Podle státního zástupce Jiřího Sachra Bečvu otrávily kyanidy a šestimocný chrom. Firmě Energoaqua navrhl uložit peněžitý trest 21 milionů korun. Pro Havelku žádá podmíněný trest a pokutu milion korun. Obžalovaní i jejich obhájce Jiří Obluk požadují zproštění obžaloby. Neexistuje podle nich žádný důkaz, který by svědčil o vině společnosti a jejího ředitele.
Soud mediálně velmi sledovaný případ začal v hlavním líčení projednávat koncem ledna. Od té doby se uskutečnilo bezmála 30 jednacích dní. Vypovídaly desítky svědků, soud předvolal také několik soudních znalců. Spis k případu má přibližně 7000 stran.
Společnost Energoaqua spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde zajišťuje i čištění odpadních vod. Z areálu vytékají přes 13 kilometrů dlouhým kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Podle obžaloby se znečištění do řeky dostalo právě tímto kanálem. Zástupci firmy to odmítli. Uvedli, že první ryby začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od této vyústi, je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla Energoaqua. Zapravdu jim dávají i někteří vědci a rybáři. Blíže místu úhynu prvních ryb má výusť například valašskomeziříčská chemička Deza.
Podle státního zástupce způsobila Energoaqua znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem nejméně na 37 kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov.
Otrava Bečvy se stala také předmětem politických sporů, už koncem září 2020 požadovali tehdy opoziční občanští demokraté, Piráti a lidovci zařadit únik škodlivin do řeky jako zvláštní bod na program schůze Sněmovny, poslanci vládních ANO a ČSSD to ale odmítli. O otravě Bečvy se v dolní parlamentní komoře diskutovalo také později, a to i za účasti ministra Brabce a tehdejšího šéfa České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Erika Geusse.
Na jaře 2021 také vznikla z iniciativy tehdy opozičních opoziční ODS, KDU-ČSL a TOP 09 sněmovní vyšetřovací komise. Vyslechnutí odborníci ji například upozornili na to, že v případu vyšetřovatelé nemají jasné důkazy, protože v den havárie nikdo neodebral vzorky vody z průmyslových výpustí okolních podniků, což je jediná možnost, jak získat přímé důkazy o viníkovi znečištění řeky. Policie tak musela pracovat pouze s experimenty a nepřímými důkazy.
Komise svou zprávu zveřejnila 20. září 2021, zkritizovala v ní postup při odběru i analýze vzorků vody a ryb bezprostředně po havárii. Podle poslanců nedostatečně koordinovaly kroky vodoprávní úřad ve Valašském Meziříčí a ČIŽP. Ministr Richard Brabec i inspekce označili zprávu komise za zpolitizovanou. Sněmovna vzala na mimořádné schůzi 5. října zprávu komise na vědomí a požádala vládu, aby postupovala v souladu s opatřeními, která komise doporučila.*
-čtk-
