V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vytipovalo šest nejvhodnějších míst pro přečerpávací vodní elektrárny, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství. Jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harfa. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily.

Využití existujících přehrad

Seznam míst vychází ze studie Ministerstva průmyslu a obchodu z roku 2010 a zahrnuje i oblasti vybrané Ministerstvem životního prostředí a vodohospodáři. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) by tato zařízení měla zanedbatelný dopad na životní prostředí a vznikla by na existujících přehradách. "Z pohledu dopadu na životní prostředí je vždycky výhodnější využít stávající soustavu nebo jednu z nádrží a budovat jen nádrž druhou," podotkl Hladík.

V případě elektráren Vinice a Libochovany mohou být investorem státní podniky Povodí Labe a Vltavy, u zbývajících by to mohla být polostátní firma ČEZ, která je provozovatelem dosavadních vodních elektráren. Například výstavba elektrárny Vinice by trvala 14 let a náklady by byly podle dnešních cen 28 miliard korun. Na kolik by vyšly ostatní přečerpávací elektrárny, zástupci ministerstev neuvedli. Podle Hladíka by šlo o desítky miliard korun. "Jsme hodně na začátku, posoudili jsme lokality z hlediska dopadu na životní prostředí, z pohledu možnosti technické realizace," uvedl.

Ministerstvo podle něj zatím hledá správný investorský model a zdroje financování. Neznamená to však, že elektrárny určitě vzniknou. "Je to jenom posouzení toho, že u těchto šesti lokalit je dopad na životní prostředí minimální nebo zanedbatelný," řekl k aktivitám svého úřadu Hladík.

Energetická nezávislost a bezpečnost

U elektrárny Vinice by se voda z Orlické nádrže přečerpávala na vrchol kopce Pteč, kde by vznikla horní nádrž o objemu 4,4 milionu metrů krychlových. Dále by bylo potřeba vybudovat podzemní, asi tři kilometry dlouhý přivaděč z horní nádrže zpátky do Orlické přehrady. V dolní části elektrárny by vznikla strojovna se čtyřmi turbínami po 110 MW. Roční výroba elektrické energie by byla 217 800 MWh.

Podle Hladíka by Česko výstavbou šesti elektráren posílilo svou energetickou nezávislost i bezpečnost. Připomněl, že výroba obnovitelných zdrojů energie není plynulá, proto je potřeba je doplňovat o akumulaci. Přečerpávací elektrárny dokážou v případě akutní potřeby dodat elektřinu do sítě během minuty, a jsou tak podle ministra jedním z nejvhodnějších úložišť elektrické energie.

V Česku jsou nyní v provozu čtyři přečerpávací vodní elektrárny, a to Dlouhé Stráně, Dalešice, Štěchovice II a Černé jezero. Jejich celkový instalovaný výkon je 1171,5 MW. V roce 2022 tyto elektrárny na čerpání odebraly 1290,4 GWh a vyrobily 977 GWh, což za rok odpovídá spotřebě asi 333 000 průměrných domácností.*

-red-