Revitalizace brownfieldů přináší kvalitnější veřejný prostor i pracovní příležitosti, ale naráží na řadu bariér

Podle aktuálního průzkumu Ministerstva průmyslu a obchodu se o revitalizaci brownfieldů aktivně zajímá 89% starostů. Brownfieldy často trpí kontaminací, zastaralou infrastrukturou a složitými majetkoprávními vztahy. Přesto mohou sehrát zásadní roli v rozvoji měst a obcí, pokud jejich regenerace probíhá systematicky, komplexně a s důrazem na udržitelnost. Pro municipality a drobné investory však zůstává proces revitalizace velmi složitý a přináší řadu bariér i předsudků.

Členové a členky pracovní skupiny Brownfieldy při České radě pro šetrné budovy (CZGBC) diskutovali o revitalizacích opuštěných lokalit, možnostech jejich nového využití, dekontaminacích, problematice černých staveb i složitostech povolovacích procesů. Denisa Krejčová, business development manager společnosti Urbanity, vysvětlila: „Revitalizaci nelze vnímat tak, že jde pouze o zanedbané staré budovy – jedná se o celek území, kde se brownfield nachází. Příchodem do lokality dokážete zvýšit ekonomickou aktivitu, poskytnout pracovní místa i zvýšit kvalitu veřejného prostoru.“

Přestože znovuoživování brownfieldů získává stále větší podporu, přináší s sebou řadu předsudků, rizik a bariér. Alžběta Korbačková, Head of Technical Due Diligence Department v OM Consulting, uvedla, že největším rizikem, které vnímá široká veřejnost, je kontaminace území, ať už půdy, vody nebo budov, které tam velmi často stojí a obsahují azbest. "Ale existuje i řada dalších rizik a bariér, ať jde o technickou infrastrukturu či vlastnictví. Nevyužité brownfieldy jsou také sídlem pro faunu a flóru, což pro budoucí developery může být další překážka,“ dodala.

Pomocná ruka pro investory

Revitalizace často naráží na nedostatečnou finanční podporu. Investoři kromě ekonomických bariér čelí také ekologickým a legislativním překážkám. Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) proto připravila novou Příručku pro investory při revitalizaci brownfieldů, která pomáhá zejména zástupcům obcí a měst, ale i širší veřejnosti. Příručka vznikla ve spolupráci odborníků z architektury, urbanismu, územního plánování, práva a financí. Shrnuje přínosy revitalizací a nabízí investorům návod, jak postupovat a efektivně eliminovat případná rizika.

Radek Štengl, Head of Design společnosti CTP Invest, řekl, že pokud chce obec s brownfieldem pracovat a revitalizovat ho, může prostor buď nabídnout soukromému investorovi, nebo se na revitalizaci podílet sama. "Proto jsme pro starosty vytvořili návod, jak postupovat, ať jde o dekontaminaci, povolovací procesy, projektovou dokumentaci či získávání dotačních titulů,“ uvedl Štengl. „Snažili jsme se mimo jiného municipality informovat o tom, jak náročné je brownfieldy kultivovat z pohledu developera. I pro nás představuje tento proces spoustu komplikací a vícenákladů a je potřeba, aby nás obce vnímaly jako partnera. Snažíme se příručkou ukázat, že táhneme za jeden provaz a sdílíme námi nasbírané zkušenosti,“ doplnila Pavlína Soulková, akviziční leader společnosti Skanska Residential.

Nutná je změna ve vnímání brownfieldů

Příručka může starostkám a starostům sloužit jako argumentační nástroj. V situacích, kdy je třeba přesvědčit zastupitelstvo, veřejnost nebo potenciální partnery o smysluplnosti revitalizace konkrétního brownfieldu, poskytuje dokument věcně podložené argumenty, statistiky a příklady úspěšných projektů. Tím posiluje důvěru v celý proces a přispívá k jeho transparentnosti.

Příručka podporuje principy cirkulární ekonomiky, šetrné výstavby, hospodaření s vodou, energetické efektivity a klimatické odolnosti. Zároveň upozorňuje na důležitost polyfunkčního využití území, které kombinuje bydlení, služby, podnikání a veřejný prostor. Takový přístup přispívá k živosti měst a zvyšuje jejich odolnost vůči sociálním a ekonomickým výkyvům.

Odborníci nyní považují za nejzásadnější efektivně nastavit komunikaci mezi všemi aktéry procesu, zefektivnit územní plánování, zrychlit plánovací procesy a ukázat veřejnosti, že daná lokalita nepředstavuje pouze zanedbanou a opuštěnou část města. Města i stát mohou do budoucna revitalizace podpořit několika způsoby. Radek Štengl zdůraznil: „Je podstatné mít možnost měnit paralelně územní plán a zároveň už pracovat na projektu. Zároveň je velmi důležité také zjednodušení povolovacích procesů. S brownfieldem jdou vždy ruku v ruce investice spojené s dekontaminací či demolicemi, což by bylo potřeba zohlednit – i v rámci stavebního řízení by tak mělo dojít ke zvýhodnění brownfieldů oproti greenfieldům.“

Příručka pro investory pravidelně prochází aktualizacemi, které zahrnují nové poznatky, legislativní změny a příklady dobré praxe. CZGBC plánuje její další rozvoj ve spolupráci s partnery z veřejného i soukromého sektoru. Do budoucna počítá i s rozšířením o digitální nástroje, například interaktivní mapy brownfieldů, kalkulačky nákladů nebo online platformy pro sdílení zkušeností mezi obcemi. Tím se Příručka stává nejen metodickým dokumentem, ale i nástrojem pro budování komunity a sdílení know-how v oblasti regenerace území.*

-red-

Foto: Insighters s.r.o.