Největším znečišťovatelům, kteří vypouští odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, má zákon uložit podle zemědělského výboru povinnost stálého sledování, a nikoli měření, jak navrhuje vláda. Výjimku z tohoto sledování by měly mít podle doporučení výboru elektrárny a teplárny.
Norma upravuje pravomoci jednotlivých aktérů řešení případných havárií. Právě jejich nejasné rozdělení podle části odborníků stálo za zpožděnou reakcí na otravu Bečvy. Likvidaci havárií má napříště řídit a organizovat hasičský záchranný systém, výbor doporučil zakotvení jasného vymezení jeho účasti při těchto pracích.
Vyšetřování budou mít na starosti vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí. Inspekce pak má mít možnost vstoupit do jakéhokoliv vyšetřování problému na vodách. Práci všem zapojeným institucím má zjednodušit chystaný digitalizovaný registr výpustí. Novela také zvyšuje sankce v případě havárie až pětinásobně, z maximální výše deseti milionů korun na 50 milionů korun.
Zemědělský výbor doporučil nad rámec novely stanovit jednorázovost náhrady za omezení vlastnictví pozemku, na kterém se nachází vodní dílo.
V Česku je 16 326 kilometrů významných vodních toků a 86 533 kilometrů drobných vodních toků. Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2021 na vodních zdrojích 297 havárií, z toho pětinu tvořily úniky ropných látek. V 13 případech šlo o únik chemických látek mimo těžkých kovů a v 22 případech o havárii odpadních vod.
-čtk-
