Celková produkce odpadů mezi lety 2009 a 2022 podle zprávy stoupla o 21,3 %, avšak meziročně 2021–2022 poklesla o 1,9 % na hodnotu 39 140,1 tisíce tun. I přes pokles v roce 2022 jde však o rostoucí trend. Důležitým ukazatelem je i celková produkce odpadů na obyvatele, jež v roce 2022 činila 3 716,9 kg na obyvatele a meziročně poklesla o 2,2 %.
Na celkové produkci odpadů se významnou měrou (95,9 % v roce 2022) podílí celková produkce ostatních odpadů. Ta je ovlivňována převážně produkcí stavebních a demoličních odpadů. Mezi lety 2009 a 2022 vzrostla celková produkce ostatních odpadů o 24,7 %, avšak meziročně 2021–2022 klesla o 1,9 % na hodnotu 37 547,2 tisíce tun. Střednědobě má stejně jako celková produkce odpadů rostoucí trend. Nebezpečné odpady v roce 2022 představovaly 4,1 % celkové produkce všech odpadů. Hodnota tohoto podílu od roku 2009 klesla z 6,7 %. V období 2009 až 2022 poklesla celková produkce nebezpečných odpadů o 26,3 % a meziročně 2021 až 2022 o 2,7 % na celkových 1592,8 tisíce tun. Celková produkce nebezpečných odpadů na obyvatele v roce 2022 činila 151,3 kg na obyvatele.
Celková produkce komunálních odpadů v období 2021–2022 meziročně klesla o 1,4 % na hodnotu 5821,1 tisíce tun. I přes poslední meziroční pokles však došlo od roku 2009 k jejímu 9,3% navýšení. Celková produkce komunálních odpadů na obyvatele dosahovala v roce 2022 hodnoty 552,8 kg na obyvatele. Střednědobě však dochází k mírnému snižování jeho produkce. Mezi lety 2009–2022 se produkce směsného komunálního odpadu snížila o 18,6 % a meziročně 2021–2022 o 3 % na celkových 2672,1 tisíce tun. Celková produkce směsného komunálního odpadu na obyvatele v roce 2022 činila 253,8 kg na obyvatele.
Mezi nejcharakterističtější projevy konzumní společnosti patří nárůst produkce odpadů z obalů. Mezi roky 2009 a 2022 vzrostla produkce obalových odpadů o 57,1 %. V roce 2022 vzniklo v Česku 1405,3 tisíce tun odpadů z obalů a v porovnání s rokem 2021 došlo k mírnému snížení o 2,2 %. Střednědobě i krátkodobě lze však pozorovat výrazně rostoucí trend. Z hlediska materiálové struktury složení odpadů z obalů jsou nejčastěji zastoupeny papírové či lepenkové obaly (v roce 2022 celkem 43,0 %), které jsou s velkým odstupem následovány plasty (19,8 %) a sklem (15,9 %).
V nakládání s odpady dominuje jejich využití, především materiálové, jehož podíl střednědobě i krátkodobě roste. V letech 2009–2022 se zvýšil podíl materiálově využitých odpadů k produkci odpadů ze 72,5 % na 82,7 %. Energeticky využívána je jen malá část z celkové produkce odpadů. Mezi lety 2009 a 2022 se podíl energeticky využitých odpadů zvýšil z 2,2 % na 3,1 %.
Nejčastějším způsobem odstranění odpadů je skládkování, což je přetrvávajícím významným problémem. Od roku 2009 podíl skládkování klesl ze 14,6 % na 12,6 % v roce 2022 a výrazně tak neklesá. V roce 2022 činilo množství odpadů odstraněných skládkováním 4519 tisíc tun. Dalším způsobem odstranění odpadů je spalování. Každoročně je spalováním odstraněno zhruba 0,2 % (tj. 78 tisíc tun) vyprodukovaných odpadů, tedy zanedbatelný podíl.
Komunální odpady jsou specifickou skupinou odpadů, a to se odráží i ve způsobech nakládání s nimi. Na rozdíl od ostatních skupin odpadů v tomto případě převládá jejich odstranění skládkováním. Od roku 2009 však podíl skládkovaných komunálních odpadů k produkci poklesl z 64,0 % na 45,4 % v roce 2022.
