Z Rokycan zmizela struska z bývalé hutě. Vzniknou tam stavební pozemky

Z Rokycan definitivně zmizela takzvaná Bílá halda - hromada strusky po někdejší huti z konce 19. století. O její likvidaci město usilovalo 66 let. Loni podepsalo smlouvu o budoucí smlouvě kupní, darovací a o zřízení věcného břemene s firmou, která se zavázala desetitisíce tun odpadu do jednoho roku odvézt. Stihla to o čtyři měsíce dřív. Do roku 2026 by měly na pozemku vzniknout stavební parcely.

Nové rodinné domy

Zastupitelstvo loni v lednu schválilo záměr prodeje parcely Bílé haldy. Přihlásil se jeden zájemce, město s ním v červnu podepsalo smlouvu. Podle ní měl do roka od podpisu zmizet veškerý materiál haldy. "Naším cílem je využít pozemek pro vybudování 16 parcel pro rodinné domy. Jedná se o klidnou lokalitu na okraji centra města, která doposud neslouží schválenému účelu, a to individuální výstavbě rodinných domů," řekl místostarosta Jiří Sýkora (ANO).

Firma oznámila, že 2. února haldu zlikvidovala. Odvezla 33 800 tun strusky, která posloužila při stavbě opěrné zdi a zpevnění svahů v Dýšině na Plzeňsku. "Budoucí kupující splnil první podmínku do roka odvézt odpad z produkce metalurgických provozů v souladu s platnou legislativou," uvedl vedoucí odboru rozvoje města Jiří Hlad. Podle smlouvy musí firma ještě do dvou let od podpisu smlouvy získat stavební povolení na technickou infrastrukturu pro budoucí rodinné domy a za další rok ji postavit a uvést do trvalého užívání.

Pokud by firma nedodržela podmínky, z budoucího prodeje městského pozemku by bez náhrady sešlo. Když firma smlouvu splní, pozemek může od města koupit a následně prodat na parcely nebo na nich postavit domy. Infrastrukturu předá městu.

Stovky tisíc tun želena

Bílá halda byla pozůstatkem po provozu Bedřichovy hutě, v níž se v letech 1883 až 1902 vytavilo 233 700 tun surového železa. O likvidaci haldy město opakovaně usilovalo, předchozí dohody výsledek nepřinesly. Laboratorní analýza materiálu haldy z roku 2004 ukázala, že strusku lze uložit na jakoukoliv skládku ostatních odpadů nebo ji využít k terénním úpravám a rekultivacím. Materiál však neměl pevnost jako přírodní kámen.

Pokud by město samo haldu odváželo, uložení na nedaleké skládce by teoreticky stálo 50 milionů korun. Další rozbor vyhodnotil, že haldu tvořenou hlinitokřemičitany vápníku a hořčíku lze použít jako hnojivo. Ani pro tento záměr nenašlo město zájemce.

První snaha o likvidaci Bílé haldy je z roku 1958, kdy se zde plánoval komplex garáží. Část pahorku se patrně podařilo odtěžit v letech 1966 až 1967. V roce 1994 získala povolení k těžbě a prodeji materiálu firma z Plzně, práce ale vůbec nezačaly.

O deset let později město podepsalo smlouvu s firmou z Kralup nad Vltavou, která měla do konce roku 2006 haldu odtěžit a zlikvidovat, ani po prodloužení výpůjčky do konce roku 2008 se ale harmonogram nepodařilo dodržet. Město haldu opakovaně znova nabízelo k likvidaci, až loňská dohoda uspěla.

-čtk-

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down