Co se týče potravinových odpadů vychází návrh revize zejména z článku 9 odst. 6 směrnice o odpadech, podle kterého je komise povinna do 31. prosince 2023 přezkoumat údaje o potravinovém odpadu poskytnuté členskými státy s cílem zvážit, zda je na unijní úrovni proveditelné stanovit cíl v oblasti snižování množství potravinového odpadu, který by měl být splněn do roku 2030, na základě údajů předložených členskými státy podle společné metodiky, a předložit zprávu Evropskému parlamentu a radě, případně doplněnou legislativním návrhem. Stanovení cílů by mělo posílit současná ustanovení čl. 9 odst. 1 směrnice o odpadech, která požadují, aby členské státy přijaly opatření s cílem předcházet vzniku odpadů ve všech fázích potravinového řetězce.
Cíl pro omezení plýtvání potravinami byl stanoven již v rámci cílů udržitelného rozvoje (SDGs), ke kterým se EU zavázala. Potravinovým odpadům věnuje cíl č. 12.3: „Do roku 2030 snížit v přepočtu na hlavu na polovinu globální plýtvání potravinami na maloobchodní a spotřebitelské úrovni a snížit ztráty potravin v celém výrobním a zásobovacím procesu, včetně posklizňových ztrát“. Na cíl SDG 12.3 navázala úprava směrnice o odpadech z roku 2018 a strategie od „Zemědělce ke spotřebiteli“, kterou zveřejnila Evropská komise (EK) v květnu 2020. Ta stanovila indikativní cíl snížit do roku 2030 objem potravinového odpadu na obyvatele na úrovni maloobchodníků a spotřebitelů na polovinu.
První data podle společné metodiky (rozhodnutí komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1597 ze dne 3. května 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/98/ES, pokud jde o společnou metodiku a minimální požadavky na kvalitu pro jednotné měření úrovní potravinového odpadu) ohlašovaly členské státy za rok 2020, druhý reporting proběhl za rok 2021.
Podle výsledků zůstává produkce potravinových odpadů na obyvatele stabilní. V roce 2021 bylo vyhozeno a stalo se odpadem okolo 131 kg jídla na obyvatele (v roce 2020 to bylo 127 kg). Celkově se v EU vyprodukovalo 58 mil. tun potravinového odpadu, který zahrnuje jedlé i nejedlé části. Na celkové produkci se nejvíce podílejí domácnosti (54% – 31 mil. tun), tzn. 70 kg na obyvatele. Zhruba 21% (12 mil. tun) připadá na výrobu potravin, 9 % (přes 5 mil. tun) na restaurace a služby spojené s jídlem, 9 % (5 mil. tun) na primární produkci.
V České republice bylo podle dat MŽP vyprodukováno celkem 972,4 tisíce tun potravinových odpadů. Z toho největší podíl tvořily potravinové odpady z domácností, a to 742,7 tisíce tun. Na jednoho obyvatele ČR připadá 90,7 kg/obyv. potravinových odpadů celkem. Domácnosti v roce 2020 vyprodukovaly 69,4 kg/obyv. potravinových odpadů.
Data o množství potravinových odpadů v ČR za rok 2020 získalo MŽP z hlášení povinných subjektů o produkci a nakládání s odpady ohlášených přes Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Tato data byla následně rozdělena podle jednotlivých fází potravinového řetězce a klasifikace ekonomických činností podle kódů NACE a dopočtena prostřednictvím koeficientů vycházejících ze studií zpracovaných pro MŽP.
Z porovnání s ostatními členskými státy vyplývá, že se Česká republika nacházela na 23. místě z 27 zemí EU, tedy výrazně pod průměrem Evropské unie, co se týče celkového množství potravinových odpadů na obyvatele.
Nejvíce potravinových odpadů na obyvatele se vyprodukovalo na Kypru (397 kg/obyv.), Belgii (250 kg/obyv.), Dánsku (220 kg/obyv.) a Řecku (191 kg/obyvatel). Naproti tomu nejméně ve Španělsku (90 kg/obyv.), Švédsku (89 kg/obyvatel), Chorvatsku (71 kg/obyv.) a Slovinsku (68 kg/obyvatel).
