Stavba by měla začít v příštím roce. Původně se počítalo s náklady kolem 350 milionů korun, rozpočet stavby ale podle starosty navýšily nadstavbové technologie související s energetickou soběstačností zařízení. "Aktuálně vedeme s projektanty jednání o výši nákladů na první etapu, aby korespondovaly s alokovanými prostředky pro roky 2024 a 2025. Zkrátka abychom na to v rozpočtu měli," řekl Konvalinka.
Rekonstrukce čistírny má zvýšit její kapacitu. Nově by měla vystačit pro 65 000 obyvatel, nyní je to asi 40 000. Současné zařízení je na hraně kapacity. Nové stavby už není ve dvaatřicetitisícové Příbrami možné připojit ke kanalizaci. Majitelé těchto nemovitostí jsou tak odkázáni na jímky nebo vlastní čističky. Město podle Konvalinky usiluje o co nejrychlejší zrušení uzávěry na připojení ke kanalizační síti.
Do čistíren odpadních vod investují i další města. Rekonstrukce čističky nedávno skončila například ve Voticích na Benešovsku. Práce si vyžádaly 96 milionů korun, město na projekt získalo dotace z evropských i národních zdrojů. Jindřichův Hradec se chystá na první etapu modernizace městské čistírny odpadních vod, která vyjde na 241 milionů korun bez daně. První etapa by měla trvat do 20 měsíců. Modernizace čističky zahrnuje například opravu dílčích stavebních objektů, výměnu automatických strojních česlí na odtoku, nové svozové jímky, úpravu aktivačních nádrží včetně technologie na dávkování síranu železitého a další zásahy. Jedenáctitisícový Rychnov nad Kněžnou zase nedávno po dvou letech dokončil rekonstrukci městské čistírny odpadních vod za téměř 100 milionů korun. Oprava začala v posledním čtvrtletí roku 2021 a skončila v červenci 2023, v současnosti je čistička ve zkušebním provozu. Kapacita čističky zůstala zachována, je postavena na 20 000 lidí, což je podle vedení města dostatečná rezerva i do budoucna.
Dotace 24,1 miliardy korun ze státního rozpočtu a programu Evropské unie přispěly k rozšíření kanalizační sítě v Česku. Je na ni připojeno 87,4 procenta obyvatel, což odpovídá strategickému záměru ministerstva zemědělství (MZe) a ministerstva životního prostředí (MŽP), sdělil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Pravidla čerpání dotací na výstavbu kanalizačních stok nastavila ministerstva tak, že vytvořila předpoklady pro jejich účelné, hospodárné a efektivní vynakládání, uvedli kontroloři. Ministerstvo životního prostředí v reakci uvedlo, že díky programům se počet nepřipojených na kanalizaci každým rokem významně snižuje.
Kontrola zjistila, že z celkových dotací 30,1 miliardy korun se má do konce roku 2025 podpořit 1360 projektů. Vzniknout má 4628 kilometrů nové kanalizace a počítá se i s výstavbou či modernizací čistíren odpadních vod. Ke konci loňského roku bylo ukončeno 657 projektů, tedy 48,3 procenta z plánu, a vyplaceno 24,1 mld. Kč, což je více než 80 procent schválených finančních prostředků.
Kontroloři také uvedli, že záměr vybudovat od listopadu 2012 do poloviny června 2018 celkem 536 kilometrů kanalizačních stok byl o 220 kilometrů překročen a na zlepšené čištění odpadních vod se nově připojilo 78 550 obyvatel, což je 154 procent původního plánu. Průměrná cena 4,3 milionu korun za jeden kilometr kanalizace podle NKÚ odpovídala metodice MZe, která stanovuje měrné náklady nově budovaných kanalizačních stok.*
-čtk-