Odklonem od skládkování roste podíl materiálově využitých komunálních odpadů, který se od roku 2009 zvýšil z 22,7 % na 40,7 % v roce 2022, ve srovnání s rokem 2021 pak vzrostl o 3,2 procentního bodu (p. b.). Střednědobě má tento podíl rostoucí trend. Zároveň došlo ve srovnání s rokem 2009 i k nárůstu významu energetického využití komunálních odpadů z 6,0 % na 12,2 % v roce 2022, meziročně 2021–2022 o 0,1 p. b.
Odlišná je situace u spalování (na rozdíl od energetického využití komunálních odpadů jsou odpady pouze odstraněny spalováním, nejsou tedy nijak využity), kterým je nakládáno s téměř zanedbatelným množstvím komunálních odpadů (0,1 % v roce 2022).
Situace v oblasti nakládání s komunálními odpady v Česku přesto není vyhovující, skládkování komunálních odpadů je nad úrovní průměru Evropské unie a recyklace pod průměrem. „Při pokračování stávajícího trendu bude náročné dosažení cílů pro recyklaci komunálních odpadů pro roky 2025, 2030 a 2035, skládkování komunálních odpadů pro rok 2035 a energetické využití komunálních odpadů pro rok 2035,“ varuje zpráva.
Od roku 2000 klesl celkový objem vypouštěných odpadních vod o 18,3 % na hodnotu 1471,7 mil. m3. Zároveň se podařilo snížit i vypouštěné množství nebezpečných a zvlášť nebezpečných závadných látek. K významnému poklesu došlo také u makronutrientů, jako jsou dusík a fosfor.
Dlouhodobý pokles škodlivin je ovlivněn především tím, že se v technologii čištění odpadních vod u nových a intenzifikovaných čistíren odpadních vod cíleně uplatňuje biologické odstraňování dusíku a biologické nebo chemické odstraňování fosforu, a dále je ovlivněn snížením množství fosfátů používaných v pracích prostředcích.
Jakost povrchových i podzemních vod ale samozřejmě významně ovlivňuje také plošné znečištění, zejména znečištění ze zemědělství, atmosférické depozice a erozních splachů z povrchu. Nejvýraznější ovlivnění jakosti povrchových a podzemních vod lze zaznamenat především u dusičnanů, pesticidů a acidifikace, méně u fosforu.
Podíl obyvatel připojených na kanalizační síť v roce 2023 činil 86,7 %, podíl obyvatel připojených na kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod pak byl 84,5 %. Na kanalizaci zakončenou ČOV tak stále není připojeno 15,5 % obyvatel.
Délka kanalizační sítě byla v roce 2023 prodloužena o 799 km a dosáhla 52 367 km. Celkový počet čistíren odpadních vod se zvýšil oproti předešlému roku o 44 na celkových 2959 ČOV v celém Česku. Výstavbou a rekonstrukcemi ČOV vzrostl jejich celkový počet s odstraňováním dusíku a/nebo fosforu (terciární čištění) na 1745. Čistíren s pouze mechanickým stupněm čištění zůstává 21.
Situaci výrazně zlepšuje také hospodaření s takzvanými šedými nebo dešťovými vodami. Například díky dotačnímu titulu Dešťovka pro domácnosti bylo alokováno celkem 540 mil. Kč, přičemž do konce roku 2023 bylo schváleno 10 195 projektů s celkovou výší podpory přibližně 400 mil. Kč. V drtivé většině případů převládaly projekty, resp. žádosti týkající se akumulace srážkové vody pro zálivku zahrady, resp. pro současné splachování toalety a zálivku zahrady (přes 10 000 žádostí), zbytek pak tvořily projekty, resp. žádosti ohledně využití přečištěné odpadní vody s možným využitím srážkové vody. Celkový objem akumulačních nádrží pořízených s podporou programu Dešťovka činí více než 50 tis. m3.
