Vídeň začala budovat jedno z největších tepelných čerpadel v Evropě

Zařízení u odtoku z čistírny odpadních vod (ČOV) má už v polovině příštího roku začít dodávat dálkové teplo až pro 56 000 domácností. Po dokončení v roce 2027 pak naroste kapacita celkem na 112 tisíc domácností. Veškerou energii Vídeň získá z odpadního tepla vypouštěné vody a nedaleké hydroelektrárny.

„Stavbou velkokapacitního tepelného čerpadla děláme velký krok pro splnění klimatických cílů města. Díky novému zařízení ušetříme v budoucnu až 300 tisíc tun CO2 ročně. V plném stavebním rozsahu bude energetický podnik Wien Energie dálkově zásobovat až 112 tisíc domácností klimaneutrálním dálkovým teplem,“ řekl městský radní pro hospodářství Peter Hanke.

Zahájení stavby tepelných čerpadel. Radní Hanke, ředitel Gruber, radní Czernohorszky © Wien Energie-Martin Steiger

Energii pro výrobu tepla zařízení získá z regionálních zdrojů. Spotřebu ze dvou třetin pokryje teplo vyčištěné odpadní vody z ČOV, zbylou třetinu dodá blízká dunajská vodní elektrárna Freudenau. ,,U čistírny odpadních vod názorně ukazujeme, že ve všech ohledech pracujeme na ochraně klimatu. Už dnes je čistírna díky využití odpadních plynů, vodní energie a fotovoltaiky ekologickou elektrárnou,“ doplnil městský radní pro klima Jürgen Czernohorszky. Zrekonstruovaná a modernizovaná ČOV od roku 2020 vyrobí více energie, než sama spotřebuje. „Díky spolupráci s Wien Energie a velkokapacitnímu tepelnému čerpadlu můžeme nyní smysluplně využít i stávající zbytkovou energii,“ dodal radní.

Vodu vypouštěnou z čistírny odpadních vod přečerpají čerpadla do teplených výměníků, které odeberou asi šest stupňů Celsia teploty. Pomocí moderních technologií zařízení zakumuluje teplo na 90 stupňů a energii zužitkuje v soustavě dálkového vytápění. Proud pro provoz do objektu doputuje díky nově zřízené kilometrové přípojce k hydroelektrárně.

Nový zdroj tepla, do kterého město podle ředitele Wien Energie Karla Grubera investuje kolem 70 milionů eur, zvedne po dokončení podíl ekologického dálkového vytápění až o 14 %. Celkový výkon zařízení po spuštění plného provozu v roce 2027 má dosáhnout 110 megawattů.

Přechod na ekologické zdroje pro dálkové vytápění je pro rakouskou metropoli jedním z významným předpokladů pro naplnění strategie klimatické neutrality napříč celým městem do roku 2040. Vídeňský klimaplán stanovuje nárůst významu dálkového tepla, do roku 2040 má pokrývat 56 % spotřeby tepla.

Rakousko je jednou ze zemí EU, která nejvíce volá po využívání obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie. Například na protest proti rozhodnutí Evropské komise, která dočasně zařadila jádro a zemní plyn mezi zelené investice, chystá země žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. K Rakousku se podle agentury APA připojí také Lucembursko. ,,V nadcházejících týdnech připravíme právní podklady, a pokud tato taxonomie vstoupí v platnost, zahájíme řízení před Soudním dvorem EU," řekla rakouská ministryně pro klima, životní prostředí a energetiku Leonore Gewesslerová.

Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přimět soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje i skupina dalších států, Rakousko vystupuje nejaktivněji.*

-zr, red-

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down