápojové PET lahve a plechovky, v ČR se zatím jedná hlavně o PET obaly. Důvodem znepokojení je čtyřnásobný nárůst jejich produkce od roku 1995. V letošním roce lze předpokládat jejich objemy v odpadech kolem 1 560 000 m3 (počítáme-li 22,7 kg/m3 sběrného kontejneru), což představuje 35 400 tun.
Plechové nápojové obaly se zatím nevyskytují v kritických objemech (v roce 1998 asi 40 000 m3).
Pivovary, největší a již jediný významný uživatel vratných skleněných obalů, se zatím brání snahám obchodních řetězců o obecný přechod na nevratné obaly. Pokud by k tomu přece jen došlo, využily by opět PET lahve.
EFEKTIVITA LEGISLATIVY
O obalových odpadech v zákoně o odpadech (č. 125/1997 Sb.) pojednává zejména § 19 a následné předpisy, t.j. vyhláška č. 338/1997 o podrobnostech nakládání s odpady a nařízení vlády č. 31/1999, kterým se stanoví podrobnosti o povinnosti zpětného odběru obalů. Současně se připravuje zvláštní zákon o obalech a obalových odpadech, jehož paragrafové znění má být dokončeno v červnu.
Platné předpisy sice určují že:
[*] do 1. 1. 2001 mají výrobci zajistit využití nejméně 35 % obalového odpadu z veškerých obalových materiálů v obalovém odpadu a recyklaci nejméně 15 % obalového odpadu,
[*] nejpozději do 27.1.2002 výrobci musí zajišťovat, aby obaly byly zdarma zpětně odebírány.
K řešení nadměrného rozšíření PET obalů jsou však tato ustanovení nedostatečná. Důvodem je omezená účinnost dobrovolného tříděného sběru odpadů, na kterém je v podstatě založeno plnění výše uvedených povinností výrobců.
TŘÍDĚNÝ SBĚR
V našich podmínkách dosahuje tříděný sběr u PET lahví asi 17% účinnosti. I v případě zvýšení sběru vlivem intenzivní osvěty nelze dosáhnout více než 30% účinnosti.
Za předpokladu, že v roce 2000 dosáhne spotřeba PET lahví v ČR 35 000 tun, znamená to u sídliště s 10 000 obyvateli a centrálním topením produkci 35 tun PET obalů, které zaujmou (vč. hluchého prostoru) asi 1500 m3.
Při účinnosti tříděného sběru 17 % bude z těchto 35 tun sebráno 6 tun, což představuje asi 44 000 Kč nákladů na sběr, odpisy, dotřídění a využití těchto lahví. Je možné, že menší část těchto nákladů uhradí v blízké době výrobci.
Obec tyto náklady hradí buď z rozpočtu (v tom případě všichni daňoví poplatníci) nebo tuto částku rozpočte na všechny obyvatele v poplatku za odpady. V každém případě doplácejí na původce obalů i skupiny obyvatel, které PET obaly nepoužívají.
SMĚSNÝ ODPAD
Největší část PET obalů přichází v uvedeném příkladu do směsného odpadu, v horším případě na divoké skládky. Náklady na svoz činí např. podle Prahy 200 Kč/m3. Náklady na zbývajících 29 tun, t.j. asi 1260 m3 (vč. hluchého prostoru) budou proto činit 252 000 Kč.
Tuto částku uhradí občané podle systému plateb buď v paušálních nákladech na odpady - pak je adekvátnost zatížení obyvatel obdobná tříděnému sběru. V druhém případě hradí náklady na likvidaci odpadů individuálně. Zde je ovšem platba rozdílná podle druhu zástavby. Pouze v zástavbě rodinných domků s vlastními nádobami na odpad platí spotřebitel pouze za odpady, to zn. i PET obaly, které sám vyprodukuje. U výškové zástavby se společnými nádobami platí nakládání s obaly opět všichni občané společně.
Logicky optimálním stavem pro obce by byla absence PET obalů v odpadech. To sice nelze úplně zajistit, ale dále popsané řešení se mu velmi přibližuje.
Hlavním pilířem je dosažení vysoké účinnosti sběru. Hodnot nad 60 % je však možné dosáhnout pouze ekonomickou stimulací spotřebitele, a to zálohováním. Jiné ekonomické stimulace, např. zavedení poplatků na určité obaly s cílem preferovat alternativní (vratné) obaly se ukázaly většinou málo účinné. Zálohováním je možné dosáhnout až 96% návratnosti.
Je však všeobecně známo, že zálohovací systémy vratných skleněných lahví na nealko nápoje, zejména roce 1999, ztroskotaly a vratné PET obaly velcí výrobci limonád potichu opustili. Důvodem rozpadu systému vratných skleněných lahví byli především sami spotřebitelé, kteří preferovali nevratné PET obaly.
NAVRŽENÉ ŘEŠENÍ
Druhým možným způsobem zálohování obalů je zálohování pro recyklaci nebo jiné využití. Předpokládá se přirážka zálohy k ceně zboží, kterou administrativně organizuje výrobce s obchodem, a vyplacení zálohy spotřebiteli po vrácení použitého obalu prodejci. Hlavní rozdíl je v tom, že vrácené obaly budou využity pouze materiálově - ať již k materiálové recyklaci nebo energeticky.
Je samozřejmé, že všechny PET lahve nebudou zálohovány - ať již z důvodu náplně (olej) nebo ty, které se z různých důvodů nezařadily do systému vracení. K identifikaci i prázdných lahví se proto využívá čárový kód a to zejména u automatů konstruovaných pro příjem použitých obalů a vyplácení záloh (pokladních lístků).
Výhody tohoto řešení pro obce lze stručně shrnout takto:
[*] snížení nákladů na sběr, svoz a využití tříděného sběru,
[*] snížení nákladů na sběr, svoz a likvidaci směsného odpadu,
[*] omezení starostí s odbytem plastového odpadu.
Návrh ukládá výrobní sféře povinnost zajistit v určitých lhůtách zpětný odběr pro recyklaci těch nápojových obalů, jejichž množství nesebrané v tříděném sběru přesáhne stanovenou hranici. Tato hranice byla odvozena z množství nevratných obalů a tím i poměru vratných a nevratných obalů v roce 1995 (kdy se situace ještě nejevila kritická) s průměrným navýšením výroby do roku 1999. Byla stanovena v jednotkách hmotnostních (60 kt) pro těžké obaly (sklo) a objemových (500 000 m3) pro lehké obaly (plastové duté).
Návrh podporuje také užívání obalů pro opětovné plnění tím, že stanovuje pro další roky kvóty užívání těchto obalů (procenta z celkové produkce), při jejichž dosažení určitý výrobce bude povinnosti zálohování pro recyklaci oproštěn.
Povinnost může stanovit pouze zákon - proto navrhujeme začlenění této kapitoly do připravovaného zákona o obalech a obalových odpadech. Určení druhu obalů by měl uvést nižší právní předpis - nařízení vlády nebo vyhláška. V prosinci l999 byl takový návrh (v jednoduší podobě) předložen MŽP, byl však zamítnut. V současnosti připravuje skupina poslanců prosazení tohoto návrhu v Poslanecké sněmovně.
KAREL PŮHONÝ
