Menu
e-shop
Výroba vláken přepočtená na obyvatele dosáhla podle organizace přibližně 17 kilogramů, oproti 8,3 kilogramu v roce 1975. Jde o přepočet celosvětové produkce pro různá použití, včetně technických textilií, nikoli pouze o spotřebu oděvů.
Produkce polyesterových vláken vzrostla ze 77,7 milionu tun v roce 2024 na 82,5 milionu tun v roce 2025. Polyester představoval 59 procent světové výroby vláken. Z jeho produkce tvořil panenský polyester z fosilních surovin 72,8 milionu tun, tedy přibližně 88 procent. Druhou největší skupinou zůstala bavlna s produkcí 25,7 milionu tun a podílem 18 procent. Výroba umělých celulózových vláken vzrostla z 8,4 milionu tun na 9,1 milionu tun a představovala přibližně sedm procent celkové produkce.
Výroba recyklovaného polyesteru se zvýšila z přibližně 9,4 milionu tun v roce 2024 na 9,7 milionu tun v roce 2025. Jeho podíl na celkové produkci polyesterových vláken však zůstal po zaokrouhlení na 12 procentech. Přibližně 97 procent recyklovaného polyesteru pocházelo z plastových lahví.
Recyklace textilu na nová textilní vlákna zůstává okrajová. Napříč všemi druhy vláken představovala v roce 2025 pouze 0,76 procenta světové výroby, oproti 0,61 procenta v roce 2021.
Srovnávací program Materials Benchmark zahrnoval 384 značek a maloobchodníků, včetně dceřiných značek. U této skupiny vzrostl podíl bavlny, polyesteru, polyamidu, viskózy a vlny získávaných prostřednictvím standardů, certifikací a dalších programů ověřujících preferované výrobní postupy z 68 procent v roce 2024 na 72 procent v roce 2025.
U bavlny činil tento podíl 82 procent, zatímco v celosvětové produkci dosahoval podle srovnání Textile Exchange 38 procent. Účastníci zároveň snížili využití panenského polyesteru z fosilních surovin z 540 tisíc na 480 tisíc tun. Podíl recyklovaného polyesteru v jejich celkovém využití polyesteru vzrostl ze 67 na 76 procent.
Textile Exchange odhaduje, že emise spojené s výrobou vláken a dalších surovin pro oděvy, bytový textil, tašky a obuv dosáhly v roce 2025 přibližně 325 milionů tun ekvivalentu CO₂. Proti základnímu roku 2019 jde o nárůst přibližně o 30 procent. Údaj nepředstavuje emise celého životního cyklu výrobků.
Polyester se na těchto emisích podílel přibližně 43 procenty, především kvůli výrobě z panenských fosilních surovin. Umělá celulózová vlákna představovala asi 13 procent, nylon a bavlna po 11 procentech, ovčí vlna osm procent a kůže tři procenta.
Účastníci benchmarku vykázali 79 procent použitých surovin s neznámou zemí původu. Formálně stanovené klimatické cíle uvedlo 92,4 procenta zapojených společností. Podíl firem s cíli v oblasti ochrany přírody vzrostl z 22,3 na 27,8 procenta. Mezi společnostmi využívajícími živočišná vlákna mělo 88 procent zásady ochrany dobrých životních podmínek zvířat.
Od roku 2027 bude každoroční vykazování využití surovin prostřednictvím Materials Benchmark povinné pro značky a maloobchodníky zapojené do členské skupiny Action Cohort. Členství bude vyžadovat také stanovení cílů pro získávání materiálů prostřednictvím systémů ověřujících výrobní postupy.*
-wal-