Za ohlašovací rok 2023 byly ohlášeny požadované údaje za úniky do vody, půdy a do ovzduší do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) z celkově 2637 provozoven. Podle kategorií ekonomické činnosti nejvíce hlášení předaly podniky kategorie výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (486) a živočišná výroba (344). Bylo ohlášeno celkem 1285 úniků do ovzduší, vody a půdy, z toho bylo 1024 hlášení nadlimitních, kdy došlo k překročení prahové hodnoty pro hlášení alespoň u jedné látky.
Do ovzduší bylo ohlášeno celkově 1081 úniků (z toho 827 nadlimitních), nadlimitní hlášení se týkala celkem 33 látek. Údajů, které se týkaly úniků do vody, bylo evidováno 214 (z toho 197 nadlimitních), z celkového počtu 75 sledovaných látek v únicích do vody byly ohlášeny nadlimitní úniky u 25 látek. Celkově bylo ohlášeno za rok 2023 v únicích do vody 858,9 kg arsenu a jeho sloučenin, 612,5 kg chromu a jeho sloučenin a 2783,5 kg kyanidů. Přenosů v odpadech se týkalo celkem 1175 hlášení (z toho 1041 nadlimitních), ve kterých byly ohlášeny přenosy celkem 22 látek v nadlimitním množství, např. fluoridů (474,0 t), kadmia a jeho sloučenin (10,9 t) a mědi a jejích sloučenin (21 827,5 t).
Emise těžkých kovů do ovzduší s výjimkou mědi v dlouhodobém horizontu klesají, a to i přes značně rozkolísaný vývoj mezi jednotlivými roky způsobený jak vývojem ekonomiky, tak charakteristikou topných sezón a proměnným obsahem těžkých kovů v používaných palivech a surovinách. Nejvýrazněji poklesly v období 2000–2022 emise olova (o 89,0 %), a to zejména v souvislosti s ukončením prodeje olovnatých benzinů; zásadní pokles emisí nastal v letech 2000–2005 (zhruba o 80 %), po roce 2005 emise olova klesají jen mírně. Emise arsenu poklesly v období 2000–2022 o 64,4 %, emise niklu o 62,6 %. Tento příznivý vývoj byl ovlivněn poklesem spalování uhlí ve veřejné energetice a výrobě tepla i při lokálním vytápění domácností. Emise mědi vzrostly v období 2000–2022 o 50,0 %, v meziročním srovnání k roku 2022 o 3,6 % na 74,4 t za rok, nepříznivý vývoj emisí souvisel s růstem silniční dopravy, která je hlavním zdrojem těchto emisí.
Mezi hlavní zdroje emisí těžkých kovů v Česku patřil v roce 2022 sektor veřejné energetiky a výroby tepla, který emitoval 86,8 % celkových emisí selenu, 49,7 % rtuti, 33,4 % niklu a 31,4 % chromu. Lokální vytápění domácností je nejvýznamnějším zdrojem emisí kadmia (51,8 %) a arsenu (33,4 %). Ze silniční dopravy, konkrétně z otěrů brzd, pocházelo 89,6 % emisí mědi, 38,8 % emisí zinku a 27,2 % emisí chromu.
Emise polychlorovaných dioxinů a furanů (PCDD/PCDF) poklesly v období 2000–2022 o 77,0 % s výrazným poklesem zejména v závěru období, emise polychlorovaných bifenylů (PCB) poklesly o 43,2 %. Nejvýznamnějšími zdroji emisí dioxinů a furanů je odpadové hospodářství (41,7 % emisí) a metalurgický průmysl (28,7 %), u PCB se jedná o veřejnou energetiku a výrobu tepla (53,3 %).
Emise polycyklických aromatických uhlovodíku (PAU), které pocházejí téměř výhradně (94,5 % v roce 2022) z vytápění domácností, v období 2000–2022 vzrostly o 8,6 % a kolísají podle charakteristik topných sezón a skladby paliv pro vytápění domácností, meziročně poklesly o 7,9 %. Emisní faktory benzo(a)pyrenu pro spalování uhlí a biomasy v domácích topeništích se výrazněji neliší. Pokles emisí PAU z vytápění domácností lze tak dosáhnout jen výměnou technologií (kotlů), snížením energetické náročnosti budov a přechodem k nespalovacím zdrojům energie (např. fotovoltaika, tepelná čerpadla).