Článek 9a v odst. 1 stanoví požadavky, pokud jde o opatření, která mají členské státy přijmout k předcházení potravinových odpadů, pokud jde o podporu změny spotřebitelského chování a spolupráci v dodavatelském řetězci. Návrh představuje povinnosti pro členské státy, aby přijaly vhodná opatření pro prevenci vzniku odpadů, jako jsou intervence a informační kampaně pro zvýšení povědomí o problematice, identifikace a řešení neefektivnosti ve fungování potravinového dodavatelského řetězce a podpora spolupráce mezi všemi aktéry, podpora darování potravin a jejich redistribuce pro lidskou spotřebu, podpora odborné přípravy a rozvoje dovedností, včetně usnadnění přístupu k financování, zejména pro malé a střední podniky a sociální podniky. A dále povinnost pro členské státy monitorovat a vyhodnocovat plnění těchto opatření.
Komise bude zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a směrnice o odpadech pro doplnění této směrnice pro stanovení společné metodiky a minimálních požadavků na kvalitu pro jednotné měření úrovně potravinových odpadů.
V odst. 4 článek 9a představuje cíle pro snížení plýtvání potravinami na národní úrovni do 31. prosince 2030:
a) snížit množství potravinového odpadu při zpracování a výrobě o 10 % ve srovnání s množstvím vyprodukovaným v roce 2020;
b) snížit množství potravinového odpadu vyprodukovaného na hlavu, společně v maloobchodě a jiné distribuci potravin, v restauracích a stravovacích službách a v domácnostech, o 30 % ve srovnání s množstvím vyprodukovaným v roce 2020.
Pokud členský stát poskytne údaje k potravinovým odpadům za referenční rok před rokem 2020, které shromáždil pomocí metod srovnatelných s metodikou stanovenou v rozhodnutí komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1597, návrh umožňuje použít dřívější referenční rok, pro který členský stát vykáže snížení množství potravinových odpadů. Členský stát v takovém případě oznámí komisi a ostatním členským státům svůj záměr použít dřívější referenční rok do 18 měsíců od vstupu této směrnice v platnost a poskytne komisi údaje a metody měření použité k jejich sběru. Pokud se komise bude domnívat, že údaje nesplňují stanovené podmínky, přijme do 6 měsíců od obdržení oznámení učiněného rozhodnutí, kterým požádá členský stát, aby buď použil 2020, nebo jiný rok, než který členský stát navrhl jako referenční rok.
| Celková produkce potravinových odpadů v ČR za rok 2020 [t] |
| Fáze potravinového řetězce | Produkce odpadů [t] |
| Prvovýroba | 27 022 |
| Zpracování a výroba | 100 339 |
| Maloobchodní prodej a jiné způsoby distribuce potravin | 64 394 |
| Restaurace a stravovací služby | 37 941 |
| Domácnosti | 742 749 |
| Celkem | 972 445 |
V článku 9a odst. 7 návrh směrnice zmocňuje komisi do 31. prosince 2027 přezkoumat cíle stanovené v odstavci 4 návrhu, kterých má být dosaženo do roku 2030, s cílem případně je upravit a/nebo rozšířit na další fáze potravinového řetězce a zvážit stanovení nových cílů po roce 2030. Za tímto účelem předloží komise zprávu Evropskému parlamentu a radě, případně doplněnou legislativním návrhem.
V článku 11b byl doplněn požadavek, aby komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí vypracovala zprávy o učiněném pokroku při dosahování cílů rovněž pro snižování množství potravinových odpadů stanovených v čl. 9a odst. návrhu směrnice, a to nejpozději tři roky před dosažením cíle.
Článek 29a stanoví povinnosti pro členské státy do dvou let od přijetí směrnice přezkoumat a upravit své programy předcházení vzniku potravinových odpadů s ohledem na dosažení cílů snížení plýtvání potravinami a určit příslušné orgány odpovědné za koordinaci opatření na množství potravinových odpadů.*
Pokud jde o lhůtu provedení revize směrnice 2008/98/ES o odpadech, v čl. 2 se navrhuje transpoziční lhůta 18 měsíců od vstupu revize směrnice v platnost.
Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D.
Ministerstvo životního prostředí
