Menu
e-shop
Blokáda Hormuzského průlivu, kterou zahájil Írán v reakci na útoky na jeho infrastrukturu od února 2026, výrazně omezila globální dodávky ropy a plynu, což přímo přispělo k dramatickému růstu cen energií v Evropě. Tento průliv je klíčovou tepnou pro více než 20 % světové ropy, a jeho uzavření vedlo k okamžitému narušení dodávek, které se projevilo na evropských trzích do několika týdnů. Současně útoky na katarské LNG terminály, spojence Íránu, snížily kapacitu kapalného zemního plynu, což zdvojnásobilo ceny plynu v EU.
Tyto události mají přímý dopad na výrobu elektřiny, kde plynové elektrárny pokrývají významnou část evropské spotřeby; náklady na plynovou generaci elektřiny se v EU zdvojnásobily, což táhne v ceně celý energetický mix. Evropa, závislá na dovozu z Blízkého východu i přes snahy o diverzifikaci po ruské invazi na Ukrajinu, čelí tak riziku dlouhodobé energetické krize, která ohrožuje průmyslové sektory včetně odpadového hospodářství.
Třídicí linky a drtičky spotřebovávají velké množství elektřiny pro řazení a separaci, zatímco pece na kovy nebo plastové extrudery závisí na teplu z plynu. Spalovny odpadu, kde energie tvoří až polovinu provozních výdajů, hlásí podobný růst, což vede k riziku omezení kapacit kvůli neudržitelným cenám.
Podle think tanku Atlantic Council, zaměřeného na mezinárodní vztahy, bezpečnost a transatlantickou spolupráci, může toto omezení způsobit přetížení systémů sběru a zvýšit objem skládkování. Také varuje před deindustrializací energeticky intenzivních odvětví, včetně recyklace, pokud se krize nezmírní.
Podle šetření Hospodářské komory ČR pociťuje dopady války drtivá většina českých firem. Negativní vliv na své podnikání uvedlo 93,3 % respondentů. „Šetření mezi podnikateli potvrzuje, že krize na Blízkém východě se do české ekonomiky přelévá rychle a citelně, a to hlavně skrze ceny energie, pohonných hmot a materiálových vstupů. Podnikatelé ocenili, že vláda reagovala směrem, který odpovídá jejich očekáváním. Věřím, že konflikt nebude eskalovat, jinak by se samozřejmě bez dalších kroků mohly negativní dopady v příštích měsících prohlubovat. Vláda by však v každém případě měla co nejrychleji realizovat i další opatření, která by udržela hospodářský růst, a zejména ochotu firem investovat a inovovat,” uvedl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.
Také ceny kovového šrotu v Evropě rostou, přičemž měď zdražuje o 5–15 eur na 100 kg díky globálnímu poptávkovému tlaku a rizikům v dodavatelských řetězcích z Blízkého východu. Tento růst odráží nestabilitu na světových trzích, kde evropští dodavatelé čelí vyššímu zájmu ze strany asijských odběratelů, kteří hledají alternativy k narušeným zdrojům.
Hliník zaznamenává ještě výraznější nárůst o 5–20 eur na 100 kg, což je spojeno právě s omezením produkce v energeticky náročných hutích kvůli zdražování elektřiny a narušení dovozů. Podle dat společnosti Raffmetal, předního evropského výrobce recyklovaných slitin hliníku, je tento sektor závislý na stabilních surovinách, a přibližně 14 % dovozu hliníku do EU pochází z Blízkého východu. „Současně narušení lodní dopravy přes Hormuzský průliv přispívá k rostoucím nákladům na energii. U hliníku, jednoho z energeticky nejnáročnějších sektorů v Evropě, mají výkyvy cen přímý dopad. Od konce února ceny plynu v EU vzrostly o více než 60 % a krátce překročily vrchol nad 60 €/MWh. Následovaly ceny elektřiny, které rostly o 20–30 % na hlavních trzích a nyní se pohybují mezi 80 a 130 €/MWh,” uvedla společnost ve svém prohlášení z konce března s tím, že Evropa již od roku 2022 ztratila přibližně 50 % své primární výrobní kapacity hliníku.
Mosaz, složená z mědi a zinku, stoupá o 5 eur na 100 kg pod vlivem stejných faktorů – globální poptávky a rizik dodávek, které zvyšují volatilitu na burzách jako LME. Tyto komodity slouží jako klíčové vstupy pro recyklační závody, kde vyšší ceny šrotu paradoxně podporují export přebytečné produkce.
Trend zvýšeného exportu šrotu z Evropy do Asie se projevuje zejména od března 2026, kdy asijské trhy, například Čína, zvyšují nákupy kvůli lokálním nedostatkům způsobeným globální krizí. Evropské přístavy hlásí růst objemů o desítky procent, což krátkodobě zvyšuje příjmy sběrných firem, ale dlouhodobě ohrožuje lokální recyklační kapacity.
I výroba polymerů v Evropě čelí dramatickému tlaku, kdy dodavatelé uvádějí počáteční zvýšení cen o 60–200 eur na tunu, což odráží očekávaný růst nákladů na vstupní suroviny a rizika dovozů z Blízkého východu. Evropa v roce 2025 importovala 3,1 milionu tun polyetylenu z Blízkého východu (40 % celkových dovozů) a 2,4 milionu tun polypropylenu (55 % dovozů). Podle analytického portálu Argus Media, který se specializuje na energie a komodity, tak narušení dodávek z dubajského přístavu Jebel Ali, který zpracovává 65 % exportů polymerů, výrazně zvyšuje volatilitu.
Tento růst cen nových plastů může podpořit poptávku po recyklovaných materiálech, protože evropští výrobci s nízkými maržemi zvyšují provozní míru, ale rizika přebytku surovin zůstávají. Nicméně doprava se zdražuje. Před konfliktem se podle Argus Media přepravní sazby z Jebel Ali do belgických Antverp pohybovaly mezi 51–60 USD za tunu, na začátku dubna však navýšení přesahovalo 121 USD za tunu.
V ocelářském a chemickém průmyslu zavádějí některé firmy přirážky až 30 % k vyrovnání rostoucích cen elektřiny a vstupních surovin, což ohrožuje průmyslovou produkci v EU a Velké Británii. Evropská centrální banka varuje, že prodloužený konflikt povede k další stagnaci a inflaci, která může dlouhodobě nebo i trvale poškodit celá odvětví. Upozornila také, že investice v chemickém průmyslu už tak klesly v roce 2025 o 80 % a počet uzavíraných závodů se zdvojnásobil.
V roce 2024 bylo v Evropě odstaveno 300 tisíc tun kapacity recyklačních linek na plasty a mezi lety 2023–2024 došlo ke ztrátě 440 tisíc tun z celkových 13,5 milionu tun kapacity.
Pokud blokáda Hormuzského průlivu a útoky na katarské LNG terminály budou trvat, hrozí podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) dlouhodobý nedostatek surovin, který by mohl vést k dalšímu útlumu průmyslových kapacit a zvýšení skládkování odpadu. Jako řešení proto zdůrazňuje zrychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie, které snižují závislost na dovozu.
Anna Walterová
