01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Sběr bioodpadů a kovů: Na co se obce mají připravit

Nedávno přijatá novela zákona o odpadech (č. 229/2014 Sb.) zavedla povinné a plošné třídění biologicky rozložitelných odpadů a kovů v městech a obcích. Tato poměrně zásadní změna v odpadovém hospodářství obcí začne platit už od 1. ledna roku 2015, což je opravdu šibeniční termín.

Obce jsou po komunálních volbách a noví zastupitelé se ve svých úřadech teprve orientují. Navíc se v této době schvalují obecní rozpočty. Třídění dalších dvou složek komunálního odpadu (zejména biologické složky) s sebou určitě přinese určité náklady, na něž je třeba již nyní v rozpočtech pamatovat. Novela zákona však nepodává žádné konkrétnější informace o tom, jak by měly být tyto sběry zajištěny.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) proto již při projednávání novely zákona přislíbilo, že do konce roku 2014 připraví prováděcí vyhlášku, kterou se stanoví možné způsoby odděleného soustřeďování odpadů (na základě zmocnění v § 17 zákona). Jelikož u dosud sbíraných složek - papíru, plastů, skla a nápojových kartonů - je praxe již dobře zavedena, věnuje se vyhláška hlavně biologicky rozložitelným odpadům.

Spolu s vyhláškou MŽP přislíbilo do konce letošního roku zveřejnit i vzorovou obecně závaznou vyhlášku pro obce, o jejíž znění by se mohly opřít, a ušetřit tak cenný čas. Dostupné informace napovídají, že pracovníci ministerstva vynakládají maximální úsilí, aby oba dokumenty skutečně byly do ještě konce tohoto roku připraveny.

JAK BUDE VYHLÁŠKA VYPADAT

Podle zákona je obec povinna zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného fyzickými nepodnikajícími osobami na jejím katastrálním území. Odděleně je třeba soustřeďovat nebezpečné odpady, papír, plasty, sklo - a nově také kovy a biologicky rozložitelné odpady.

Vyhláška říká, že způsoby odděleného sběru si obec vybere sama z několika pevně stanovených konkrétních způsobů nebo jejich kombinace. Těmito způsoby jsou sběrné dvory, velkoobjemové kontejnery, sběrné nádoby, pytlový způsob sběru, dále zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů se souhlasem krajského úřadu, malé kompostárny a systém komunitního kompostování.

Pro oddělené shromažďování biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) dostávají obce ve vyhlášce drobný odklad - nemusí ho zajistit hned od 1. ledna, ale jen v sezoně od 1. dubna do 30. října kalendářního roku. I tento mírně odložený start odděleného sběru BRKO se však zdá mnoha obcím příliš rychlý - vždyť naučit obyvatele třídit sklo, plasty a papír trvalo několik let. V zavedení sběru BRKO a kovů je však ministerstvo neoblomné: Česko neplní směrnici Rady č. 1999/31/ES, o skládkách odpadů, která požaduje postupné snižování ukládání BRKO na skládky. Jelikož nám kvůli tomu hrozí značné sankce, je třeba rychle najít vhodnější způsob nakládání s tímto odpadem.

ODPADY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU

Pro další zpracovávání biologického odpadu je podstatné rozdělení na rostlinnou a živočišnou složku. Pro splnění směrnice je nutné sbírat hlavně tu rostlinnou, která tvoří největší podíl BRKO. Vysbírá-li obec pouze ji, bude mít povinnosti stanovené vyhláškou splněny. Povinnost obce zajistit místa pro oddělené soustřeďování BRKO je splněna v případě zavedení odděleného soustřeďování minimálně pro biologické odpady rostlinného původu. Tato podmínka je splněna tím, že obec zavede oddělené soustřeďování biologického odpadu rostlinného původu obsahujícího biologické odpady živočišného původu.

Obce mohou využívat veškerý biologický odpad bez ohledu na rozlišení rostlinné a živočišné složky. Jestliže obce mají tento způsob sběru již zaveden, nebudou muset navíc zajišťovat samostatný oddělený sběr biologického odpadu rostlinného původu. Tato varianta je pro obce přístupnější a méně zatěžující. Zároveň je zdůrazněna »povinnost sbírat biologické odpady rostlinného původu (tak, aby nebylo možné sbírat pouze biologické odpady živočišného původu),« říká se v důvodové zprávě.

