01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vývoz českého odpadu, nebo české spalovny?

V Česku končí odpad, zejména komunální, často na skládce. Plány na rozšíření spaloven jsou drahé a u veřejnosti nepopulární. V Německu naopak mají spalovny nadbytečnou kapacitu a komunální odpad je dovážen ze zahraničí.

Čeká nás výstavba nových spaloven v ČR, nebo export komunálního odpadu do Německa?

Podle hierarchie způsobů nakládání s odpady by skládkování odpadů mělo být až poslední možností, ačkoli v České republice zatím stále převládá. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v současné době připravuje věcný záměr zákona o odpadech a dalších právních předpisů týkajících se této problematiky, a tak lze předpokládat, že se situace v oblasti odpadového hospodářství v České republice konečně změní. A právě v této chvíli je proto vhodné uvažovat i nad dalšími alternativami. Jednou z nich je využití již existujících spaloven komunálního odpadu u našich sousedů v Německu. Umožňuje však platná legislativa vůbec takovou možnost?


Přesné podmínky přeshraniční přepravy odpadů a její kontroly stanoví přímo použitelné nařízení EU, o přepravě odpadů (nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů). V ČR je přeshraniční přeprava odpadů upravena zákonem o odpadech, přičemž orgánem příslušným pro přeshraniční přepravu odpadů je MŽP.

PŘEDPISY TO NEVYLUČUJÍ

Vývoz odpadu vzniklého v ČR za účelem jeho odstranění či využití platné české právní předpisy nevylučují, nicméně MŽP může vývoz v závislosti na druhu odpadu a plánovaného způsobu nakládání s ním zakázat nebo mu klást určité podmínky.

Nařízení mimo jiné rozděluje odpady do tzv. "žlutého" a "zeleného" seznamu. Na "žlutém" seznamu jsou zapsány odpady určené k odstranění a nebezpečné odpady určené k využití a na "zeleném" odpady nikoliv nebezpečné určené k využití.

Přeprava "žlutých" odpadů podléhá postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu, tedy vzhledem ke své povaze přísnějšímu režimu, zatímco "zelené" odpady mohou být vyváženy bez povolení a vztahují se na ně jen obecné požadavky na informace.

Přepravu "žlutých" odpadů, nebo odpadů, které nejsou uvedeny na žádném seznamu, může příslušný orgán z důvodů uvedených v nařízení zakázat. Seznam důvodů pro zákaz přepravy odpadu za účelem jeho odstranění je dlouhý, zatímco přepravu odpadu za účelem jeho využití příslušný orgán v podstatě neomezuje.

Zvláštním případem je přeprava komunálního odpadu určeného k využití. Ačkoli také spalovny komunálního odpadu mají na základě splnění kritérií efektivnosti status zařízení pro využití (R1), může v případě komunálního odpadu určeného k využití příslušný orgán vývoz zakázat ze stejných důvodů, jako jsou ty sloužící k eliminaci přeshraniční přepravy odpadů.

Hlavní námitkou proti přepravě odpadů jsou principy blízkosti a soběstačnosti. Princip blízkosti znamená, že s odpadem by mělo být nakládáno v blízkosti jeho vzniku. Také ustanovení § 54 zákona o odpadech stanoví, že odpad vzniklý v ČR se přednostně odstraňuje, či využívá v ČR. V případě využití odpadů je však v zákoně ještě doplněno "nejedná-li se o využití v jiných členských státech Evropské unie". Toto doplnění souvisí s Rámcovou směrnicí o odpadech (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic), která stanoví členským státům na jedné straně povinnost zřídit integrovanou a odpovídající síť zařízení na odstraňování odpadů a zařízení na využívání směsného komunálního odpadu, avšak zároveň připouští, že v případech, kdy je to nutné nebo rozumné, může být tato síť vytvořena ve spolupráci s jinými členskými státy. Ohled je brán zejména na zeměpisné podmínky a na potřebu specializovaných zařízení pro některé druhy odpadů, a také na využívání nejlepších dostupných metod a tech-nologií.

Rámcová směrnice o odpadech také stanoví hierarchii způsobů nakládání s odpady jako pořadí priorit pro právní předpisy a politiku v oblasti předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi. Tuto hierarchii transponuje český zákon o odpadech ustanovením § 9a. Na prvním místě v hierarchii stojí předcházení vzniku odpadů následované přípravou k opětovnému použití a recyklací. Předposledním způsobem nakládání s odpady je dle hierarchie jiné, například energetické využití, a až poslední volbou by mělo být odstranění odpadů.

V ČR převládá zatím stále skládkování, které je v hierarchii způsobů nakládání s odpady na nejnižší příčce. V roce 2012 byl podíl komunálních odpadů odstraněných skládkováním vztažený k celkové produkci komunálních odpadů 53,7 %, zatímco podíl energeticky využitých komunálních odpadů byl pouze 11,8 % (Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2012). Dle požadavků EU by měl být podíl skládkování minimalizován a neměly by být budovány nové skládky. Toho chce ČR dosáhnout mj. navýšením poplatků za ukládání odpadů na skládky.

EFEKTIVNĚJŠÍ ŘEŠENÍ

V současné době jsou v ČR provozovány tři spalovny komunálního odpadu - v Praze, Brně a Liberci. Jejich kapacita je však i vzhledem k závazkům ČR vůči EU nedostatečná, a proto se uvažuje o výstavbě nových spaloven. To však naráží na dva zásadní problémy - nedostatek financí a odpor veřejnosti z aglomerací v blízkosti plánovaných nových spaloven. Nejen výstavba, ale také provoz spalovny vyžaduje nemalé investice, zejména je-li kladen důraz na používání nejlepších dostupných technologií a s tím spojenou neustálou modernizaci.

Je zřejmé, že výstavba nových spaloven v ČR bez spolufinancování z evropských zdrojů není v současné době možná. Nebylo by tedy efektivnější, v souladu s rámcovou směrnicí o odpadech, využít síť zařízení na využívání směsného komunálního odpadu, kterou již mají vybudovanou například v Německu, a která má dostatečnou kapacitu, aby pojala i komunální odpad dovezený od nás? Z hlediska hierarchie je lepší odpad energeticky využít než skládkovat. Pokud je tedy blíže česká skládka než německá spalovna, opravdu je na místě argumentovat principem blízkosti při dalším rozšiřování skládky? Samozřejmostí zůstává, aby se jednalo pouze o spolupráci za účelem efektivního plnění cílů rámcové směrnice, tedy co nejvyšší úrovně ochrany životního prostředí, nikoli o vybudování systému závislosti ČR na momentální kapacitě německých spaloven.

Řeší-li se budoucnost nakládání s odpady, měly by být rozhodně uvažovány všechny varianty, které nejsou legislativně vyloučeny. Tedy i přeshraniční přeprava odpadů za účelem jejich využití či odstranění.

 

Mgr. Bernhard Hager, LL.M
Mgr. Alena Šíchová
Dvořák Hager & Partners, advokátní kancelář, s. r. o.

Mgr. Bernhard Hager

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down