"Mí předchůdci odkládali rekonstrukci sportovní haly a domu s pečovatelskou službou. Jde o velikánské baráky, které jsou opláštěné deskami s azbestem," řekl starosta Nepomuku Vladimír Vokurka (za ANO). Tlak na stát inicioval poté, co se dozvěděl, že zemědělci si prosadili, že jim fond přispěje na výměnu střechy na kravínu. Nepomuk si nechal ocenit demolici pečovatelského domu, který už podle stavbařů opravit nejde. Vyšla na dva miliony korun a největší podíl tvoří právě likvidace azbestu. Stejné to bude u sportovní haly, kde demontáž azbestového pláště přijde podle starosty také na miliony. "Ministerstvo životního prostředí vymýšlí dotace na projekty, které až tak zelené nejsou. Ale tohle považujeme všichni za likvidaci ekologické zátěže z minula a na to žádný dotační titul neexistuje," řekl.
Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje oslovila dotazníkem všechny členské obce SMPOK, jichž je 194, více než třetina odpověděla. "Pro tři čtvrtiny z nich je ekologická likvidace azbestu relevantním problémem. A polovina obcí má ve vlastnictví jednu nebo více budov, na jejichž střechách ta krytina je," řekl Pavel Korelus z agentury. Obce teď podle něj mohou likvidovat azbest jen na své náklady, dotace jsou jen pro zemědělské subjekty. SMOPK se obrátí o pomoc také na Plzeňský kraj.
Problémem pro obce je podle Koreluse také azbest na domcích občanů, a to jak z hlediska zdravotního, tak i proto, že se ho lidé zbavují vyhazováním na nelegální skládky, které musí obec odstraňovat na své náklady. "Většina obcí chce azbest likvidovat, náklady na to se šplhají až do deseti milionů korun na jednu obec, řada ale ještě nemá rozpočty," uvedl.
Nýřany se nedávno zbavily poslední obecní budovy s azbestovou krytinou, za což vydaly 1,8 milionu korun. "Koupili jsme bývalé zdravotní středisko, které hyzdilo náměstí, srovnali jsme ho se zemí," uvedla starostka Pavlína Caisová (SNK Nýřany 2022). Občané podle ní vozí azbest na městský sběrný dvůr, ale pokud je ho hodně, tak si musí likvidaci sami zaplatit. "Všechno do předepsaných rozměrů, třeba na menší střechu na kůlně, musí být obalené do fólie. Když jim řekneme, co musí udělat pro to, aby to mohli na náš dvůr odvézt, tak ne všichni to udělají, a přibývají černé skládky, které pak likvidují obce," řekla. Dodnes mají lidé azbestové střechy, Caisová by dotace jednoznačně přivítala. Obec by pak vyhlásila sběrné dny a lidé by škodlivý odpad přivezli a střechy by si vyměnili. "Teď ale dopředu ví, že s tím bude strašný problém, a tak si střechy na kůlnách pořád nechávají," uvedla. Obce musí za ekologickou likvidaci azbestu platit firmám vysoké sumy.*
-čtk-
