Svaz sdružuje výrobce vod, jako jsou například společnosti Mattoni 1873, Kofola, Vincentka, Chodovar nebo Bohemia Healing Marienbad Waters. Uvádí, že firmy čelí velkému růstu nákladů a že zvýšení poplatků autorizované obalové společnosti EKO-KOM může pro některé větší firmy znamenat růst nákladů až o desítky milionů korun.
Podle svazu plnění povinností spojených s odpovědností za sběr obalů uvedených na trh umožňuje v Česku firmám pouze uzavření smlouvy se společností EKO-KOM, která jako jediná zajišťuje sběr, třídění nebo recyklaci obalů. Dodává k tomu, že přestože jde o obchodní korporaci se soukromými vlastníky, tak vykoná část kompetencí veřejné správy a stát na ní prostřednictvím zákona a autorizace udělené MŽP delegoval některé povinnosti.
Podle svazu je výrazný růst cen nezodpovědným krokem vzhledem k tomu, že současná situace na trhu je těžko předvídatelná a pro některé výrobce může tak výrazný růst nákladů být i likvidační. Uvedl, že EKO-KOM má rezervu ve výši téměř 800 milionů Kč na zajištění výkyvu systému plnění zákonných povinností. Podle svazu bude mít růst nákladů pro výrobce dopady na nižší odvod daně z příjmu. "Jestli jsou příjmy systému EKO-KOM ročně zhruba tři miliardy Kč, pak zvýšení sazeb pro rok 2023 znamená navýšení příjmů minimálně o 1,1 miliardy, a to představuje nižší odvod daně z příjmu o cca 220 milionů Kč," stojí v dopise.
Ministerstvo životního prostředí svaz žádá o nápravu proto, že má ze zákona pravomoc uložit autorizované společnosti zjednání nápravy v případě, kdy nerespektuje své povinnosti. K tomu podle podle svazu nyní dochází.
Jurečka v odpovědi svazu uvedl, že povinností autorizované společnosti EKO-KOM je zajistit, aby příspěvky firem pokryly veškeré náklady spojené s nakládáním s obalovými odpady v souladu se zákonem. Doplnil, že nově také musí počítat náklady s takzvaným litteringem, tedy volně pohozenými odpady. Již platný zákon o jednorázových plastech mimo jiné výrobcům ukládá povinnost přispívat obcím na úklid odpadu.
"V obecné rovině je ovšem potřeba uvést, že v současnosti lze identifikovat zásadní pokles globální poptávky po druhotných surovinách a jednoznačný růst nákladů na sběr, třídění a recyklaci odpadů z obalů. Výše peněžního příspěvku hrazeného osobami uvádějícími obaly na trh nebo do oběhu tedy musí adekvátně reflektovat tuto situaci," dodal v odpovědi svazu.*
-čtk-