Podle Bílé knihy odpadového hospodářství SR bude pro výraznější odklon od skládkování odpadů a pro naplnění závazných unijních cílů EU potřeba vybudovat kapacity pro materiálové využití odpadů o objemu minimálně 390 tisíc tun. Kapacity pro energetické využití by pak měly být schopné zpracovávat alespoň 600 tun směsného odpadu ročně. A to navíc za předpokladu, že obě zařízení na energetické využití odpadů v Bratislavě a v Košicích docílí plánovaného zvýšení svých kapacit.
Podle svazu bylo v roce 2021 uloženo na skládky na Slovensku celkem 2 580 477 tun odpadů. Volná kapacita skládek byla koncem roku 2021 přibližně 10,6 milionu tun odpadů. To vystačí zhruba na 4 až 5 let, pokud bude nárůst odpadů kopírovat trendy předešlých let a pokud se skládky nebudou rozšiřovat.
V souvislosti s nedostatky slovenských skládek a jejich provozů vede Evropská komise s našimi sousedy dvě řízení. Proces INFR(2021)2168 se týká výzvy, aby Slovensko omezilo skládkování. Konkrétně vyzvala komise zemi, aby uplatňovala směrnici 1999/31/ES o skládkách odpadů a rámcovou směrnici 2008/98/ES o odpadu.
Komise se přitom odvolává na Soudní dvůr Evropské unie, který ve svém rozsudku ze dne 15. 10. 2014 rozhodl, že před skládkováním se odpad musí upravit co nejvhodnějším způsobem, aby se co nejvíce snížily negativní vlivy na životní prostředí a lidské zdraví. V návaznosti na to nechala EU vypracovat studii, která přezkoumala v členských státech skládkování nezpracovaného tuhého komunálního odpadu, jenž není nebezpečný. Na Slovensku odhalila nedostatky na všech navštívených skládkách odpadů. „Na 111 slovenských skládkách se odpad skládkuje bez vhodného zpracování, protože skládky nemají vyhovující zařízení na separaci různých frakcí odpadu a stabilizaci organického odpadu,“ uvedla komise. Slovenská republika rovněž nesprávně transponovala povinnost předúpravy odpadu do svých vnitrostátních právních předpisů. Síť zařízení na zpracování odpadu je podle komise na Slovensku také nedostatečná.
Země na to zareagovala několika legislativními úpravami, ale dosud není jisté, zda budou ke splnění všech unijních požadavků stačit. Dne 27. 11. 2019 byla schválena novela zákona o odpadech (zákon čj. 460/2019 Z. z.), jenž zavedla zákaz skládkovat odpad, který neprošel úpravou.
Ministerstvo zároveň připravilo novelu nařízení č. j. 330/2018 Sb., kterým se stanoví výše sazeb poplatků za uložení odpadů a podrobnosti související s přerozdělováním příjmů z poplatků za uložení odpadů. Cílem novely je po zavedení úpravy směsných odpadů výrazně zvýhodnit města a obce, které důsledně třídí komunální odpady. Samosprávy s vysokou mírou vytřídění komunálních odpadů z domácností a snižující mírou množství směsného, tedy nevytříděného odpadu, budou mít nižší náklady na úpravu směsného odpadu po jejím zavedení.
Dalším řízením je INFR(2017)2035 za to, že země podle požadavků EU neuzavřela a nezrekultivovala 21 skládek. Komise vyčinila Slovensku konkrétně za porušení právních předpisů EU týkajících se skládek odpadů (směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů).
Účelem směrnice je zabránit znečišťování povrchové vody, podzemní vody, půdy a vzduchu, jakož i nepříznivým vlivům na životní prostředí na celém světě včetně skleníkového efektu, nebo snižovat míru tohoto znečištění, a rovněž i předcházet souvisejícím rizikům, která skladování odpadu představuje pro zdraví lidí, a snižovat tato rizika. Podle pravidel EU měly totiž členské státy do 16. července 2009 zavřít skládky odpadů, které nesplňovaly požadavky směrnice. Výjimkou byly případy, kdy vypracovaly přiměřené plány úprav, které by umožnily bezpečně přijímat a ukládat odpad. Na Slovensku bylo stále v provozu 21 skládek odpadů bez plánu úpravy. Dalších 14 sice již nebylo v provozu, ale stále ještě nebyly uzavřené, jak vyžaduje směrnice. Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti a v dubnu 2017 zaslala slovenským orgánům formální výzvu. Při řešení situace nebyl zaznamenán dostatečný pokrok, a proto se komise rozhodla zaslat Slovenské republice odůvodněné stanovisko.
Ministerstvo životního prostředí SR proto v reakci na to koncem listopadu 2022 předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 39/2013 Sb. o integrované prevenci a kontrole znečišťování životního prostředí a o změně některých zákonů a kterým se mění některé zákony. Navrhované změny umožní, aby stát prostřednictvím ministerstva zajistil uzavření, rekultivaci a monitoring takových skládek.
S účinností od 01. 01. 2023 byl také zaveden zákaz skládkovat bioodpad. Za porušení tohoto zákazu hrozí právnické osobě nebo podnikateli pokuta od 4000 eur do 350 000 eur.
Nechvalně známým příkladem se stala skládka Považský Chlmec, která se měla kvůli nevyhovujícím podmínkám zavřít už do poloviny roku 2009. Navážka tam ale pokračovala s tím, že město chtělo do tří a půl roku vybudovat ZEVO. Evropská komise v roce 2012 požádala o uzavření skládky. Spor se pak dostal až před Evropský soudní dvůr, u kterého Slovensko neuspělo. Výsledná suma za neuzavření skládky Považský Chlmec tak nakonec stála Slovensko 1,8 milionu eur. Podle asociace může výška pokuty vyšplhat i na více než 6 milionů eur.
Protože času není mnoho, ale ověřených a vyzkoušených technologií je dostatek, čeká slovenský trh s odpady zřejmě bouřlivá, avšak relativně rychlá proměna. S podobnou analýzou, jako Svaz odpadového průmyslu SR, přišel před časem také slovenský Institut environmentální politiky, podle kterého je budoucnost odklonu odpadů ze skládek rozvoj linek mechanicko-biologické úpravy (MBÚ). Institut ve své analýze uvádí, že plánovaná kapacita ZEVO na Slovensku převyšuje reálnou produkci odpadů, což dává za vinu tomu, že na Slovensku chybí strategické plánování.
Oproti tomu svaz uvádí, že úplně stejná situace nastane po masivním rozvoji MBÚ. Upozorňuje na to, že tyto linky nikde ve světě nefungují bez toho, aniž by je doplňovala zařízení pro energetické využití odpadů. Upozorňuje také na to, že po roce 2030 nebude možné ukládat na skládky odpad s výhřevností nad 6,5 MJ ročně, což může dát takzvanou stopku také podsítné frakci z MBÚ.*
Anna Soldatova
Foto: Wikimedia