Přestože jsou znečišťující látky v prostředí v menší míře velmi rozšířené, lze ve městech i krajině nalézt skutečně kontaminovaná místa, kde je koncentrace či objem znečištění výrazně vyšší než v okolním prostředí, a představuje tak rizika pro lidské zdraví a ekosystémy. Ministerstvo životního prostředí provozuje databázi Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM), která k 31. 12. 2023 obsahovala 10 157 jednotlivých záznamů kontaminovaných a potencionálně kontaminovaných lokalit. V letech 2018–2022 došlo v souvislosti s realizací projektu Národní inventarizace kontaminovaných míst (NIKM) k jednorázovému naplnění původně výhradně přírůstkové databáze o aktualizaci údajů o již známých lokalitách. „Přestože databáze obsahuje více než 10 000 oficiálních záznamů, je na místě upozornit, že nepřítomnost případného místa v databázi SEKM neznamená, že dané místo není kontaminované. V databázi jsou evidovány pouze lokality, o jejichž možném znečištění má MŽP relevantní informace,“ upozorňuje zpráva.
V období 2010–2023 byly při splnění podmínek nápravných opatření ukončeny sanace 4486 kontaminovaných lokalit. V nevyhovujícím stavu byla v období 2010 až 2023 ukončena sanace 369 kontaminovaných míst.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů strmě rostla v letech 2008–2013, kdy byly tyto zdroje vlivem politických rozhodnutí významně podporovány. Od roku 2014 však tempo růstu výroby elektřiny z OZE zpomalilo. V roce 2023 bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů 10 440 GWh elektřiny, což značí meziroční stagnaci výroby z OZE. Na celkové hrubé výrobě elektřiny se obnovitelné zdroje podílely 13,7 %.
Z hlediska zdrojů je výroba elektřiny z OZE relativně pestrá a jejich podíl je poměrně vyrovnaný. V roce 2023 se nejvíce elektřiny v rámci obnovitelných zdrojů vyrobilo z biomasy (23,3 %), z bioplynu (24,9 %), ve fotovoltaických elektrárnách (21,0 %) a ve vodních elektrárnách (22,5 %, bez přečerpávacích vodních elektráren). Výroba elektřiny z větrných elektráren a z odpadu představuje dohromady pouze asi 7 % celkové elektřiny vyrobené z OZE.
Výroba tepla z obnovitelných zdrojů měla ve sledovaném období 2010–2022 rostoucí trend, v roce 2022 v meziročním srovnání ovšem poklesla o 10,3 % na 11 687 TJ, což však bylo dáno celkově nižší výrobou tepla vzhledem k teplejší topné sezóně. Podíl OZE na výrobě tepla v roce 2022 dosáhl 10,8 %. Největší podíl na výrobě tepla z OZE má biomasa, která v roce 2022 zaujímala 79,6 %. Dalšími zdroji tepla jsou pak odpady (teplo ze spaloven odpadů, 12,9 %), bioplyn (6,7 %) a tepelná čerpadla (0,8 %).
Z hlediska programového zaměření investic bylo nejvíce investičních výdajů v roce 2023 vynaloženo na nakládání s odpadními vodami (11,4 mld. Kč, např. do rekonstrukcí a výstavby kanalizací a ČOV), dále v ochraně ovzduší a klimatu (9,1 mld. Kč, např. na snižování průmyslových emisí) a v oblasti odpadového a oběhového hospodářství (6,2 mld. Kč, např. do prevence vzniku odpadů, sběru a svozu, vysoce kvalitního třídění, dotřiďování odpadů a materiálové recyklace odpadů). Podle klasifikace ekonomické činnosti investujícího subjektu se na celkových investicích v roce 2023 nejvíce podílelo odvětví veřejné správy a obrany, povinného sociálního zabezpečení (32,4 % celkových investic) a odvětví energetiky, tedy výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (23,7 % celkových investic), dále pak zásobování vodou včetně činností souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi (21,9 % celkových investic) a zpracovatelský průmysl (14,5 % celkových investic).*
-kce-
