
Studii Economic Impacts of O₃ Exposure, zveřejněnou v únoru 2026, zpracovala společnost Ricardo pro německou organizaci Deutsche Umwelthilfe, která zastupuje koalici Methane Matters. Analýza využívá modelované koncentrace ozonu za rok 2022 z programu EMEP. Zahrnuje všech 27 členských států EU a podrobněji hodnotí Dánsko, Francii, Německo, Maďarsko, Itálii a Španělsko.
Pro krátkodobou expozici studie uvádí centrální odhad přibližně 43 tisíc předčasných úmrtí. Rozpětí odvozené z 95% intervalů spolehlivosti použitých epidemiologických vztahů činí 34 až 52 tisíc. Počet souvisejících hospitalizací kvůli respiračním onemocněním odhaduje na přibližně 8 tisíc, s rozpětím 1 až 14,3 tisíce.
U dlouhodobé expozice činí centrální odhad přibližně 73 tisíc předčasných úmrtí, avšak s výrazně širším rozpětím od nuly do 146 tisíc. Výsledky jsou citlivé na zvolenou metodiku a sílu doloženého vztahu mezi expozicí a zdravotními následky. Odhady pro krátkodobou a dlouhodobou expozici nelze jednoduše sčítat, protože se jejich dopady mohou překrývat. Nejde ani o počty úmrtí, u nichž by byl ozon označen za jedinou příčinu. Vyjadřují jeho statisticky odhadovaný příspěvek ke zvýšenému riziku úmrtí v populaci.
Náklady na související hospitalizace studie odhaduje na přibližně 45 milionů eur při hodnocení krátkodobé expozice a 70 milionů eur při hodnocení dlouhodobé expozice. Výrazně vyšší je peněžní ocenění ztracených let života: centrální odhad činí přibližně 5 miliard eur u krátkodobé a 88 miliard eur u dlouhodobé expozice. U dlouhodobé expozice přitom rozpětí dosahuje od nuly do 178 miliard eur. Zdravotní dopady jsou oceněny v cenách roku 2024.
Tyto částky vyjadřují odhad společenské újmy, nikoli přímo vynaložené výdaje zdravotnictví nebo prokázaný pokles hrubého domácího produktu. Ani jednotlivá ekonomická ocenění nelze bez dalšího sčítat.
Ozon podle modelového hodnocení také snížil dosažitelnou produkci pšenice v EU v roce 2022 přibližně o 11,5 milionu tun. Tento údaj představuje odhad ztráty připisované působení ozonu, nikoli porovnání sklizně s předchozím rokem. Ekonomickou hodnotu této ztráty studie vyčísluje na 3,45 až 4,22 miliardy eur.
U lesů analýza uvádí odhad průměrného relativního snížení biomasy o 5,8 % v důsledku působení ozonu. Ani tento údaj neznamená, že se celková zásoba lesní biomasy během roku 2022 skutečně meziročně zmenšila o uvedený podíl.
Modelované roční průměrné koncentrace ozonu za rok 2022 byly mezi šesti podrobně hodnocenými státy nejnižší v Dánsku a Německu, přibližně 33 ppb. Následovaly Maďarsko s 35 ppb, Francie s 36 ppb a Španělsko s 39 ppb. Nejvyšší hodnotu vykázala Itálie, přibližně 41 ppb. Jednotka ppb zde vyjadřuje objemový podíl v miliardtinách.
Vyšší koncentrace v jižní Evropě autoři spojují zejména s intenzivnějším slunečním zářením a vyššími teplotami, které podporují fotochemickou tvorbu ozonu. V blízkosti dopravních a dalších emisních zdrojů může naopak oxid dusnatý ozon místně spotřebovávat při reakci, při níž vzniká oxid dusičitý. Nižší koncentrace ozonu proto sama o sobě neznamená čistší ovzduší.
Roční průměry navíc nevystihují krátkodobé špičky. Podle údajů uvedených ve studii byl v letech 2022–2024 dlouhodobý cíl pro ochranu zdraví překročen ve všech posuzovaných německých zónách, v 91–97 % italských a v 78–91 % španělských zón. Dlouhodobý cíl je nutné odlišovat od cílové hodnoty, která při hodnocení připouští určitý počet dnů s překročením.
Přízemní ozon není přímo emitován. Vzniká v atmosféře fotochemickými reakcemi za účasti oxidů dusíku, těkavých organických látek, metanu a dalších látek. Jeho koncentraci ovlivňují také meteorologické podmínky a přenos znečištění.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí přispívají celosvětové emise metanu z přírodních i lidských zdrojů přibližně k 37 % pozaďových koncentrací ozonu v Evropě. Tento údaj nelze vykládat jako podíl evropských emisí metanu na veškerém místním ozonovém znečištění.
Podle emisních inventur citovaných ve studii klesly emise metanu v EU mezi lety 1990 a 2023 přibližně o 39 %. V roce 2023 představovalo zemědělství zhruba 57 % emisí, odpadové hospodářství 23 % a dodávky energie 11 %.
Autoři proto doporučují propojit klimatickou politiku s ochranou ovzduší a zahrnout metan do směrnice EU o národních závazcích ke snížení emisí. Zdůrazňují také potřebu mezinárodní spolupráce: vzhledem k dlouhé době setrvání metanu v atmosféře by samotné snížení emisí v EU nevyužilo celý potenciál ke snížení ozonového znečištění.*
-wal-