Ve Sněmovně je další poslanecká novela, která snižuje zákonnou rezervu autorizované obalové společnosti z nynější poloviny na čtvrtinu jejích celkových ročních nákladů. Předkladatelé Jana Krutáková a Jan Bureš poukazují na to, že rezerva nemůže v praxi sloužit k pokrytí náhlých výpadků příjmů nebo nárůstů nákladů při výkyvech trhu.
Rezervu by měla autorizovaná obalová společnost, kterou je v Česku EKO-KOM, vytvořit podle důvodové zprávy do letoška. Nyní má ale podle předkladatelů rezervu čtvrtinovou, neboť se očekávala změna zákona. Pokud by zůstal současný stav, výrobci zboží, mimo jiné i potravin, by museli hradit následující dva roky nejen náklady třídění a recyklace, ale také přirážku 12 až 14 procent určenou "k tvorbě umrtvené a pro provoz třídění zcela nadbytečné rezervy", napsali ve zdůvodnění.
Snížení zákonné rezervy, jež má také krýt závazky vůči obcím a odpadovým firmám při případném ukončení činnosti obalové společnosti, předpokládá i vládní novela o zavedení povinného zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Její přijetí do konce nynějšího volebního období už ale není reálné. Začátkem dubna podala předlohu se snížením rezervy poslankyně Berenika Peštová. Odděluje též autorizovanou obalovou společnost od odpadových podnikatelů s ohledem na možný střet zájmů.
"Návrh na snížení povinných rezerv vítáme, ke zbytku návrhu se momentálně vyjadřovat nebudeme, předložený návrh studujeme," sdělila pro ČTK již dříve k novele poslankyně mluvčí společnosti EKO-KOM Lucie Müllerová. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že by souhlasilo s úpravou rezervy, navrhované řešení střetu zájmů v připomínce pro vládu ale odmítlo pro "poměrně výrazné dopady na autorizovanou obalovou společnost". Předloha Jany Krutákové a Jana Bureše vedle snížení rezervy zkracuje lhůtu pro její vytvoření z pěti na dva roky od vydání rozhodnutí o autorizaci.
Obě poslanecké předlohy čeká posouzení ve vládě. Předkladatelé v obou případech navrhli jejich zrychlené schválení Sněmovnou v úvodním kole.
/čtk/*
