Menu
e-shop
Uvedených 765 milionů tun představovalo přibližně 35 % veškerého odpadu vzniklého v EU. Jeho celkové množství dosáhlo 2 196 milionů tun. Od roku 2004, kdy produkce odpadu bez hlavních minerálních odpadů činila 779,5 milionu tun, se jeho množství snížilo o 1,9 %.
Nejvíce odpadu bez hlavních minerálních odpadů vyprodukovalo v přepočtu na obyvatele Estonsko, a to 4 703 kilogramů. Následovaly Belgie s 3 157 kilogramy a Bulharsko s 2 881 kilogramy. Vysoká hodnota v Estonsku podle Eurostatu souvisí s výrobou energie z ropných břidlic.
Mezi země s nejnižšími hodnotami patřily Malta (1 092 kilogramů na obyvatele), Irsko (1 199 kilogramů) a Slovinsko (1 254 kilogramů).
V roce 2024 bylo v EU zpracováno přibližně 1 956 milionů tun odpadu včetně hlavních minerálních odpadů. K využití směřovalo 61,8 % tohoto množství. Recyklace představovala 42,0 %, zásypy 13,3 % a spalování s energetickým využitím 6,5 %.
Na skládky bylo uloženo 29,9 % zpracovaného odpadu, dalších 7,9 % bylo odstraněno jinými způsoby a 0,4 % bylo spáleno bez energetického využití.
Ve 12 zemích EU přesáhl podíl recyklace 50 % zpracovaného odpadu. Nejvyšší hodnoty podle zprávy Eurostatu zaznamenaly Itálie (87,3 %), Maďarsko (77,1 %) a Slovensko (69,8 %).
Ve Slovinsku bylo 67,8 % zpracovaného odpadu využito k zásypům, v Irsku 45,2 %. Při zásypech vhodný odpad nahrazuje jiné materiály například při vyplňování vytěžených prostor nebo při terénních úpravách.
V jiných zemích převažovalo ukládání na skládky a další způsoby odstranění mimo spalování. Podle zveřejněné zprávy připadalo na tyto postupy 91,4 % zpracovaného odpadu v Bulharsku, 84,4 % ve Finsku a 75,1 % ve Švédsku.
Spalování s energetickým využitím mělo v EU celkově menší podíl než recyklace či zásypy. V Dánsku však představovalo 27,0 % zpracovaného odpadu a v Litvě 19,4 %.
-wal-