KOLIK TO BUDE STÁT

Pro města a obce, kde již sběr biologicky rozložitelných odpadů funguje, by změna legislativy neměla být nijak významná. Tam, kde naopak sběr BRKO zaveden nemají, lze očekávat zvýšené náklady na svozy. Důvodová zpráva uvádí, že náklady tříděného sběru a svozu BRKO jsou odlišné podle konkrétních regionálních aspektů (sběrné nádoby, doprava, poplatky) a podle způsobu sběru, který obec zvolí.

Náklady na provoz sběrného dvora vyčísluje podkladový materiál ministerstva na 40-113 Kč na obyvatele (průměr kolem 80 Kč) v závislosti na velikosti obce a dalších aspektech. Sběr pomocí velkoobjemových kontejnerů a sběrných nádob se obvykle kombinuje podle zastoupení zeleně v obci a typu zástavby. U modelového města s počtem obyvatel 23 tis., kde je sběr BRKO zprostředkován prostřednictvím 19 velkoobjemových kontejnerů a 820 sběrných nádob, předpokládá zpráva MŽP investiční náklady kolem 2,1 mil. Kč. Zároveň je však nutné počítat se snížením produkce směsného komunálního odpadu (SKO), což má přinést úsporu za nakládání s SKO až ve výši 104,5 tis. Kč ročně.

Oddělený sběr BRKO pytlovým sběrem je analogií sběru pomocí sběrných nádob. Náklady na svoz jednoho pytle se pohybují na úrovni 13 Kč. Při týdenním svozu v 7 měsících se tak náklady na svoz mohou pohybovat okolo 364 Kč.

»Zvýšení nákladů odpadového hospodářství na ekonomiku obce nelze hodnotit paušálně. Vzhledem k tomu, že 65-70 % nákladů odpadového hospodářství přenáší obce přímo na občany, zatímco 30-35 % doplácejí obce ze svého rozpočtu, je otázkou, do jaké míry by náklady na sběr a zpracování BRKO přenesly obce na své občany,« uvádí důvodová zpráva MŽP.

CO S KOVY

Většina obcí řeší oddělený sběr kovů prostřednictvím sběrných dvorů či shromažďovacích míst nebo využívá mobilních sběrů. Největší část kovových odpadů však přijímají privátní výkupny odpadů, z nichž některé mohou být zapojeny do sběrného systému obce. Celkově zajišťuje oddělený sběr kovových odpadů asi 30 % obcí představujících 75 % obyvatel České republiky. Kovový odpad představuje 2-4 % hmotnostních směsného komunálního odpadu (drobný kovový odpad z provozu domácností (plechovky, konzervy, hrnce, spreje atd.). Ročně to představuje zhruba 22-27 kg/osobu a rok.

Zavedení sběru kovů lze v obci vyřešit buď v rámci sběrného dvora nebo přidáním vhodných sběrových nádob do kontejnerových hnízd. U tohoto způsobu je však velké riziko vykrádání.

Množství BRKO uloženého na skládky v letech 2010-2013

Rok Skutečné (přepočtené) množství BRKO uložených na skládkách v daném roce (t/rok) Srovnávací základna roku 1995 (t/rok) Podíl BRKO (%) Přípustné množství BRKO dle Směrnice (%)
2010 999 047 1 530 000 65 75
2011 935 075 1 530 000 61 75
2012 930 623 1 530 000 61 75
2013 895 192 1 530 000 59 50

Zdroj: MŽP ČR

V areálu řízené skládky Supíkovice se nachází i Centrum zpracování biologických odpadů fungující pro Sdružení měst a obcí Jesenicka. Do kompostárny (na snímku) s roční projektovou kapacitou 5500 tun se sváží BRO z celkem19 obcí, které se do společného projektu sdružení zapojily. Kompostárna zatím funguje ve zkušebním provozu, na jaře 2015 má být převedena do provozu trvalého (viz str. 27).

FOTO: ARCHIV MĚSTA JESENÍK

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down