Návrh novely zákona o odpadech, který upravuje poplatky za skládkování odpadů, má podle vyjádření ministra Bursíka podpořit třídění odpadu v městech a obcích. Ve skutečnosti se nejedná o pomoc, ale o razantní zdražení odstraňování odpadů.
Myšlenka povinné separace v pěti kategoriích (sklo, papír, plasty, nápojové kartony, bioodpad) je chvályhodná, bohužel nedomyšlená a nekonzultovaná s odborníky a praktiky. Ekonomickými nástroji nutí lidi třídit, neřeší však, jak naložit s vytříděným materiálem. Třeba v případě bioodpadu je jeho využití (i co se týká uplatnění vzniklého kompostu) velmi problematické.
Stěžejní problém je jinde: v myšlení a psychologii. Chci-li cokoliv po kterémkoliv člověku, nemohu si to vynucovat trestem, ale pozitivní motivací. Trestání lidí za skládkování nepovede k nadšení pro separaci, ale k tomu, že mnoho odpadků bude záměrně likvidováno pálením (= znečišťování ovzduší) nebo odhazováním do lesů a v okolí komunikací. Samozřejmě nejlépe v cizí obci, protože k té své mám vztah. To bude představovat nemalé náklady pro obce, které budou nuceny tyto černé skládky odstraňovat a draze platit za jejich likvidaci.
DOPADY NA OBCE
Obdobný dopad bude mít zpoplatnění inertního materiálu, tedy zeminy, stavební suti a podobně. Tento typ odpadu je nejtěžší a při vysokém poplatku za uložení budou hledány všemožné cesty jak se ho zbavit jinak. Totéž bude platit i pro nebezpečné odpady. Následnou likvidaci odnesou opět obce. V současnosti se vychází z projektu skládky a množství uloženého inertu je nastaveno na maximum 25 %. Vše funguje za spokojenosti obcí i provozovatelů skládek. Podle jejich vyjádření však budou nuceni při plném zpoplatnění inertu až třetinu skládek uzavřít a odpad přepravovat na ty, které zbudou.
Za zamyšlení stojí i diametrální rozdíl v navrhovaném poplatku za skládkování a spalování. Chápal bych to, kdyby v našem státě byla solidní síť kvalitních spaloven. Spalovny jsou však pouze tři, Praha-Malešice, Liberec a Brno s kapacitou celkem 650 tis. tun, zatímco skládkováno je asi 3,5. mil tun. Nižší poplatek za spalování odpadů lze chápat jako zvýhodnění spalování a nekalou soutěž na trhu s odpady.
Ministr Bursík tvrdí, že skládky nemají být lukrativním způsobem k získávání prostředků pro obecní rozpočty, ale finance z nich mají směřovat zpět do odpadového hospodářství. To je libě znějící fráze, především ale facka obcím, na jejichž katastru skládky jsou. Obce nechaly ve svém území vybudovat skládky za jasně nastavených podmínek, nyní se však tyto podmínky výrazně mění. Přerozdělení poplatku za uložení komunálního odpadu v poměru 20 % obce, 80 % kraj, za uložení nebezpečného odpadu 0 % obce, 100 % SFŽP, jsou výsměchem a vrcholem buď arogance, nebo nedomyšlení možných dopadů. Tak jako každá obec i obce se skládkou musejí mít zpracovány výhledy svého hospodaření na mnoho let dopředu. V těchto materiálech samozřejmě počítají s příjmy ze skládek podle zákona č. 185/2001 Sb. Mnohé již realizovaly projekty, na které použily úvěry. A ty nyní nebudou schopny splácet.
Nebýt aktivity a slibů předchůdců ministra Bursíka v jeho úřadu, žádné velké řízené skládky by na území naší republiky nikdy nevznikly. V každé obci, kde se o možnosti výstavby skládky jednalo, byl proti ní odpor obyvatel. Jediné, co dokázalo posunout misky vah, byl značný finanční profit. Ani ten ale nedokázal přesvědčit všechny a argumenty proti skládce zaznívají stále.
Mezi nejčastějšími je negativní vliv na zdraví obyvatel a zhoršení životního prostředí, zejména úlet materiálu ze skládky a projíždějících vozidel, Zvýšená intenzita dopravy nebo ničení komunikací a vznik černých skládek. Nezanedbatelná je i nemožnost rozvoje daného území, pokles ceny nemovitostí v obci a nezájem investorů o pozemky pro bytovou výstavbu. Jednoduše řečeno, klesá prestiž a image obce v celém regionu.
BOUŘLIVÁ SITUACE
Dopady navrhované novely pro naši obec Košťálov v Podkrkonoší budou závažné. Obyvatelé mohou i bez novely separovat sklo, PET lahve, kovy a papír. Bioodpadu jde na skládku málo, stejně jako v jiných vesnicích. Odpad na skládku se dováží ze šesti okresů tří krajů v objemu 80 a 90 tisíc tun ročně, a toto množství částečně závisí na fungování spalovny v Liberci a nejbližší skládky v Dolní Branné. Příjmy činily v roce 2004 celkem 12 mil., v roce 2005 to bylo 13,6 mil., v roce 2006 kolem 14,3 mil. a v roce 2007 jíž 21,5 mil. Kč. .
Příjmy byly použity především na výstavbu bytů, abychom udrželi mladé obyvatele v obci, dále na rekonstrukci a rozšíření sportovního areálu, výstavbu dětského dopravního hřiště, kde probíhá výuka dětí z celého okresu, výstavbu chodníků a cyklostezek, rekonstrukci školy a školky, opravy komunikací a zlepšení životního prostředí v obci.
Jsou projektovány další kilometry chodníků a cyklostezek, chtěli bychom stavět další byty. Především však máme studii čističky odpadních vod a kanalizace, jejíž vybudování by představovalo investici řádově 250 mil. Kč. Při poplatku 500 Kč/t a objemu skládkování jako v roce 2007 by se tato akce dala za použití úvěrů a dotací zvládnout (do roku 2017).
Při poplatcích podle novely zákona by příjmy pro obec Košťálov dosáhly 4,3 mil. Kč, kraj by získal 17,2 mil. Kč a 12 mil. Kč by odešlo do Státního fondu životního prostředí. Za těchto okolností se obec asi nemůže pustit do stavby kanalizace - jenže říčka Oleška z Košťálova s 1686 obyvateli se vlévá do Jizery a projekt Čistá Jizera za miliardy korun má zajistit pitnou vodu pro Prahu...
Situace v obcích se skládkami začíná být po medializaci problému a návrhu novely velice bouřlivá. Mnohé obce uvažují, že budou činit administrativní kroky k ukončení existence skládek ve svých katastrech. Kontakty mezi sebou jsme navázali již v prosinci loňského roku. MŽP je vůči nám vstřícné - vedoucí týmu poradců Daniel Vondrouš zorganizoval schůzku, jedná také Svaz měst a obcí. Uvidíme, zda ministerstvo, případně poslanci, nezůstanou k našim argumentům hluší.
PaedDr. Miloslav Janata
místostarosta obce Košťálov
