Studie: V Estonsku je nejméně patnáct míst vhodných pro úložiště jaderného odpadu

Vyplývá to z výsledků průzkumu firmy Deep Isolation pro estonskou společnost Fermi Energia, která dodává moderní reaktorové systémy. Studie křemenného podloží v patnácti vybraných oblastech pobaltské země zjistila, že by všechny splnily mezinárodní bezpečnostní předpisy.

Estonsko chce do roku 2030 snížit emise uhlíku o 70 %. Investoři se proto stále více zajímají o možnost rozvoje jaderné energie. Nicméně překážkou by mohlo být právě ukládání vyhořelého jaderného paliva.

Pokud chceme úspěšně splnit náš cíl, aby se Estonsko stalo první členskou zemí Evropské unie, kde bude kolem roku 2030 vybudována jaderná elektrárna typu SMR (jaderná elektrárna s malým modulárním reaktorem), musíme již nyní převzít odpovědnost a naplánovat dlouhodobé uložení vyhořelého jaderného paliva," řekl Kalev Kallemets, generální ředitel firmy Fermi Energia. Ze studie podle něj vyplývá, že by ukládání vysloužilého jaderného paliva v zemi bylo bezpečné, cenově dostupné a bylo by možné případné úložiště podle aktuálních potřeb rozšiřovat.

„Vzhledem k tomu, že Estonsko zvažuje možnost využití jaderné energetiky k zajištění nízkouhlíkové budoucnosti, občané a politici potřebují zjistit, zda existuje bezpečný a hospodárný způsob uložení vyhořelého jaderného paliva," řekl Chris Parker, generální ředitel firmy Deep Isolation EMEA Limited. „Tato studie tak představuje významný posun, protože zjistila, že regiony po celém Estonsku, a zejména pak na severním pobřeží, kde se uvažuje o možné výstavbě jaderné elektrárny typu SMR, jsou vhodné pro případné bezpečné uložení vyhořelého jaderného paliva," dodal Parker. Možné úložiště odpadů z jaderných elektráren by se podle průzkumu mohlo nacházet zhruba v hloubce 1500 metrů.

V České republice se místo pro úložiště jaderných odpadů hledá už od 90. let. Aktuálně vláda zúžila výběr lokalit z původních devíti na čtyři, a to Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, a Březový potok na Klatovsku. Finální a záložní lokalita má být určena do roku 2030. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v Česku vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

(red)*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down