Menu
e-shop
Ze solárních, větrných, vodních či biomasových elektráren za prvních šest měsíců letošního roku vzešlo přes 5000 terawatthodin (TWh) elektřiny, což je 34,3 procenta celkové globální produkce. Meziročně je to nárůst o 1,6 procentního bodu. Z uhlí se vyrobilo o téměř 200 TWh méně, což představuje 33,1 procenta a pokles o 1,1 procentního bodu. Ember to označuje za zlomový okamžik.
"Představuje to začátek období, kdy čistá energie drží krok s rostoucí poptávkou," citovala BBC analytičku institutu Malgorzatu Wiatrosovou-Motykovou.
Na nárůstu obnovitelné energie se podílely zejména chudší země, kde se vyrábělo 58 procent světové produkce solární energie, která je nejrychleji se rozvíjejícím novým zdrojem energie. Čína podle letošních údajů v posledním období instalovala více solárních a větrných elektráren než celý zbytek světa dohromady. Přestože poptávka po energii v asijské zemi roste, dokázal Peking díky budování obnovitelných zdrojů snížit produkci energie z fosilních paliv o dvě procenta. Také Indii se podařilo omezit produkci energie z uhlí či plynu, k čemuž přispěl i pomalejší nárůst poptávky po elektřině.
Za Čínou zaostávají Spojené státy, jejichž prezident Donald Trump se rozhodl zvrátit klimaticky odpovědnou politiku svého předchůdce Joea Bidena, podporovat těžbu fosilních paliv a zvyšovat vývoz amerického zemního plynu. Na staré znečišťující zdroje energie však stále spoléhaly i země Evropské unie, píše BBC.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) podle stanice předpovídá, že v důsledku Trumpovy politiky bude klimaticky šetrných zdrojů v USA přibývat v příštích letech méně, než se předpokládalo. EU chce naproti tomu i v dalších letech zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů, který loni představoval 47,3 procenta celkového energetického mixu.*
-čtk-
