Obce z lokalit Březový potok na Klatovsku a Janoch u Temelína neuspěly s rozkladem proti stanovení průzkumných území pro plánované hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Obce se úložišti dlouhodobě brání a zvažují další postup.
Ve zmiňovaných lokalitách na západě a jihu Čech nyní podle Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) budou moci začít průzkumné práce. Půjde například o podrobné geologické mapování, následovat bude geofyzika i hluboké vrty. Geologové díky průzkumům mohou do detailu zkoumat masiv, v němž může být úložiště umístěno. Cílem je sběr informací o mineralogickém složení hornin, jejich pevnosti, zlomech nebo puklinách, o složení podzemní vody či jejím proudění.
Všechny práce podle SÚRAO přispějí k výběru nejvhodnější a nejbezpečnější lokality pro hlubinné úložiště určené pro radioaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo. Po stanovení průzkumných území začne stát obcím vyplácet zákonné příspěvky. Pro lokalitu Březový potok půjde o 31,2 mil. Kč ročně a pro lokalitu Janoch o 17 mil. Kč ročně. Zástupci obcí z lokality Janoch se chtějí sejít v pondělí 31. 3. a rozhodnout o dalším postupu. "Další možností je podání žaloby, která však nemá odkladný účinek," řekl Zdeněk Souček, mluvčí mluvčí Platformy proti úložišti, která sdružuje 52 obcí a spolků.
Ministerstvo životního prostředí povolilo průzkum už loni, kromě Janochu a Březového potoku také v lokalitě Horka na Třebíčsku. Obce proti tomu následně podaly rozklad, který v případě Březového potoka a Janochu ministerstvo nyní zamítlo. Zda a případně jak bylo rozhodnuto v případě Horky, zatím úřady nesdělily. Vláda má zřídit pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště. Obce ovšem nemají právo veta.
Stát by měl nejvhodnější místo vybrat do roku 2030. Hlubinné úložiště má být podle plánů správy konečným řešením životního cyklu radioaktivních odpadů. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Původně mělo vzniknout do roku 2065, o urychlení výstavby se mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050. Kromě Česka připravují svá úložiště i další státy.
Průzkumná území mají výrazně větší rozlohu než samotný povrchový nebo podzemní areál úložiště. Podzemní část se bude rozkládat na ploše 2-3 km2. Podle zpracovaných studií se velikost povrchového areálu pohybuje od 15 do 20 hektarů.
/čtk/*
