Dlouhodobě znečistěná půda je na Slovensku na řadě míst, mezi nimi je rovněž areál někdejší bratislavské chemičky Istrochem, kterou v minulosti koupil český holding Agrofert a zařadil ji pod svůj jiný podnik. Slovenské Ministerstvo životního prostředí dříve odhadlo, že například likvidace ekologické zátěže v Istrochemu by si vyžádala 350 milionů eur (8,5 miliardy Kč). Podle dřívějších informací ekologů studie ukázala, že v tamním areálu se ve vysoké koncentraci nacházejí látky nebezpečné pro zdraví člověka.
Kiča tvrdil, že vlastník pozemků pod někdejším Istrochemem odmítá vykonat sanaci tohoto území. Dodal, že pokud tam sanaci zaplatí stát, vlastníkovi zůstanou lukrativní pozemky. Při někdejší privatizaci podniků noví investoři na sebe obvykle nepřevzali staré ekologické zátěže.
Zavedení povinnosti pro majitele pozemků uhradit státu jím vynaložené náklady na odstraňování starých ekologických zátěží z těchto parcel bez ohledu na to, kdo je za tyto zátěže odpovědný, schválil slovenský parlament v roce 2021. Prezidentka Zuzana Čaputová pak loni nechala ústavní soud prozkoumat soulad zákona s ústavou; soudci zatím ve věci nerozhodli. Hlava slovenského státu tvrdila, že stát zákonem částečně přesunul svou povinnost chránit životní prostředí na soukromé osoby či samosprávu.
Klub 500, což je svaz velkých zaměstnavatelů na Slovensku, dříve označil nyní platný zákon ohledně náhrad za sanace za útok na soukromé vlastnictví, který hraničí se znárodněním.
"Vedení Budaje (bývalého ministra Jána Budaje - pozn. red.) prosadilo legislativu, která nebrala ohled a zavazovala každého vlastníka rekonstruované nemovitosti hradit náklady spojené se sanací nebo zřízením zástavního práva k nemovitostem po dobu až 30 let. A to bez ohledu na to, zda její existenci způsobil či nezpůsobil, respektive zda ji vůbec mohl způsobit. Tak tomu bylo například u restitucionistů," uvedlo Ministerstvo životního prostředí.
Podle stávajících pravidel by stát měl od majitelů pozemků vymáhat peníze, které na sanaci půdy použil také z evropských fondů. Současné vedení Ministerstva životního prostředí uvedlo, že nynější právní úprava by nakonec mohla způsobit, že země by musela tyto peníze vracet do unijního rozpočtu.
Zatím není známo, zda Slovensko ve zmíněné záležitosti už vymohlo náklady na sanaci od některého z majitelů pozemků. Vládou nyní schválený návrh novely zákona ale počítá s tím, že vlastník půdy dostane případně uhrazenou částku zpět.
Novelizovaná právní úprava je předmětem ústavní stížnosti podané k Ústavnímu soudu Slovenské republiky. Právní předpis by měl vstoupit v platnost po schválení parlamentem ve zrychleném legislativním postupu už 1. ledna 2024.*
-red-
